Hlavní obsah

Cokoli špatného si myslíte o Číně, není pravda. Tady jsou důkazy

Foto: Profimedia.cz

Že česká delegace svou návštěvou Tchaj-wanu údajně překročila červenou čáru, sdělil Wang I i na konferenci v Berlíně.

Reklama

Do Francie na návštěvu dorazil čínský ministr zahraničí Wang I. A nebyla to jen tak obyčejná návštěva. Wang I se rozhodl šířit pravdu o tom, jaká je Čína doopravdy.

Článek

Během konference na Francouzském institutu mezinárodních vztahů v Paříži tak zareagoval Wang I na poznámku člena Evropského parlamentu, který ho konfrontoval s tím, že „čínské činy a slova nejsou konzistentní v oblasti změny klimatu a že čínská politika vůči Sin-ťiangu a Hongkongu není v souladu s hodnotami Evropské unie.“

„JAK ČÍNA ŘÍKÁ, TAK I KONÁ,“ křičí o pár hodin později text čínské státní agentury Sin-chua. A vyvrací vše, co byste mohli mít Číně za zlé. Třeba že ve velkém znečišťuje životní prostředí, šlape po právech lidí v Hongkongu, nebo třeba že zavírá Ujgury do koncentračních táborů. Nápověda: odpověď je třikrát důrazné ne.

Čistá mysl, čistý vzduch

„Jednáme nejen jasně, ve svých akcích jsme navíc rozhodní,“ zahájil Wang I argumentační smršť na téma změna klimatu. „Zaprvé, navzdory tlaku ze všech možných stran jsme pevně stáli za Francií a usnadnili jsme podepsání významné Pařížské dohody. Zadruhé, Čína dosáhla cíle snížení emisí do roku 2020 dva roky před plánovaným termínem,“ řekl a dodal, že podíl nefosilní energie na celkové spotřebě energie v Číně vzrostl na téměř 15 procent a díky rozšíření kapacity obnovitelné energie Čína zaujímá podíl 30 procent celkového globálního růstu.

„A co víc, více než polovina světových nových energetických vozidel nyní jezdí po čínských silnicích a čtvrtina nově zalesněných světových oblastí od roku 2000 náleží Číně. A za třetí, tím to nekončí. Čína připravuje nové plány s dlouhodobými cíli vycházející z moderních ekologických potřeb země. Toto jsou fakta dokazující, že Čína jak říká, tak koná. Také je pravdou, že kvalita vzduchu v Pekingu jde stále nahoru,“ dodal.

Emise oxidu uhličitého v Číně byly v roce 2018 o 45,8 procenta menší než v roce 2005. Čtvrtina nově zalesněné oblasti na světě od roku 2000 je v Číně, uvedl čínský vyslanec.

Čínský velvyslanec na konci července na Radě bezpečnosti OSN uvedl, že je Čína aktivním bojovníkem proti změnám klimatu a vyzvala i ostatní země, aby plnily závazky vyplývající z Pařížské dohody. V roce 2018 Čína stáhla emise oxidu uhličitého o 45,8 procenta oproti roku 2005, čímž cíl sice splnila, projekty na stavby uhelných elektráren však letos ožívají. Pro první čtvrtletí roku 2020 Čína schválila nové projekty na stavbu uhelných elektráren odpovídající obdobným projektům za celý rok 2019.

Čína se do ničeho nemíchá

K situaci v Hongkongu toho již bylo řečeno mnoho, a možná proto Wang na úvod shrnul problematiku jednou větou: „Je to naše věc.“ „Jedná se o vnitřní záležitosti Číny a do toho žádná cizí země nemá právo zasahovat. Nikdy nebudeme diskutovat o vnitřních záležitostech jiných zemí, protože věříme, že všechny vlády spravují své země správně a budou náležitě plnit své odpovědnosti,“ řekl několik dní poté, co se Čína obula do České republiky kvůli Vystrčilově návštěvě Tchaj-wanu a přislíbila odvetu za cestu do „jejich vzbouřenecké provincie“, která ovšem Číně nepatří ani jako provincie, ani jako ostrov. A také hodiny předtím, než silná slova přestala být otázkou vzkazů skrze státní média a sám Wang I je přednesl v Berlíně na jednání se šéfem německé diplomacie Haiko Maasem.

A proč ten humbuk kolem zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu, když „jen vyplnil hlavní mezery v hongkongském právním systému a přispěl k tomu, aby byl Hongkong bezpečnějším a stabilnějším místem“?

„Od druhé poloviny minulého roku mohl svět sledovat akorát chaos v Hongkongu – rozbití legislativní rady, ochromení metra, zranění nevinných lidí a pobodání zákonodárce při teroristickém útoku. Pokud bude chaos pokračovat, Hongkong nebude mít budoucnost a politika ‚jedné země, dvou systémů‘ bude těžko udržitelná,“ vysvětlil Wang důvody, proč Čína cítila akutní potřebu zasáhnout do fungování bývalé britské kolonie.

Podle výzkumu zveřejněného čínskou ambasádou v Česku je s vládou pod vedením Komunistické strany Číny spokojeno 93 procent Číňanů.

„Každá země, včetně Francie, musí mít zákony na ochranu národní bezpečnosti. A toto je autorita ústřední vlády. Nemůžete jen tak sedět a dívat se, jak tento chaos pokračuje,“ řekl. Připomněl, že „poté, co se národní lidový kongres, nejvyšší čínský zákonodárný sbor, rozhodl zaplnit tuto hlavní mezeru v hongkongském právním systému, téměř 3 miliony občanů v Hongkongu nabídly své podpisy na podporu ústřední vlády. A protože byl implementován zákon o národní bezpečnosti pro Hongkong, téměř 80 procent Hongkonžanů věří, že město je stále bezpečnější a stabilnější,“ dodal Wang.

Hongkong od úterý pod vedením šéfky Carrie Lamové, označované za loutku centrální vlády v Pekingu, rozjel dobrovolné masové testování na koronavirus zdarma. Vzhledem k silnému zapojení čínských firem do akce se ale mnozí zapojit odmítají. Přestože je testování považováno za důležitou součást plánu potlačit další šíření nákazy. Těch, kteří se do bojkotu čínského testování nezapojili, je zhruba půl milionu, tedy asi 7 procent místních.

Příští dovolená - Sin-ťiang

„A pokud jde o Sin-ťiang, jeden z čínských autonomních regionů sousedících s Afghánistánem, bývalo to místo pro pronikání mezinárodních teroristických sil do Číny,“ začal Wang povídání o domově Ujgurů, kde dle oficiální verze Pekingu vládl chaos a terorismus, který se povedlo dostat pod kontrolu jen díky jeho zásahu. Mimo jiné i koncentračními, převýchovnými či reedukačními tábory. „Čínská vláda musí určitě převzít odpovědnost za ochranu životů lidí a rozhodný boj proti terorismu. Mezitím jsme přijali preventivní opatření v boji proti terorismu a dosáhli jsme deradikalizace prostřednictvím vzdělávání,“ řekl Wang.

„Ve Francii i Spojených státech existují podobné praktiky, jako jsou deradikalizační centra a komunitní nápravné systémy,“ odvolal se na podobnost se západním světem. Všichni, kteří prošli tábory, prý získali odborné dovednosti, našli si práci a žijí normální život. „Za poslední tři roky se v Sin-ťiangu nestal jediný teroristický čin, je to mírumilovný region a lidé tam žijí a pracují v harmonii.“ Poznamenal, že za posledních 40 let se populace Ujgurů více než zdvojnásobila z 5,5 na 11 milionů. Na každých 530 muslimů připadá jedna mešita.

Jedna Wangem nezmíněná statistika:

„Kde se teda vzalo ono ‚etnické čištění‘? Jak tady může docházet k potlačování ‚náboženské svobody‘?“ zeptal se. „Uvítáme na návštěvě v Sin-ťiangu každého z vás. Uvidět znamená uvěřit. Za posledních několik let navštívilo Sin-ťiang více než 1000 lidí z více než 90 zemí a regionů. Pocházejí z různých koutů světa, mají různé politické názory, ale všichni se shodují, že to, co viděli v Sin-ťiangu, je úplně jiné, než jak o něm slýchávali.“

Oněch tisíc lidí zřejmě nemluvilo se sterilizovanými ženami, těmi, kteří nedobrovolně darovali své vlasy či orgány nebo byli vzděláváni natolik intenzivně, že s nimi rodinní příslušníci ztratili veškerý kontakt.

A na závěr moudro z ministerských úst: „Lži a fámy, bez ohledu na to, kolikrát se opakují, budou nakonec odhaleny fakty.“

Reklama

Související témata:

Doporučované