Hlavní obsah

Co dělá Česko v EU špatně? „Nezaujímá jasný postoj, V4 nezapůsobila," zní z Bruselu

Foto: Flickr.com / european_parliament

Evropský parlament, jedna ze tří hlavních institucí Evropské unie.

Reklama

Místo evropské osmadvacítky jen dvacet sedm států. Tak bude nejspíš vypadat k prvnímu listopadovému dni Evropská unie po odchodu Velké Británie. Zatímco na rozhodnutí britského parlamentu o brexitu se stále čeká, už teď je jisté, že příštích pět let Unie bude znamenat změnu. Jakou? Scénářů je hned několik. O nich i o pozici visegrádské čtyřky jsme se bavili s bruselskými úředníky.

Článek

„Na budoucí fungování Unie se můžeme dívat třeba pohledem strategické agendy, kterou Evropská komise představila v červnu,” řekl Seznamu ředitel bruselské pobočky Nadace Roberta Schumana Eric Maurice.

„Pokud všechno půjde podle plánu, Evropská unie bude na cestě k uhlíkové neutralitě. Napumpuje peníze do ekonomiky, inovací a průmyslové politiky. Budeme mít Unii, která bude blíž, možná dokonce předběhne Čínu nebo Spojené státy v některých technologických aspektech,” vyjmenoval Maurice ideální představu blízké budoucnosti.

„Budeme žít v Evropské unii, jejíž obranná spolupráce funguje lépe a má dobře zvládnuté hranice. A také dobře zpracovanou politiku migrace, azylu a tak dále. Dojde k většímu sblížení mezi členskými státy a zeměmi vně EU, naše ekonomika bude fungovat a nabudeme sociální rovnováhy. Takhle by to mohlo vypadat v ideálním případě,” myslí si Maurice, který dříve pracoval i jako novinář.

„Ideální” plán podle Maurice dobře ilustruje výzvy, kterým EU bude v příštích letech čelit. „V porovnání s posledním funkčním obdobím tu jasně vidíme, že si instituce uvědomují, že je potřeba jednat nejen směrem dovnitř, což doteď dělaly v období finanční i migrační krize. Na současné problémy, jako je třeba klima, obrana a bezpečnost, se tak snaží dívat víc zeširoka,” uvedl bruselský úředník. Evropská unie by se podle něj měla snažit mít vliv i ve světě. „Pokud takový vliv nemáte, můžete si uvnitř dělat, co budete chtít, ale nebude to mít význam.”

Příští pětiletka by ale mohla vypadat zcela opačně – členské státy se od sebe vzdálí. Po stránce politické i ekonomické. Naznačuje to třeba rozpor států ohledně řešení klimatické krize. „Po migraci se klima stane novou rozdělující linkou a větší prostor dostanou populisté,” myslí si Maurice.

Realita se ale podle něj skrývá někde na pomezí těchto scénářů. „Nejspíš dosáhneme nějakého zlepšení v obranné politice, také v ochraně klimatu – to ale pravděpodobně nebude dostatečné. A svou roli v tom budou hrát dvě nebo tři krize, o kterých ještě nevíme,” dodal ředitel Schumanovy nadace v Bruselu.

Visegrádská skupina „nezapůsobila“

Specifický přístup ke krizi migrační i klimatické má visegrádská čtyřka, jejíž nedílnou součástí je i Česko. „Ale vidíme, že k migraci se země V4 staví už spíše středoproudově,” popsal současnou situaci Maurice. Podle něj by se Visegrádská skupina měla víc snažit o vzájemné porozumění.

„A potom je tu problém s právním státem. Ale to není jen problém V4, minimálně by tak neměl být vnímán. Jistě, dvě, možná tři země této skupiny ho mají… Ale stejně je na tom i Rumunsko,” míní Maurice. Skupina V4 může zvenku působit v kontextu EU jako problém. „V Unii samotné se přitom jako jiné formy demokracie neprezentují,” uvedl Maurice.

Foto: ČTK

Lídři zemí visegrádské čtyřky.

„Když státy visegrádské čtyřky jednají mezi sebou, nejsou zas takoví spojenci. Je pro ně pohodlné být takhle vnímány, ale v určitém bodě by měly chápat, že je to limituje, a pokusit se spolupracovat i s ostatními. Ne jako blok, ale víc jako skupina států, mezi nimiž je sice nějaká podobnost, ale jsou součástí Unie a její mnohotvárné architektury,” řekl o pozici unijního rebela ředitel bruselské nadace.

S nevalným spojenectvím uvnitř V4 souhlasí i bývalý britský europoslanec a současný prezident iniciativy Spinelli Group Andrew Duff. Podle něj koncept Visegrádské skupiny nefunguje. „Skupina V4 na mě nijak nezapůsobila. Koncept mi nepřijde nijak zvlášť promyšlený, pokud tedy zrovna tyto státy nechtějí peníze z evropského rozpočtu,” uvedl Duff. „Nebo dotace pro své farmáře. To je skoro to jediné, co mají země V4 společného.”

Podle Duffa V4 nenahrává ani rozdílnost mezi jednotlivými členy. „Státy této skupiny nejsou ve stejné pozici. Slovensko je na tom jinak než Česko, jinak je na tom i Polsko,” uvedl.

Česko už netvoří most mezi částmi Evropy

Problém České republiky tkví v tom, že „nikdo prakticky neví, jaký zastává postoj”, jak tvrdí bývalý novinář Eric Maurice. „Mohou za to předchozí slabé vlády. Teď je česká vláda silnější, její premiér Andrej Babiš je ale tak moc pragmatický, že nevíme, co chce a za čím si stojí. To je problém, protože kromě držení s V4 a občasného hájení vlastních ekonomických nebo sociálněpolitických zájmů nevidím v českých postojích přidanou hodnotu pro EU,” podotkl Francouz Maurice.

„Podíváme-li se dál do historie, Česko tradičně hrálo roli jakéhosi mostu mezi různými částmi Evropy. To se teď ale neděje,” připomněl. „Jde o zemi, které se ekonomicky vede dobře, je konkurenceschopná, v Evropě má dobrou pozici, otevřeného premiéra, kvalitní diplomaty v Bruselu i Praze. A i přesto v kontextu Unie nevidím žádný český národní zájem, ne osobní, ale národní. A to je problém,” vysvětlil ředitel bruselské pobočky Nadace Roberta Schumana.

Reklama

Doporučované