Hlavní obsah

Cílem Íránu je vláda islámu nad světem, tedy i nad Prahou, říká disidentka

Foto: Profimedia.cz

V Londýně 8. října protestovali proti prezidentovi Ebráhímu Raisímu íránští exulanti.

Reklama

Vysocí představitelé západních států by se s íránským prezidentem setkávat neměli, je obviněný ze zločinů proti lidskosti, řekla Seznam Zprávám disidentka Ladan Boroumandová, která byla jednou z delegátek konference Forum 2000.

Článek

Začněme současnou situací v Íránu. Podle některých opozičních skupin se situace v oblasti lidských práv po nástupu nového prezidenta Ebráhíma Raisího zhoršila…

Myslím, že situace ohledně lidských práv v Íránu byla katastrofální už předtím, a stále je. Žádný rozdíl v tom nevidím, protože tím, kdo v zemi nejvíce porušuje lidská práva, je justice. A než se stal Ebráhím Raisí prezidentem, tak právě justici vedl.

Fakt, že Raisí, který je obviňován ze zločinů proti lidskosti, se stal prezidentem Íránu, je hrozivý symbolický signál ze strany režimu směrem k občanské společnosti. Ukazuje se, že pokud cítil islamistický režim byť ten sebemenší stud, i ten už vymizel.

Prezident Raisí je mnohými považován za masového vraha. Jak se díváte na přístup Západu k němu? Měl by mluvit s íránským režimem, když je v čele země takový člověk?

My jsme vždy obhajovali diplomacii založenou na lidských právech a demokracii. Myslím, že by bylo dobré, kdyby vlády demokratických států degradovaly diplomatické vztahy a neposílaly ty nejvyšší představitele, aby se s ním setkávali. Ten člověk je zapletený do těžkých zločinů proti lidskosti a ve Švédsku probíhá soudní proces, v němž je souzen jeden z jeho spolupracovníků za válečné zločiny a vraždy. A to jsou zločiny, u kterých je pan Raisí spoluobviněný.

Pokud by íránský režim zastavil svůj jaderný program a vrátil se k mezinárodní dohodě známé pod zkratkou JCPOA, zřejmě by dosáhl zrušení ekonomických sankcí. Jak se na tuto možnost díváte z lidskoprávního hlediska?

My jsme vždy zastávali názor, že součástí té dohody by měla být i lidská práva. Mezinárodní společenství uzavřelo s Íránem špatnou dohodu, protože oddělily otázku jaderné energie od všech ostatních otázek. Carl von Clausewitz říkal, že válka je politikou jinými prostředky. Pokud se tedy Íránci snaží vyrobit jadernou atomovou bombu, aby pokračovali ve své agresivní domácí i zahraniční politice, nemůžete jim dát vše, co chtějí s výjimkou atomové bomby. To by byli velice spokojení, dostali by prostředky na pokračování svých zahraničně politických cílů.

Foto: Fórum 2000

Ladan Boroumandová se v Praze zúčastnila konference Forum 2000.

Kdo je Ladan Boroumandová

Ladan Boroumandová je historička a spoluzakladatelka Centra Abdorrahmana Boroumanda pro prosazování lidských práv a demokracie v Íránu. Organizace nese jméno íránského právníka a aktivisty, jehož v roce 1991 zavraždili v Paříži agenti íránského režimu. Centrum provozuje web Omid, který mapuje porušování lidských práv íránským režimem. Ladan Boroumandová je také členkou výboru Světového hnutí pro demokracii a laureátkou Ceny Lecha Walesy (2009) za prosazování lidských práv a svobody slova v Íránu.

Součástí dohody by měl být i Irák, Sýrie, lidská práva. Myslím, že pokud se zruší sankce jen kvůli jadernému programu, režimu to jen pomůže a bude to z pohledu lidských práv pro občanskou společnost v Íránu velmi špatné.

Íránský režim celé desítky let tvrdí, že západní demokracie se starají jen o své vlastní zájmy a že lidská práva jsou jen nástrojem propagandy. Západní státy by toto tvrzení neměly naplňovat. Měly by se postavit za své hodnoty, jinak se střílí samy do nohy. Podívejte se, co se po uzavření JCPOA stalo v Sýrii. A v roce 2017 bylo v Íránu ohromné povstání… Žádné sankce ale nenásledovaly, byla uzavřená dohoda JCPOA. Z uvolnění sankcí netěžil íránský lid, naopak volal po svržení ajatolláhů a po zavedení sekulárního režimu.

Ano, dohodněme se na nové JCPOA. Kdyby ale vypadala jako ta v roce 2015, byla by to vážná politická chyba.

Souhlasíte tedy s názorem prezidenta Donalda Trumpa, který ji vypověděl?

Souhlasím jen s názorem, že šlo o špatnou dohodu. Nevycházíme ale ze stejných premis, protože pana Trumpa nezajímala ani lidská práva, ani demokracie. My si naopak myslíme, že byla špatná právě proto, že lidská práva v ní nebyla zahrnuta.

Před pár lety mi lidé říkali, že režim už nemá peníze na financování náboženské policie a že už v ulicích není moc vidět. Jaká je situace teď, jsou v ulicích hlídači morálky vidět?

Ano, zvláště ženy. Obtěžují lidi a zastrašují je. Musím ale říci, že odpor společnosti proti povinnému nošení šátků je tak masivní, že režim to nemůže uhlídat. Často obtěžují právě ty, které se veřejně vyslovují proti nošení šátků. Mnoho žen dostalo tresty dlouhého vězení jen za to, že odmítly nosit šátek.

Režim ajatolláha Chameneího trpí nejen sankcemi, ale i pandemií koronaviru. V Česku mnozí kritici obviňují vládu ze zabití tisíců lidí kvůli jejímu chaotickému řízení pandemie. Je to téma i v Íránu?

Ano, to je obrovské téma. Chameneí totiž na začátku zakázal používání západních vakcín, což vedlo k velkému nárůstu počtu úmrtí. K vidění je mnoho videí z pohřbů, na nichž lidé pláčí a křičí nadávky na Chameneího, nazývají ho vrahem. Spousta Íránců, kteří se až dosud nezajímali o politiku, protože přežívali i v tomto režimu, je nyní v opozici vůči režimu, právě kvůli řízení pandemie.

Jak moc důvěryhodné jsou počty obětí, které udává íránský režim?

Přesná čísla nemám, režim je neposkytuje. Lidé, kteří studovali statistiky úmrtí, říkají, že počet úmrtí je nyní sedmkrát až osmkrát vyšší, než je obvyklé.

Írán také ovlivňuje migrace. Sami Íránci prchají do Evropy a Turecka, do Íránu naopak míří Afghánci. Může to nějak ohrozit stabilitu režimu?

Záleží na tom, jak se bude chovat Tálibán. Írán už dříve čelil masivní vlně imigrace z Afghánistánu, většina lidí se ale jen snaží překročit hranice, aby se pak vydali jinam. Dobře s nimi jednat v Íránu nebudou. Migrace z Íránu je pak dost obtížná, jen v Turecku lidé čekají celé roky na to, aby dostali status uprchlíka. Íránská vláda využívá síť špionů, agentů a teroristů v Turecku, kteří vyhrožují disidentům, zabíjejí je nebo unášejí. Za posledních 40 let bylo zabito ve světě na pět stovek íránských disidentů, představte si to!

Problémem je i odliv mozků už od roku 1979. Diaspora na Západě velmi dobře prosperuje, jsou to vzdělaní lidé a kdokoliv má možnost poslat své děti do zahraničí, dělá to.

Režim má problémy kvůli sankcím, nemůže vyvážet většinu ropy, je navíc zapojený do válek v Sýrii a Jemenu. Myslíte, že by mohl finančně zkolabovat?

Neznám jejich strategii, budou se nejspíš snažit zastrašit sousedy. Samozřejmě ale platí, že tím více mají peněz, tím více i síly ke své násilné politice. Věřím, že chtějí být vůdci muslimského světa, to je střednědobým cílem jejich politiky. Potom by vnutili islám celému světu. V íránské ústavě se píše, že je potřeba prosazovat boží vládu nad světem. Jednou byste tedy měli mít islamistickou vládu i v České republice, to je jejich konečný cíl. Chomejní kdysi lidem říkal: Kdo by kdy snil o tom, že se stanu vůdcem Íránu? Tak nebuďte skromní a mějte velké sny. Když my jsme byli schopni převzít vládu nad Íránem, můžeme ji převzít i nad zbytkem světa.

Jak se obyčejní Íránci dívají na mírové smlouvy mezi Izraelem a arabskými státy?

Na sociálních sítích, které sleduji, jim lidé fandí. Čím více dělá vláda propagandu proti Izraeli a Spojeným státům, tím více jsou tyto země lidem sympatické. Během povstání lidé říkali: Zapomeňte na to, že na nás myslí Palestina. Sloganem se stalo heslo Zapomeňte na Sýrii nebo Libanon, myslete na nás. Lidé chápou, že íránská zahraniční politika se dělá na úkor jejich životů.

Na závěr bych se vás zeptal na cizince vězněné v Íránu. Napadá mě třeba francouzská vědkyně Fariba Adelkhahová, kterou obvinili z propagandy proti režimu. Víte, kolik takových lidí nyní režim zadržuje?

Nevím, kolik jich nyní je, Írán ale vždy využíval k vydělání peněz politiku braní rukojmí. Začalo to už zajetím Američanů v roce 1979 - fungovalo to a režim to moc nestálo. Pak to pokračovalo v Libanonu, kde zabili americké a francouzské vojáky. Obě země pak Libanon opustily a Írán se ho zmocnil, zajetí rukojmí plnilo v letech 1992 až 1993 titulky světových novin. Dokud budou západní vlády tuto hru hrát, Íránci v tom budou pokračovat. Západní vlády jsou v této věci pod tlakem - veřejné mínění je tlačí k osvobození rukojmí, pokud ale dají Íránu, co chce, zajatců bude přibývat. Moje rada v tomto směru ke všem cizincům je ta, aby prostě bojkotovali Írán a nejezdili tam, a to ani jako turisté.

Vždyť Fariba Adelkhahová ani nebyla moc proti režimu, byla k němu vstřícnější než disidenti, a přesto tam nebyla v bezpečí. Musíme se všichni spojit a bojkotovat cestování do Íránu. Pak pro ně bude zajímání dalších rukojmí velmi bolestivé.

Reklama

Doporučované