Hlavní obsah

Češky popsaly, co zažívají v době koronakrize na Islandu a v Austrálii

Svět bez obalu: Rozhovor s Češkami, které žijí v Austrálii i na Islandu. Jak se život vrací v jejich zemích k normálu?Video: Milan Šíma

 

Reklama

Život v obou zemích se už začíná vracet k normálu. Jak místní hrozbu nákazy prožívali, jak se chovala vláda a jakou pomoc teď pumpuje do tamních ekonomik?

Článek

Počet nakažených v Austrálii se začátkem května blíží k 7000 lidí. Nemoci prozatím podlehlo méně než 100 lidí. Země, která na začátku pandemie zaznamenávala rapidní nárůst nových případů, začala postupně přitvrzovat v testování i v přijatých restrikcích a nyní se zdá, že zde pandemie ustoupila.

„Austrálii se podařilo šíření viru zastavit především díky včasnému uzavření hranic. Od zavedení karantény země přijímá jen australské občany, pro které zavedla povinnou čtrnáctidenní karanténu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Barbora Šímová; Češka, která už několik let v Austrálii žije. „Nejdřív mohli být lidé v karanténě ve svých domovech, ale pak zavedla vláda ještě přísnější opatření - vzhledem k tomu, že to lidé příliš nedodržovali - a Australané po příjezdu ze zahraničí museli karanténu strávit v hotelích, kde je kontrolovala i policie.“

Také na Islandu se počet případů nákazy koronavirem začal v posledních týdnech výrazně snižovat. Podle hlavního epidemiologa pomohla přísná strategie při testování a dohledávání kontaktů nakažených. Ostrovní stát totiž testuje i lidi bez příznaků.

„Já jsem se také nechala otestovat,“ říká Terezie Šímová, která dlouhodobě na Islandu žije. „Nejdříve jsem si přes internet zarezervovala čas testu a pak dorazila na místo testování v autě, ze kterého vůbec nevystoupíte a přímo v něm vám zdravotní sestry odeberou vzorky z nosu a krku.“

Na Islandu teď už skoro žádná omezení nejsou, popisuje Češka dále situaci. „Lidé tady chodí normálně i do restaurací, chodí nakupovat a s rouškou jsem tady zatím viděla jen jednoho člověka. Stále se ovšem nesmí shromažďovat více než 20 lidí a měl by se dodržovat sociální odstup. Ale hodně lidí už ani to příliš nedodržuje.“

Island je zemí, která je hodně závislá na turistickém ruchu, jemuž pandemie zasadila drtivou ránu. „V důsledku pandemie tu zavřelo hodně hotelů. Možná i víc než polovina. A ty hotely, které zůstaly otevřené, jsou v podstatě prázdné. Lidé tady moc nevědí, co je čeká v budoucnu. Jak dlouho ta situace bude trvat. Jestli se turistická sezona ještě letos, nebo alespoň příští rok vrátí do normálu. Anebo jestli to bude trvat ještě několik let. Odvíjí se od toho, zda se lidé, kteří přišli o práci, budou moci vrátit do svých původních zaměstnání. Islandská vláda teď těmto lidem vyplácí podpory až do výše 75 % jejich původního platu a toto opatření bude trvat minimálně do 31. srpna.“

Australská vláda vyčlenila na podporu ekonomiky a zajištění zaměstnanosti svých obyvatel už 17,6 miliardy australských dolarů.

„V Austrálii bylo zavedeno několik balíčků, kterými se vláda snaží podporovat jak firmy, tak i jednotlivce,“ popisuje Barbora Šímová. „Jedním z nich je například tzv. job keeper, který má za cíl udržet lidi v jejich současném zaměstnání. Stát bude podporu posílat zaměstnavatelům, kteří pak budou mít povinnost dál zaměstnávat své pracovníky. Australské banky také zavedly například odklad splácení půjček jak pro firmy, tak i pro jednotlivce, a to o 6 měsíců.“

Oba rozhovory najdete v úvodním videu. Jsou součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv si můžete prohlédnout zde.

Níže si můžete připomenout ve fotogalerii, jak se po požárech zotavuje třetí největší ostrov Austrálie - Klokaní ostrov.

Reklama

Související témata:

Doporučované