Hlavní obsah

Co Česko čeká, když je Zeman v nemocnici

Foto: Profimedia.cz

Prezident Miloš Zeman.

Reklama

Vyjednávání o nové vládě komplikuje zdravotní stav prezidenta republiky. Podle ústavního právníka Jana Kysely však mohou politici budovat kabinet bez asistence Miloše Zemana ještě déle než měsíc.

Článek

„Bez prezidenta se obejdeme až do ustanovení Poslanecké sněmovny, což bude někdy v druhé polovině listopadu,“ komentuje v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já ústavní právník Jan Kysela. Dává jednoduchý návod, jak se orientovat v povolebním chaosu i v možné ústavní krizi.

1. Sněmovna musí být ustanovena zhruba 9. listopadu

Tradičně to bývá úkolem prezidenta – svolat první schůzi nové Poslanecké sněmovny. Lhůta je zde 30 dnů. Podle ústavního právníka Kysely však není nutné, aby prezident krok učinil. Sněmovna se tedy může poprvé sejít a ustanovit sama. V tento moment také podává současná vláda demisi, avšak do rukou prezidenta.

2. Jmenování premiéra - zhruba do poloviny listopadu

Krok, který naopak musí prezident podle Ústavy učinit. Bez premiéra nelze jmenovat novou vládu. Do této chvíle stále vládne kabinet Andreje Babiše. „Nebude-li prezident v lepší kondici, aby toto učinil, nastal by problém a byl by na tahu parlament, který by konstatoval, že závažné důvody brání prezidentovi ve vykonávání úřadu,“ komentuje Jan Kysela. Vláda v demisi by ale podle něj kvůli zdravotnímu stavu prezidenta neměla vládnout déle.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ústavní právník Jan Kysela.

3. Článek 66

Právník Kysela má překážkou ve jmenování premiéra, respektive jejím řešením, na mysli 66. článek Ústavy ČR, který dovoluje oběma komorám parlamentu ze závažných důvodů odebrat prezidentovi jeho pravomoce. Pokud by se toto stalo, tato prezidentská pravomoc by byla v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Přesné znění článku 66

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

4. Prezident bez pravomocí

Nově ustanovená Poslanecká sněmovna společně se Senátem teoreticky může podle článku 66 odebrat prezidentovi pravomoce. Potřebuje k tomu většinu obou komor parlamentu. Pokud by hlasování prošlo, pravomoci prezidenta by se rozdělily mezi předsedy obou komor a premiéra.

Stav by trval buď do rezignace prezidenta, jeho úmrtí, konce volebního období nebo navrácení pravomocí prezidenta, pokud obě komory parlamentu shledají, že hlava státu opět může vykonávat funkci. Prezident se ale ve chvíli, kdy mu parlament nenavrátí pravomoci, může obrátit na Ústavní soud. Ten do 15 dnů musí dát za pravdu buď jemu, nebo parlamentu.

5. Rezignace nebo jiný odchod prezidenta

V momentě, kdy dojde k podání rezignace nebo úmrtí prezidenta republiky, předseda Senátu musí do deseti dnů vyhlásit prezidentské volby. Ty se musí konat nejpozději 90 dnů od rezignace či úmrtí.

„To by byla obrovská nevýhoda pro občanské kandidáty, kteří by ve lhůtě 90 dnů nestihli nasbírat 50 tisíc nutných podpisů,“ doplňuje ústavní právník Jan Kysela.

Pusťe si celý rozhovor Seznam Zpráv s ústavním právníkem Janem Kyselou.Video: Seznam Zprávy

Reklama

Doporučované