Článek
„Čína bude muset odpovědět na velmi ostré otázky ohledně původu viru,“ prohlásil v pátek britský ministr zahraničí Dominic Raab. Politik už předestřel, že Británie rozhodně nemůže pokračovat ve stejných byznysových vztazích s Čínou jako před pandemií koronaviru.
Hlavní obavy v Downing Street panují z toho, jak moc lze věřit čínským informacím o šíření nakažlivé choroby. Ale také zda Čína kvůli brzkému „uzdravení“ může „zneužít“ ekonomické nejistoty po světě. Do kritiky ale byla zabalená i pochvala. Raab kvitoval spolupráci s Čínou během repatriace Britů z Wu-chanu nebo ze zásilky respirátorů, která dorazila na Britské ostrovy začátkem dubna.
Raabův výrok je i proto trochu překvapivý. Ale především proto, že ještě před prohlášením o „ostrých otázkách“ podle čínské ambasády v Londýně Raab ubezpečil čínského ministra zahraničí o „nepolitizaci“ pandemie koronaviru. Navíc prý britský ministr uznal, že je potřeba další vyšetřování a zkoumání pravého původu nového typu viru. O pár dní později však Raab otočil a do Číny se „obul“.
Do čínské strategie kolem pandemie se opřel i francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru pro Financial Times označil důvěru v čínské informace za „naivní“. Nemyslí si, že by se země vypořádala s nakažlivou chorobou lépe než ostatní. Podle něj se v Číně „dějí věci, o kterých nemáme tušení“.
Čínsko-francouzské vztahy jsou ale napjaté už od minulého víkendu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian si stěžoval čínskému velvyslanci v Paříži, že webové stránky ambasády zveřejnily článek o tom, jak západní státy nechávají zemřít staré lidi v pečovatelských domech.
Tak vypadalo setkání světových politiků v roce 2019. Jak budou vztahy vypadat po pandemii?
Čína ale celou kauzu označila za nedorozumění s dodatkem, že rozhodně neplánuje krizovat francouzské vypořádávání se s koronavirem.
Francouzský prezident je od počátku zastánce spíše liberálních protipandemických opatření. I ve velkém rozhovoru pro FT zopakoval, že by se pro západní demokracie mohlo stát osudným opuštění hodnot, jakými je především svoboda. „Nejde se přeci zříct své vlastní DNA,“ říká Macron.
A čínská čísla zpochybňuje i prezident Spojených států Donald Trump. „Opravdu někdo věří číslům z těchto zemí?“ ptal se na středeční tiskové konferenci Trump, myslel tím právě Čínu. Tvrdil také, že virus původně nepochází z wuchanské tržnice, ale z laboratoře. Přesto se odborníci shodují, že pro to není žádný relevantní důkaz.
Otázkou tak zůstává, jakou podobu budou mít vztahy mezi mocnostmi po zvládnutí pandemie. A jak se k Číně postaví například Evropa.
Čína totiž mnoho států, včetně České republiky, zásobuje zdravotnickým materiálem, kterého se zoufale nedostává. Tisíce ventilátorů, miliardy ochranných masek a obleků dorazilo v posledních několika týdnech speciálními letadly přímo z Číny. Do Španělska, Itálie, Nizozemska nebo na Slovensko.
Joseph Borell, hlava diplomacie Evropské unie, už před těmito štědrými obchody s Čínou varoval. Podle něj se Čína snaží ukázat, že je oproti třeba Spojeným státům americkým partnerem, na kterého se dá spolehnout. Podle něj se i v této době „hraje“ o vliv.
