Čína tutlala epidemii, na zasedání WHO teď čelí tlaku celého světa

Čína proti celému světu. Tak může vypadat vůbec první schůzka WHO od začátku pandemie koronaviru. Čínské vedení bude čelit hned dvěma nepříjemným skutečnostem - snaze řady členských států vyšetřit její jednání v začátcích pandemie a také hlasům pro přijetí Tchaj-wanu. Oba požadavky až dosud Peking striktně odmítal.

K asi stovce zemí žádajících „nestranné, nezávislé a komplexní zhodnocení společné mezinárodní odpovědi na covid-19“ se přidalo i Rusko, tradiční čínský spojenec. Rezoluci v tomto znění navrhla Evropská unie, která tak následovala Austrálii, jejíž ministryně zahraničí Marisa Payneová žádala světové vyšetřování čínského podílu na šíření pandemie.

Ve schválení rezoluce doufá i Česko. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ho kvůli jednání vlády nemohl na videokonferenci zastupovat, zaslal proto videozdravici.

„Česká republika zdůrazňuje důležitost nezávislého a komplexního vyhodnocení reakce WHO a reakce mezinárodního společenství na pandemii covid-19,“ napsalo Seznam Zprávám ministerstvo. Na videokonferenci Česko zastupuje Vojtěchova náměstkyně Alena Šteflová a za resort zahraničí vedoucí Stálé mise Petr Gajdušek.

Dlouhodobému tlaku čelí Čína ze strany USA. Prezident Donald Trump o koronaviru opakovaně mluví jako o „čínském viru“ a útoky na politiku Pekingu vnímají politologové i jako součást Trumpovy kampaně za znovuzvolení do Bílého domu.

Nynější rezoluce, kterou vedle EU podporují například i Spojené státy či Velká Británie, ale Říši středu ani žádnou jinou zemi výslovně nezmiňuje a je formulována velmi diplomaticky, aby ji podepsalo co nejvíce ze 194 členských států WHO včetně tradičních spojenců Číny. I tak by ale podle australských zdrojů televize CNN měla stačit k tomu, aby se na jejím základě rozeběhlo mezinárodní vyšetřování.

Při svém pondělním zahajovacím projevu připustil mezinárodní vyšetřování i čínský prezident Si Ťin-pching citovaný BBC. Zároveň ale řekl, že vyšetřování se musí začít až v okamžiku, kdy svět získá nad pandemií kontrolu. Svoji zemi jinak pochválil za „otevřenost a transparentnost“. Pro zahájení vyšetřování v pozdější době se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.

Čína už dříve tvrdila, že se vyšetřování nebrání, měla však podmínku, že musí probíhat pod dohledem WHO. A Světová zdravotnická organizace si v posledních měsících vysloužila podezření z toho, že jde Číně na ruku. „Oceňujeme vážnost, s níž Čína přistupuje k této epidemii, a zvláště odhodlání jejího nejvyššího vedení, a transparentnost, kterou předvádí,“ prohlásil etiopský šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus během návštěvy Pekingu. Jeho slova pak s chutí dlouhé týdny citovala čínská státní média.

Ze servility vůči Číně obviňuje WHO i Trumpova administrativa, která se proto rozhodla pozastavit členské příspěvky organizaci. Američané se dokonce zmínili, že uvažují o vytvoření alternativního orgánu, to ale není podle diplomatů citovaných agenturou Bloomberg příliš pravděpodobné.

Fakt, že představitelé čínského města Wu-chan zpočátku skrývali vážnost epidemie, už ale připustili i čínští politici včetně prezidenta Si Ťin-pchinga. Čung Nan-šan, hlavní tvář čínského boje proti covid-19, v rozhovoru přiznal, že wuchanští politici „v té době nechtěli říkat pravdu“. Na úplném počátku epidemie podle něj mlčeli, poté informovali o menším počtu nakažených, než byl ve skutečnosti. Podezření prý začal mít ve chvíli, kdy ve Wu-chanu uváděly tamní úřady 41 nakažených po dobu deseti dnů, přestože se už nákaza šířila do cizích států.

Zatímco světové renomé Číny pandemie koronaviru značně pošramotila, ostrovní Tchaj-wan zažívá zcela opačný příběh. Tamní vláda se s nemocí dokázala pomocí masivního testování a plošné karantény vypořádat velice rychle a řada států volá po tom, aby se Tchaj-wan stal opět pozorovatelským členem WHO.

Tím byl až do roku 2016, kdy ve volbách přišla o moc tradičně pročínská strana KMT. Peking poté dosáhl toho, že Tchaj-wan o svůj pozorovatelský status přišel - Čína považuje ostrov za část svého území a snaží se tamní politiky na světové scéně izolovat.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí nicméně už před schůzkou Světové zdravotnické organizace vydalo prohlášení, že na přijetí letos nebude tlačit a počká až do příštího roku.

Kritika mezinárodního společenství na adresu Číny nicméně roste - k její agresivní politice v Jihočínském moři, rozsáhlém porušování lidských práv i opakovaným prohřeškům v oblasti duševního vlastnictví se nyní přidalo prokázané zatajování epidemie. Tvrdšímu postoji vůči komunistickému vedení Říše středu ale stále brání obavy z možných ekonomických škod v případě sporu. A to nejen v afrických státech, jejichž vlády jsou pod čínským vlivem, ale i v bohaté Evropě.