Hlavní obsah

Koruna po zvýšení sazeb letí nahoru. Je nejsilnější od jara 2012

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Koruna posílila pod 25 korun za euro, protože bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny.

Článek

Překvapivé rozhodnutí sedmičlenné bankovní rady vystřelilo kurz české koruny na úroveň, kde se naposledy pohybovala v roce 2012 – dostala se pod hranici 25 korun za euro.

Kurz české měny se stále ještě nevymanil z důsledků intervencí, kdy ho ČNB držela od listopadu 2013 do dubna 2017 na uměle nízké úrovni, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se jej rozhodla držet u hladiny 27 Kč/EUR. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Následně však její posilování zastavily obchodní spory a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

Ale silnější koruna může přinést problémy českým vývozcům, protože na zahraničních trzích prodraží jejich zboží. To je v situaci, kdy se především v Německu potýkají s ochabujícím výkonem tamní ekonomiky, špatná zpráva, zvlášť pokud by česká měna začala rychleji sílit.

Naopak, pokud by trend vydržel, mohla by to být dobrá zpráva pro české dovolenkáře, protože by je nákupy v zahraničí stály méně. Zlevnit by mohlo také veškeré dovážené zboží, například elektronika. Silnější koruna by také mohla přinést levnější pohonné hmoty, případně alespoň vykrýt část zdražení, pokud by její cena na světových trzích vyskočila.

Foto: Patria.cz

Kurz koruny prolomil psychologickou hranici 25 Kč za euro

Čtyři pro

Pro zvýšení úrokové sazby hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové rady pak zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se rozhodnutí rady opírá o novou makroekonomickou prognózu. „S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020,“ uvedl Rusnok.

Česká národní banka v nové prognóze mírně zhoršila pro letošní rok odhad růstu české ekonomiky na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 procenta z předchozích 2,6 procenta.

Překvapení, které čekal málokdo

„ČNB trh překvapila. Zveřejnění výsledku měnového jednání bylo dnes opět odloženo, tentokrát o hodinu, což možné překvapení ze strany centrální banky naznačovalo. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Doplnil, že výše aktuální inflace nad třemi procenty je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku až roku a půl. „Inflační tlaky se tak mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější,“ dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE RAdomír Jáč upozornil, že prognóza ČNB doporučovala zvýšit úroky již v předchozích čtvrtletích, bankovní rada ale toto volání podle něj vyslyšela až nyní. „Domnívám se, že ČNB již letos své úroky dále nebude muset zvyšovat a repo sazba po zbytek setrvá na úrovni 2,25 procenta,“ uvedl.

Analytik komentuje rozhodnutí ČNB.Video: Anita Baselová, Seznam Zprávy

„Český úrokový trh věří, že sazby budou klesat, protože se snižovaly v eurozóně a v USA, ale pokud se (alespoň dočasně) vyřeší rizika jako neřízený brexit nebo obchodní válka, sazby se udrží na stejné úrovni, případně se dočkáme mírného zvýšení,“ řekl dříve pro Seznam Zprávy investiční stratég České spořitelny Miroslav Plojhar. Obě jeho podmínky se vyřešily, což obchodníci na světových trzích přijali kladně – a české úroky šly dle jeho předpovědi nahoru.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Reklama

Doporučované