Hlavní obsah

Čínská komunistická strana je hrozba pro celý svět, varuje bývalá členka

Foto: Profimedia.cz

Ozdoba Berlína. Čínský a americký prezident.

Reklama

Celý život byla zasloužilou komunistkou se vším všudy. Z ní se ale proměnila v bojovnici za demokratické reformy, již raději umlčela sama strana. Čerstvě vyloučená profesorka Cchaj Sia před čínskými komunisty varuje celý svět.

Článek

„Nakonec jsem znovu získala svou svobodu,“ říká dnes úlevně 67letá profesorka Cchaj Sia, náruživá vládní kritička vyloučená ze strany, jejímž úředníkům bývala lektorkou a vzorem.

Jakožto dcera z „rudé rodiny“ měla přísnou výchovu a víra v komunistickou vládu v ní hluboce zakořenila. Byla i členkou Rudých gard a jedna z těch, kteří na náměstí Nebeského klidu nadšeně vítali Velkého kormidelníka Mao Ce-tunga.

Až v polovině 90. let Cchaj Sia, oddaná víře v čínskou komunistickou doktrínu, poprvé v životě zapochybovala. Jako učitelce marxismu a teorie čínské komunistické strany na stranické škole pro výcvik kádrů jí během přednášky kdosi z publika položil otázku. „Myslíte si, že komunismus může být skutečně realizován? Víte, co se vám samotné líbí? Co chcete a kdo jste?“ Cchaj, která strávila desítky let ve službě straně, byla v šoku. „Nikdy se mě nikdo na nic takového neptal. Vždy jsem cítila, že všechno, co jsem udělala, bylo normální a přirozené, a nikdy jsem nepřemýšlela o tom, zda je to správné nebo špatné, “ řekla.

„Jste jen kazatelem komunistické strany, fanatik,“ dorazila ji dotazující z publika. „Věděla jsem, že být nazývána kazatelem čínské komunistické strany je hanlivým označením,“ řekla a upozornila na negativní konotaci náboženství uvnitř strany. Od té doby jí otázky nedaly spát. A to patřila mezi kantorské stranické hvězdy, které znaly stranu skrz naskrz.

Během své další profesní kariéry na nejvyšší akademii komunistické strany se Cchaj Sia dále netajila názorem, že by časem čínští vůdci mohli ve vedení země polevit. Časem se z ní stal prominentní hlas volající po demokratické změně v samotném srdci strany. Jenže spolu s jejím prozřením nastal obrat i ve vztahu strany vůči ní. Z věrné členky se stal poslední příklad potrestaného intelektuála, který si dovolil zpochybnit metody vládnutí současného vůdce Si Ťin-pchinga.

Foto: Profimedia.cz

Kampaně jsou oblíbenou formou změn ve společnosti od dob Mao Ce-tunga. Letos Si Ťin-pching zahájil další, proti plýtvání - Kampaň za čisté talíře.

Central Party School v Pekingu, kde paní Cchaj učila po 15 let až do roku 2012, v pondělí oznámila její vyloučení ze strany. „Tato strana se stala politickou zombie,“ prohlásila v přednášce, která se po rozšíření na internetu zřejmě stala poslední kapkou pro zajištění jejího vyloučení. „Tento systém musí být jednoznačně ukončen.“

Univerzita její jednání okomentovala slovy, že „zlomyslně rozmazala obraz strany a země a vztekle urazila stranu a státního vůdce“. „Postoj Cchaj Sia byl hnusný,“ uvedla stranická škola, „a přes svá chybná prohlášení nevykazovala sebemenší pokání.“

Dnes 67letá Cchaj patří mezi skupinu čínských disidentů, kteří se nebáli veřejně kritizovat Čínu i za rozšíření koronaviru nebo zavedení zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu. Poslední rok žije bývalá členka komunistické strany ve Spojených státech a servítky si nebere ani tam. V rozhovorech pro americká média vyzývá vládu, aby vůči Pekingu ještě přitvrdila vzhledem k tomu, že představuje hrozbu pro bezpečnost celého světa.

Označila se za podporovatelku Trumpovy správy ohledně restrikcí pro telekomunikačního giganta Huawei, který podle Washingtonu představuje riziko národní bezpečnosti kvůli jeho údajnému spojení s čínskou vládou. Vyzvala k uvalení sankcí na nejvyšší čínské úředníky a vyzývá mezinárodní společenství, aby se spojila a zastavila komunistickou stranu před „infiltrováním“ se do globálních institucí a šířením „totalitních“ ideálů Si Ťin-pchinga. „Vztah mezi Čínou a Spojenými státy není konfliktem mezi dvěma národy, ale soutěží a konfrontací mezi dvěma systémy a dvěma ideologiemi,“ řekla Cchaj v rozhovoru pro CNN.

Pod vládou Si Ťin-pchinga zintenzivnila cenzura a politický tlak. Většina nespokojených liberálů tiše čeká na krizi, která by mohla otřást mocí současné vlády, uvedl pro New York Times Teng Jü-wen, bývalý redaktor časopisu Study Times vydávaného Central Party School. Akademie vychovává budoucí úředníky v politické doktríně, stranické historii a dalších předmětech.

Od doby, kdy se koncem roku 2012 dostal k moci současný prezident Si Ťin-pching, stala se z komunistické strany s 90 miliony členů největší politická organizace na světě. Komunistická strana se nyní podle Cchaj zaměřuje na „nahrazení svobodného a demokratického systému moderního lidstva zastoupeného Spojenými státy a hodnot řádu, míru, demokracie, svobody a spravedlnosti“ modelem vlastní čínské správy.

Kritiku ze zámoří je samozřejmě snazší odklonit než kritiku doma. Cchaj je jednou z mála významných zasvěcených hlasů, které se vyslovily proti straně. Její desetiletá kariéra učenkyně a poradkyně Komunistické strany však její kritice přisoudila zvláštní váhu - a udělila straně trapnou a bolestivou ránu. Ve středu označil čínský státní deník Global Times veřejné názory Cchaj jako „očividnou zradu“, která je „naprosto neobhajitelná“, a obvinil ji ze „spiknutí s vnějšími silami, které poškozují zájmy vlasti“.

Vývoj komunistické strany nicméně Cchaj sledovala z těch nejinternějších pozic. Mohla tak vypozorovat, jak jediná vládnoucí strana v Číně zaujímá čím dál tvrdší postoj k vnitřním debatám a nesouhlasu. Za bývalého prezidenta Chu Ťin-tchaa byl disent stále tolerován, jakkoli se prostor pro protistranická vyjadřování zmenšoval. Od chvíle, kdy se dostal k moci Si, se veškerá slova o reformách a demokracii vyprázdnila, tvrdí. „Viděla jsem, jak mizerně se lidé mají bez podpory právního státu, bez jakékoli právní ochrany. Šokovalo mě to a od té doby jsem vždycky v pohotovosti, že by se naše země mohla vrátit do staré doby,“ řekla. „Od doby, kdy se dostal k moci Si, se jeho rétorika, myšlenky a činy vracejí zpět ke kulturní revoluci - my, kteří jsme prošli tímto obdobím, jsme na to obzvlášť citliví.“

Podle Cchaj i dalších disidentů v rámci strany existuje značná nespokojenost se současným politickým směřováním, zejména mezi generací úředníků, kteří šli na vysokou školu po kulturní revoluci, zažili v 80. letech reformy Teng Siao-pchinga a byli svědkem rychlého hospodářského a sociálního rozvoje Číny.

Samotný Si Ťin-pching se prý reformám nebrání. „Co by mělo být a může být reformováno, to rozhodně reformujeme. Co by se nemělo nebo nemůže reformovat, rozhodně nebude reformováno,“ řekl v projevu u příležitosti 40. výročí Tengových reforem v roce 2018. Jedinou cestou, jak ale reformy dotáhnout a zabránit kalamitě uvnitř země, je zbavit se současného prezidenta. Jenže Si, který měl odstoupit v roce 2023, si před dvěma lety pojistil svou moc na dobu neurčitou.

Vyloučení ze strany je tak pro lidi jako Cchaj vysvobozením. „Až teď mám pocit, že jsem se konečně vrátila na stranu lidu. Uvnitř sebe jsem na stranu rezignovala už dávno. Teď, když mě vyloučili, jsem opravdu šťastná, protože jsem konečně znovu získala svou svobodu.“

Reklama

Související témata:

Doporučované