Hlavní obsah

Čína mluví o válce, Francie o kudle v zádech. Svět pobouřil pakt mocností

Foto: Profimedia.cz

Fotografie britské jaderné ponorky (ilustrační fotografie).

Reklama

Uběhl den od oznámení nového paktu USA, Británie a Austrálie, jenž zaručuje Canbeře ponorky na jaderný pohon. Pakt od té doby čelí silné kritice Číny a Francie. Ozval se i Nový Zéland s tím, že ponorky ve vlastních vodách nestrpí.

Článek

USA, Británie a Austrálie podle Číny spojenectvím Aukus ukázaly, že se drží „mentality studené války“, a Aukus podle Pekingu také „narušuje stabilitu a mír v regionu“.

BBC píše, že ačkoliv to explicitně od západních spojenců nezaznělo a britský premiér Boris Johnson výslovně prohlásil, že pakt „není zamýšlen jako kontradiktorní vůči Číně“, je z dohody úsilí kontrovat vliv Číny v regionu očividné.

Otázku, zda by dohoda mohla zavléct Spojené království do války s Čínou, nadhodila například expremiérka Theresa Mayová. Johnsona se podle BBC zeptala, „jaké implikace“ by dohoda měla v případě čínské invaze na Tchaj-wan. „Spojené království zůstává rozhodnuté bránit mezinárodní právo. To je silná rada, kterou chceme dát svým přátelům napříč světem. Je to i silná rada, kterou dáváme vládě v Pekingu,“ odpověděl Johnson.

Čtvrteční čínské přirovnání k mentalitě studené války později odmítl britský ministr obrany Ben Wallace. Že nový pakt není namířen proti Pekingu, prohlásili i vysoce postavení činitelé administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, informovala AP.

Poškodilo to vztahy s Francií, připustil Morrison

Austrálie se mezitím brání i kritice Paříže, která pakt ve čtvrtek označila za „bodnutí do zad“. Pro Francii totiž pakt znamená krach kontraktu z roku 2016 na výrobu ponorek francouzskou firmou Naval Group pro Austrálii v hodnotě 40 milionů dolarů.

Australský premiér Scott Morrison nejprve ve čtvrtek uvedl, že Francie byla o australském rozhodnutí předem informována. To ale Paříž odmítla právě tvrdým prohlášením o „kudle do zad“. Morrison v pátek připustil, že pakt „poškodil australsko-francouzské vztahy“. Trval ale na tom, že o přehodnocení postoje Austrálie a možném odstoupení od kontraktu s Francií informoval prezidenta Emmanuela Macrona už v červnu.

„Měli jsme dlouhou večeři v Paříži, vysvětlil jsem tam velmi jasně, že máme významné obavy ohledně schopnosti konvenčních ponorek vypořádat se s novým strategických prostředím, kterému čelíme,“ řekl Morrison stanici FIVEaa Radio. „Dal jsem velmi jasně najevo, že jde o záležitost, o níž bude Austrálie muset rozhodnout ve svém národním zájmu,“ dodal.

Do našich vod ponorky nevplují, reagoval Nový Zéland

Pohotově na včerejší zprávu reagoval i Nový Zéland. Jeho premiérka Jacinda Ardernová podle Reuters uvedla, že její země nehodlá nic měnit na „dlouhodobé nenukleární politice“. „Ponorky určitě nebudou mít přístup do našich teritoriálních vod,“ řekla Ardernová s tím, že Nový Zéland nehodlá polevit ze zásad své bezjaderné zóny, ustanovené v roce 1984.

„O dohodě jsem mluvila s premiérem Morrisonem ve středu v noci. Jsem potěšena, že se na náš region soustředí pozornost partnerů, se kterými blízce spolupracujeme,“ řekla Ardernová a dodala, že „pohled, kterým na pakt bude Nový Zéland nahlížet, bude zahrnovat stabilitu“.

Obrovský význam

Kromě světových politiků o paktu diskutují odborníci spekulující o tom, jak velký má a bude mít význam. Například podle bezpečnostního poradce britské vlády Stephena Lovegrovea se jedná o „hluboký strategický posun“ a možná dokonce o „nejvýznamnější“ podobnou dohodu na světě za posledních 60 let.

Austrálie se na základě nové dohody může stát teprve sedmou zemí světa, která bude mít k dispozici jaderné ponorky. Dosud je mají podle BBC k dispozici jen USA (68), Rusko (29), Čína (12), Spojené království (11) Francie (8) a Indie (1). Hlavní výhodou ponorek na jaderný pohon je možnost velmi dlouhého ponoru. Jádro totiž ponorku zbaví potřeby dobíjení baterií či tankování a zajistí i dost energie na produkci kyslíku. Další výhodou je velká rychlost plavby pod vodou.

Na nabízející se otázku, jestli budou australské ponorky nosit i jaderné zbraně, Biden odpověděl, že „Austrálie je i nadále odhodlána plnit všechny své závazky jako stát bez jaderných zbraní“.

Reklama

Související témata:

Doporučované