Hlavní obsah

Český a německý malíř nabízejí své pohledy na utopie

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

Obrazy českého umělce Adama Štecha a německého malíře Dennise Scholla instalovala ve svých prostorách poblíž Staroměstského náměstí DSC Gallery.

Článek

Výstava From Arcadia to Dystopia (Z utopie k dystopii) potrvá ode dneška do 28. února, je však kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru pro návštěvníky uzavřená. Zhlédnout ji lze jen po předchozí rezervaci termínu a individuálně.

Oba umělci jsou ročník 1980 a jejich tvorba je podle kurátorky Jane Nealové ovlivněna psychoanalýzou i modernistickými slohy z počátku 20. století. Jejich postupy se však výrazně liší.

Dennis Scholl produkuje precizně provedené malby a kresby postav v takových prostředích, že evokují klasické vize utopie. Schollovy zasněné vize, realistická malba a nejminiaturnější detaily připomínají německý romantismus a jeho reprezentanta Otto Rungeho, mystické obrazy Williama Blakea a podivné scény Henryho Fusella. Scholla navíc přitahuje bohatství a přehnaná opulentnost baroka, do které protkává temnější stránku motivů vanitas a někdy brutálně vyobrazená zátiší.

Dějiny umění jsou pro Scholla zjevně důležité, jeho postavy se ale zabývají i velmi současným tématem pohlavní obojetnosti (androgynie) a smazáváním rozdílů mezi muži a ženami. Mnoho Schollových protagonistů by mohlo být jak mužských, tak ženských. Tváře občas připomínají masky a jsou odvozeny z mramorových bust klasicistního umění.

Naproti Schollovým jemným a zranitelně vypadajícím postavám se Štechovi portrétovaní zdají být silnými, až vzdornými osobnostmi. Štech používá ironii, temný humor a vnáší do svých obrazů určitou dávku brutality. Divák pozná inspiraci kubismem, jak to dokládá používání fragmentů, zkratkovitost a zkreslení objektu.

Stejně jako Scholl se Štech rozhodl probudit přerušenou linii modernismu. Meziváleční umělci 20. století experimentovali s malířskými technikami a materiály. Štech následuje ve své tvorbě jejich příklady, přechází mezi malbou, šablonou a mozaikou. Vybírá si nejvhodnější médium pro zobrazované předměty a příběhy, které je obklopují.

Zabývá se roztříštěností současnosti jak z hlediska politiky, tak z hlediska uvažování nad formováním současného světa. Jednou z dominant výstavy je jeho obraz se třemi českými porevolučními prezidenty, které za použití postupů analytického kubismu všechny tři trochu karikuje.

Reklama

Související témata:

Doporučované