Hlavní obsah

„Cizáci, Germáni a zaprodanci.“ Proč v české společnosti přežívají mýty o šlechticích?

Výzva: Se Zdeňkem Hazdrou o české šlechtě v uplynulém století a mýtech, které o aristokracii přetrvávají.Video: Renata Kalenská, Seznam Zprávy

 

Reklama

Většina společnosti oslavuje sto let republiky, pro šlechtu to ale bylo složité. V novém státě se ocitla na okraji, přišla o majetky i sociální status, popisuje ve Výzvě Seznamu historik Zdeněk Hazdra.

Článek

Uplynulých sto let české šlechtě přineslo hned několik ran, které postupně degradovaly její postavení ve společnosti. Už Masarykova první republika aristokracii zákonem odebrala tituly a pozemková reforma ohrozila dosavadní životní styl šlechty.

„Těžko říct, co pro ně bylo horší. Zrušením šlechtických titulů přišli o společenský status, na který byli zvyklí na základě tradice. A ekonomicky pro ně byl dopad pozemkové reformy fatální. Přišli o majetky a museli řešit, jak budou spravovat svá sídla a majetky,“ popisuje ve Výzvě historik a autor knihy Šlechta ve službách Masarykovy republiky Zdeněk Hazdra.

Další zlomové momenty přišly s nástupem nacismu a komunismu. Před válkou a během ní se česká šlechta „rozdvojila“. Část se přihlásila k němectví a část dala najevo sounáležitost s českým národem.

„Nacistické úřady a bezpečnostní složky na tu českou loajální část vyvíjely nátlak s tím, že český národ nemá šlechtu, že je to národ plebejců. Nacisté se snažili šlechtice, jako byli Schwarzenbergové, Lobkovicové i Černínové, přimět k přijetí německého občanství. Ve většině případů se to nepodařilo, v některých ano,“ vysvětluje Hazdra.

Po komunistickém puči přišel pro zbytky české aristokracie, která v Československu ještě zůstala, další náraz. „Bylo na ně nahlíženo jako na třídního nepřítele, mluvilo se o nich jako o bývalých lidech, nepřátelích, kteří reprezentovali někdejší elity,“ říká Hazdra.

Komunistický pohled na českou aristokracii u části Čechů přetrvává: „Už v době národního obrození se o šlechticích mluvilo jako o cizácích a Germánech. Tohle nálepkování zůstalo dodnes.“

„Myslel jsem si, že už to má česká společnost za sebou, že už jsme se vyrovnali s mýty a stereotypy. Ale ukázalo se, že ne. Že to nesmírně působí. Je to propaganda zasetá ve dvacátém století,“ míní o polistopadovém vývoji ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

Lidem ale podle něj často stačí poznat šlechtice osobně. Jako příklad uvádí Františka Kinského, který působí jako starosta v Kostelci nad Orlicí.

Kdy podle Hazdry ze společnosti zmizí předsudky a mýty o české šlechtě? Jakým způsobem tlačila na šlechtice komunistická StB? A které dohody pomáhaly budovat první republiku?

Reklama

Související témata:

Doporučované

Hlavní zprávy