Hlavní obsah

Výzva: Český nacionalismus je směšný. S Němci máme společného víc, než bychom chtěli, říká Jaroslav Rudiš

15. 10. 2018

Výzva s Jaroslavem Rudišem o nové knize a životě mezi kulturami: Minulost mají rozpitvávat umělci, politici by měli udělat tlustou čáru. (Video: Tereza Willoughby, Seznam.cz)

Po pěti letech vydává nový román, který je složený z chlapských řečí vedených v sauně. Poslechněte si ukázku Českého ráje premiérově na Seznamu.

Článek

„Jsem vášnivý saunista. Člověk se v sauně dozví hodně o životě," vysvětluje Jaroslav Rudiš, proč nechal své hrdiny, aby se pořádně vypotili.

Příběh, který se odehrává od podzimu do podzimu, psal osm let. „Zapisoval jsme si malé příběhy, co jsem slyšel v sauně nebo ve vlaku. Jsou o chlapském smutku. Do saun se překlápí něco typicky českého, je to jako česká hospoda. Vyprávějí se tam historky. Chlapi se rozhádají a usmíří, očistí se a pak se zase zašpiní na pivu.“

Spisovatel Jaroslav Rudiš se dlouhodobě pohybuje mezi českým a německým prostředím. Umí už poznat, čím se čeští čtenáři liší od svých sousedů. „Němci hledají v české literatuře i filmu humor. Spojují si nás s pivem, mají rádi českou sebeironii a možná by byli zklamaní, kdyby to tam nebylo. Dáváme jim asi něco, co sami nemají,“ konstatuje.

Není ale pravda, že by Němci neuměli být sebeironičtí. „S Němci a hlavně se sudetskými Němci jsme si mnohem podobnější, než si myslíme,“ dodává spisovatel. „To, jak se chovají, můžete klidně přenést třeba do Liberce. Dáte si s nimi pivo a řízek. Řeší podobné problémy. Mají v sobě stejnou usedlost a spojení se zemí, odkud pocházejí.“

V kontextu českého kulturního základu ale Rudiš považuje český nacionalismus za úsměvný. „Když si uvědomíte, že v minulosti se tu všechno potkávalo a mísilo, český nacionalismus mi přijde komický. Když se ponoříte ke kořenům, narazíte na německé, židovské a další vlivy.“

Do tragikomického českého hrdiny se Rudiš pustil také v knize Národní třída před pěti lety. Jeho Vandam teď ožije ve filmu, který začal natáčet režisér Štěpán Altrichter. „Původní kniha Národní třída je apokalyptická litanie o sídlišti a jizvách stárnoucího rváče. Dobře funguje v divadle, ale pro film jsme ji museli přepsat. Vznikla strašně nekorektní sídlištní komedie. Přijde mi to strašně vtipné, ale pak se to zlomí a ze sídlištní komedie se stane sídlištní tragédie.“

Jak se dají zhudebnit texty spisovatele Franze Kafky? Jaký bude Rudišův první román, který vyjde nejdřív německy a pak se teprve bude překládat do češtiny? A proč by měli čeští politici udělat tlustou čáru za minulostí?

Podívejte se na rozhovor v úvodním videu.

Doporučujeme