Hlavní obsah

Čestný doktorát sebrali Janu Antonínu Baťovi v roce 1948. Teď ho má zpět

Foto: VUT

Promoce Jana Antonína Bati na brněnské technice v roce 1938.

Reklama

Vysoké učení technické v Brně po více než 70 letech vrátilo čestný doktorát Janu Antonínu Baťovi, který vedl zlínské obuvnické impérium v době jeho největšího rozmachu.

Článek

Vědecká rada anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru, který v roce 1948 čestný titul Baťovi odebral.

„Jan Antonín Baťa získal čestný doktorát 15. prosince 1937 na tehdejší Vysoké škole technické Dra Edvarda Beneše, což je dnešní Vysoké učení technické v Brně. Slavnostní promoce se uskutečnila 26. března 1938, a dokonce se z ní dochoval video záznam, ve kterém Jan Antonín Baťa děkuje akademické obci a promlouvá k ní v tehdejší aule na Veveří ulici, v sídle dnešní Fakulty stavební,“ upozornila na historické souvislosti Alžběta Blatná z Archivu VUT.

Člen slavné obuvnické rodiny ze Zlína se ale z titulu doktora technických věd radoval jen krátce. Na základě jeho odsouzení mimořádným lidovým soudem za zločiny proti státu mu profesorský sbor tehdejší brněnské techniky v květnu 1948 titul odebral. Až v roce 2007 se podařilo Baťu rehabilitovat a Městský soud v Praze původní rozsudek zrušil. Na základě toho nyní Vědecká rada VUT mohla anulovat i starší rozhodnutí svého profesorského sboru.

„Jan Antonín Baťa je bezesporu velkým podnikatelem, který pomohl prosadit českou značku Baťa v desítkách států na třech kontinentech. Vybudoval značku, jejíž jméno má zvuk i o sto let později. Jsem rád, že se nám podařilo napravit tuto historickou chybu,“ uvedl rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek.

Díky záznamu z roku 1938 je možné si připomenout i Baťův promoční projev: „Děkuji svým učitelům, jejichž nesnadné práce s vděčností vzpomínám. Profesorský sbor této technické školy uvádí, že Baťovo technické a průmyslové podnikání přispělo a přispívá k povznesení země Moravsko-Slezské, jež ve svém poslání sleduje i tato škola,“ pronesl v roce 1938 Jan Antonín Baťa. V projevu rovněž zdůraznil, že je třeba vychovat a vzdělat příštího člověka československého coby podnikatele. Vzpomenul i téma vodního kanálu Dunaj–Odra–Labe či obecně dopravy.

„Dálkové silnice, železnice a dopravní kanály, to jsou technické prostředky československého sjednocení. Vodních cest nemáme. Mezi Volhou a Rýnem není jiné tak krásné příležitosti spojiti vodním průplavem 100 milionů lidí na severu se 100 miliony lidmi na jihu od našeho státu. Není druhé takové možnosti, jako máme my. Náš stát v tom má klíčové postavení. Buďto toho využijeme sami, nebo o toto své dominantní postavení ve střední Evropě přijdeme. Průplav Dunejsko-Odersko-Labský je podmínkou zdravého rozvoje našeho státu. Nepochopit tuto nutnost znamená vydávat se nebezpečí, že vývoj půjde před nás, proti nám, nebo bez nás. Z dopravních kanálů, železnic a silnic musíme vytvořit úplnou dopravní síť, která umožní, aby zboží a lidé, jež možno srovnati s krví v lidském těle, proudili volně pilným rytmem z jednoho místa ve státě na druhé,“ pronesl Baťa. V závěru projevu pak zdůraznil význam výchovy československých techniků a vyjádřil víru v zachování svobodného Československa.

Díky Nadačnímu fondu Jana Antonína Bati se podařilo kontaktovat i rodinné příslušníky: „Jsme velmi šťastní, že byl obnoven titul čestného doktora technických věd pro Jana Antonína Baťu. Ten mu byl udělen za jeho inženýrské úspěchy při stavbě města Otrokovice, kdy pomocí vodních děl splavoval zeminu z kopce na protějším břehu, aby zvedl podmáčený terén, a rovněž za vybudování 50kilometrového Baťova kanálu. Jsme vděčni, že jeho zásluhy jsou stále součástí národní paměti,“ uvedl vnuk John Bata Nash.

Obnovu akademického titulu vítá i Baťova vnučka Dolores Ljiljana Bata Arambasic, která do České republiky vzkázala: „Naše rodina prožila velké příkoří z důvodu nespravedlnosti spáchané na Janu Antonínu Baťovi, ale nikdy jsme neztratili víru ve spravedlnost a Boha. Postupně se ukazuje, kdo byl Jan Antonín Baťa, jak pracoval, proč a pro koho. Pracoval pro svoji vlast a pro svůj národ. Budoval člověka, ne impérium. Jsme velmi rádi, že se udělal zase další krok k vítězství pravdy.“

Čestný doktorát z VUT získal i Tomáš Baťa, jemu ale odebrán nikdy nebyl. Celkem brněnská technika za více než 120 let své existence udělila 67 čestných doktorátů. Mezi držiteli jsou například Nikola Tesla, Tomáš Garrigue Masaryk, Václav hrabě z Kounic, Armin Delong, Eva Jiřičná nebo Viktor Rudiš.

Reklama

Doporučované