Čína razí do boje proti plýtvání jídlem a spouští kampaň „Čistý talíř“

Si Ťin-Pching uvedl, že rozsah plýtvání v jeho zemi je „šokující a znepokojující“. Přestože podle něj Čína v posledních letech zažívá skvělou zemědělskou úrodu, lidé si musí uvědomit, jak důležité je zajištění zásobování potravinami. A to především během koronavirové pandemie.

Kromě propagace tématu a zesílení vzdělávání se má také přijmout nová, zatím neupřesněná legislativa. Navíc se zavede dozor nad dodržováním budoucích opatření. Ve společnosti má prý vzniknout taková atmosféra, kdy se budou lidé za plýtvání jídlem stydět.

Oznámení přišlo v době, kdy se Čína potýká s vážnými záplavami. Povodně způsobily ohromné škody nejen na majetku a infrastruktuře, ale také právě na úrodě. Zemědělci přišli o sklizeň, půda navíc na mnoha místech stále zůstává zatopená.

„Výzva přichází v době, kdy země zažívá nárůst cen obilí,“ uvedl Ma Wenfeng – analytik Beijing Orient Agribusiness Consultant. „Panují obavy ohledně zásobování,“ dodal.

Mezi červencem loňského a letošního roku se podle čínského statistického úřadu ceny jídla v zemi zvýšily zhruba o 10 %. Během povodní pak některé plodiny, především sója a kukuřice, zdražily ještě razantněji.

Na prezidentovu aktuální výzvu ihned reagovala Asociace restaurací ve Wu-chanu opatřením „N-1“. Podle něj si skupina hostů v restauraci musí objednat o jedno jídlo méně, než je počet jejích členů. Pokud tedy do restaurace dorazí 10 kolegů, jídel dostanou pouze devět. Teprve až když je veškeré jídlo snědeno, mohou si doobjednat.

Restaurace musí být zároveň připraveny zabalit případné nedojedené zbytky s sebou. Wuchanským opatřením se inspirovala další města, například Sien-ning nebo Sin-jang.

Pod drobnohled čínských médií se dostali i takzvaní mukbang vlogeři. Internetový trend mukbang přišel původně z Jižní Koreje. Vlogeři vysílají videa v přímém přenosu, ve kterých jedí velké množství jídla. Diváci jim mohou během sledování posílat menší i větší částky peněz. Nejpopulárnější z nich si tak bizarní internetovou aktivitou slušně vydělávají.

Trend se rozšířil i do Číny. Na sociální síti Weibo mají nejúspěšnější hvězdy miliony sledujících. Celý trend se nyní stal terčem kritiky Čínské ústřední televize, která upozorňuje na zbytečné plýtvání a fakt, že někteří vlogeři takové množství jídla ve skutečnosti nejsou schopni sníst a vyhodí ho.

Není to poprvé, co se v Číně problémem zabývají. Už v roce 2013 získala značnou popularitu kampaň „Operace prázdný talíř“. Ta cílila především na plýtvání bohatších vrstev v restauracích, kde na talířích běžně zůstávala více než polovina objednaného jídla. Iniciativu tehdy veřejně podpořil i sám prezident, čímž jí zajistil místo na titulních stranách oficiálních médií.

Plýtvání jídlem je velkým problémem v mnoha zemích světa. Často citovaný odhad Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) z roku 2011 hovořil o třetině vyprodukovaných potravin, které se ani nedostanou k jejich konzumentům.

Novější studie  FAO z roku 2019 rozlišuje mezi ztrátou jídla (food loss) a plýtváním jídlem (food waste). Jídlo se může „ztratit“ ještě na farmách po sklizni, během transportu nebo skladování. O plýtvání jídlem se pak mluví na úrovni obchodů, restaurací a domácností. Pole FAO se „ztratí“ 14 % potravin předtím, než se vůbec dostanou do obchodů či restaurací.

Odhadnout celosvětový rozsah plýtvání jídlem je značně složitější, existují ale konkrétnější data. Zpráva Institutu geografických studií Čínské akademie věd z roku 2015 hovoří o 17 až 18 milionech tun vyhozeného jídla v čínských velkoměstech. To by ročně stačilo na uživení 30 až 50 milionů lidí.

V roce 2018 se podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a výše jmenovaného čínského institutu v čínských velkých restauracích nezkonzumovalo  okolo 38 % objednaného jídla. Studenti zase nesnědli zhruba 22 % svých obědů ve školních restauracích.