Hlavní obsah

Co dělala Schillerová v letech daňového pekla? Dnes se k minulosti nehlásí

Foto: Ministertvo financí, Seznam Zprávy

Alena Schillerová jako náměstkyně ministra financí pro daně a cla na společné tiskové konferenci s tehdejším šéfem Finanční správy Martinem Janečkem a ministrem Andrejem Babišem. Snímek z června 2016.

Reklama

Alena Schillerová pracovala od roku 2014 na Generálním finančním ředitelství a od roku 2016 byla náměstkyní ministerstva financí pro daně.

Článek

Když ministryně financí Alena Schillerová reagovala na reportáže Seznam Zpráv o přehmatech finančních úředníků ve Zlínském kraji, vyjadřovala se, jako by se jí popisované problémy vůbec netýkaly.

„Ta kauza je z roku 2016. Je potřeba si uvědomit, že v té době jsem já nebyla ministryní ani tam nebyla paní generální ředitelka Richterová,“ řekla Schillerová v úterý na dotaz Seznam Zpráv.

Ministryně také rázně odmítla výzvy z opozice, aby odstoupila. Podle ní k tomu není důvod. „Naopak, za mého působení a za působení paní generální ředitelky se situace na Finanční správě naprosto srovnala a naprosto zklidnila,“ uvedla Schillerová.

Její slova platí v případě ředitelky Finanční správy Tatjany Richterové. Ta před dvěma a půl lety vystřídala Martina Janečka, s jehož érou (2014–2018) je spojován někdy až likvidační přístup berňáku při vymáhání daní. Od svého nástupu se Richterová snaží zbavit své podřízené pověsti „zaklekávačů“ na podnikatele.

Samotná Schillerová však může sotva tvrdit, že se jí dřívější problémy berních úředníků netýkají. Jakkoli nyní vystupuje mírně, v minulých letech byla jedním z přímých aktérů nekompromisního stylu při výběru daní. A její kariérní vzestup je přímo svázán s působením Janečka, přestože se od něj posléze odvrátila.

Připomeňme, že Schillerová ve Finanční správě působila 25 let. V červenci 2014, po nástupu Andreje Babiše na post ministra financí, se stala ředitelkou Odboru právního a daňového procesu na Generálním finančním ředitelství. Od října 2014 do konce roku 2015 tam byl jejím šéfem Janeček.

A právě on údajně Schillerovou přiměl, aby se ucházela o funkci náměstkyně ministerstva financí pro daně a cla, která se uvolnila s odchodem Simony Hornochové. Schillerová uspěla.

Její spolupráce s Janečkem pokračovala, i když spíše v obráceném gardu. Zatímco na daňovém ředitelství měla Schillerová na starosti spíše metodickou a právní stránku výběru daní a nezabývala se přímo jejich zajišťováním nebo jejich vymáháním, na ministerstvu už pod ni spadala kompletní daňová agenda.

Janeček pravidelně docházel na ministerské porady, se Schillerovou často řešil také nové projekty, jako byla elektronická evidence tržeb nebo Moje daně, který má občanům i podnikatelům zjednodušit vyřizování daní.

„Viděli se minimálně jednou týdně. Byli jedna ruka. Společně chodili i na rozpočtový výbor Sněmovny. Janeček se dokonce chlubil, že Schillerovou dostal na ministerstvo,“ uvedl zdroj Seznam Zpráv z resortu financí.

Schillerová a Janeček spolu také vystupovali na tiskových konferencích. Mimo jiné na nich hájili tvrdé nástroje na výběr daní, jako jsou kontrolní hlášení nebo zajišťovací příkazy.

Právě nadužívání „zajišťováků“ se stalo symbolem tehdejší éry, od níž se teď Schillerová distancuje. „Jenom se podívejte na statistiky, v tom roce 2016 bylo vydáno téměř 1 600 příkazů, dnes je to něco přes 700 ke konci roku 2019,“ zdůrazňovala tento týden pro Seznam Zprávy.

V období, kdy už Schillerová seděla na ministerstvu, se také Janeček snažil motivovat své podřízené odměnami, které se vázaly na výšku doměřených daní. Zdokumentovaný je případ s takovými odměnami u kontrol daňových odpočtů na vědu a výzkum a u převodních cen.

Když se informace o této praxi začala přetřásat v médiích, byla už Schillerová ministryní (nastoupila v prosinci 2017). O odměnách za doměřování daní nejprve tvrdila, že jde o lež. Později hovořila o tom, že se podle takových pokynů nepostupuje. Z Janečkova vyjadřování i z dalších okolností přitom vyplývalo, že ministryně měla o takovém způsobu odměňování od něj vědět.

V té době už se ale Schillerová od Janečka postupně distancovala. Na tehdejšího šéfa Finanční správy čím dál víc doléhala kritika za tvrdé postupy jeho podřízených. Kromě zajišťovacích příkazů, jejichž používaní omezil i Nejvyšší správní soud, to byla například aférka s hromadnou kontrolou svatebčanů na Olomoucku kvůli používání EET.

„Musím říct, že je tam nedostatečná komunikace. A to Finanční správu v mých očích samozřejmě poškozuje,“ řekla Schillerová v rozhovoru pro Blesk TV v září 2018.

Janeček se proti jejím výtkám příliš nebránil, v prosinci téhož roku skončil v čele Finanční správy a přesunul se do vedení Finančního úřadu Jihočeského kraje. Od té doby nechce s novináři hovořit.

Pár měsíců nato, když musela Schillerová vysvětlovat poslancům sněmovního rozpočtového výboru kauzu odměny, označila Janečkův přístup k odměňování dokonce za „hloupý“ a zdůrazňovala, že Richterová příslušný pokyn ihned zrušila.

V podobném duchu, kdy dřívější pochybení nespojuje se svým působením v resortu, se Schillerová od té doby vyjadřuje stále. „Jsme v roce 2020 a praxe Finanční správy je dnes naprosto jiná,“ prohlásila tento týden.

Reklama

Doporučované