Hlavní obsah

Český plat vs. české ceny elektřiny? Jsme skoro nejdražší v Unii

Ilustrační fotografie.

Reklama

Zdražení cen elektřiny v loňském roce nezasáhlo jenom Českou republiku. Hlouběji do peněženky kvůli proudu musela sáhnout většina Evropanů.

Článek

Podle údajů evropských statistiků narostly účty za elektrickou energii v zemích Evropské unie loni oproti roku 2018 průměrně na 216 eur za megawatthodinu, tedy více než 5 550 Kč. To představuje průměrný nárůst o 1,3 procenta mezi druhou polovinou roku 2018 a druhou polovinou roku 2019. Ceny elektřiny tak kopírovaly celkovou míru inflace za stejné období.

Ve všech členských státech EU se ceny elektřiny pro domácnost ve druhé polovině roku 2019 pohybovaly od 100 eur za megawatthodinu výše, tedy nad úrovní 2 500 korun.

Ceny plynu v domácnostech se pak v EU mezi druhým pololetím 2018 a 2019 v průměru zvýšily v průměru o 1,7 procenta, tedy přibližně o 0,4 procentního bodu.

Podle dat zveřejněných Eurostatem průměrně 41 procent ceny elektřiny placené domácnostmi v druhé polovině roku 2019 tvořily daně a odvody. V cenách plynu činil tento podíl na 31 procent.

Nejvyšší nárůst cen elektřiny zaznamenal Eurostat v Nizozemsku, v Litvě a na třetí pozici v nejrychlejším podražování skončilo s 11 procenty Česko. Naopak největší poklesy si připsalo Dánsko s Řeckem, ale ceny se vydaly dolů i v sousedním Německu.

Česká elektřina patří mezi tři nejdražší v Evropě

Za jedno euro bude žárovka v každé zemi svítit jinak dlouho, protože národní měny mají rozdílnou kupní sílu.

Proto se v mezinárodních srovnáních využívá umělé statistické jednotky PPS (standard kupní síly), která zohledňuje cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy. Podle této jednotky je vidět, že nejnižší ceny elektřiny pro domácnost jsou v období mezi druhým pololetím 2018 a 2019 ve Finsku, kde spotřebitelé zaplatí 144 PPS za jednu megawatthodinu. Hned na ním navazuje s druhou nejnižší cenou Lucembursko (146 PPS).

Naopak nejvyšší ceny vyjádřené v PPS byly zaznamenány v Portugalsku (260), Belgii (259), Česku (255) a na Kypru (251).

Ještě v loňském roce se na předních příčkách žebříčků podle parity kupní síly i podle cen v eurech drželo několik sezon Německo. U západních sousedů zvyšují účty za elektřinu zejména různé daně a poplatky uvalené na odběr elektřiny. Polovina toho, co německý spotřebitel v minulých letech dodavatelům elektrické energie zaplatil, mířilo na daňové odvody. Teď však země zaznamenala pokles ceny o 4,2 procenta.

I přesto, že cena meziročně klesla, výše podílu za daně a odvody stále platí. Polovinu a více z ceny za elektřinu z daní odvádí podobně jako Německo také Dánsko. Tam dokonce spotřebitel zaplatil 64 procent, v Německu pak 54 procent.

Reklama

Související témata:

Doporučované