Článek
Asi třetina vyléčených pacientů, kteří byli infikováni koronavirem SARS, vykazovala ještě po třech letech od léčby poškození plic, „většina“ z nich se problémů zbavila po 15 letech. Rovněž celá třetina nakažených koronavirem MERS utrpěla zjizvení plic neboli fibrózu, tedy nevratné poškození plic. Statistiku z historie epidemií jiných koronavirů připomínají v článku Los Angeles Times s otázkou, jakou bilanci ohledně dlouhodobých následků bude mít covid-19.
Odpověď už se snažilo najít mnoho vědců a vzniklo několik studií. Žádná ale zatím nebyla zcela uspokojivá. Jelikož se první registrovaní nakažení začali z nemoci zotavovat teprve před několika měsíci, nikdo neví, jak vážné dlouhodobé následky nakonec budou. Na tom, že riziko dlouhodobých následků tu je, se nicméně lékaři vesměs shodují. A nejde jen o plíce, dlouhodobé poškození příslušných orgánů onemocněním covid-19 už studují kardiologové i další odborníci.
Dlouhodobé následky jsou pravděpodobné u kritických případů
Patolog a profesor na Chicagské univerzitě Šu-Jüan Siao řekl ABC, že většina pacientů, kteří měli mírnější příznaky, by se měla uzdravit bez dlouhodobějších následků. Stejně tak ti, co měli příznaky silné, ale nemuseli být napojeni na ventilátor. Ohrožení jsou ti, kdo měli kritický průběh nemoci. „Podle našich zkušeností s koronaviry SARS a MERS odhadujeme, že někteří pacienti budou trpět plicní fibrózou,“ řekl Siao.
Amesh Adalja z Bloombergovy školy veřejného zdraví (Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health) k tomu dodal, že riziko dlouhodobých následků obecně vzniká, kdykoliv je zápal plic tak silný, že pacienta připoutá na lůžko JIP. U těch, jejichž stav byl tak vážný, že museli být napojení na ventilátor, nebo dokonce na mimotělní membránovou oxygenaci (ECMO), jsou měsíce až roky přetrvávající komplikace s poškozenými plícemi „pravděpodobné“. „Někteří se možná plně nezotaví nikdy,“ dodal Adalja s tím, že ale nejde o žádné univerzální pravidlo a proces zotavování se bude jistě hodně lišit případ od případu.
Nejen respirační porucha
Druhým orgánem, který se nejčastěji zmiňuje v souvislosti s možnými dlouhodobými následky koronaviru, je srdce, ohrožené jsou nicméně prakticky veškeré orgány. „Covid-19 není jen respirační porucha,“ řekl LA Times kardiolog z Yaleovy univerzity Harlan Krumholz. „Může poškodit srdce, játra, ledviny, mozek i endokrinní systém či oběhovou soustavu.“
Studie dopadů na srdce a játra
- Podle čínské studie provedené přímo ve Wu-chanu se u 19,7 % pacientů s koronavirem objevilo poškození srdce během hospitalizace.
- V jiné studii z minulého týdne čínští vědci tvrdí, že u „mnohých“ z 34 sledovaných pacientů během hospitalizace se hodnoty krevních testů nevrátily k normálu. Bylo to podle nich způsobeno zejména tím, že u zjevně zotavených pacientů přetrvávala špatná funkce jater. Týkalo se to i těch, kteří měli slabší průběh.
- 12 % ze 191 nakažených ze dvou čínských nemocnic podle přes měsíc staré studie mělo potíže se srdcem. Ty se projevily dokonce i u některých pacientů, kteří byli pozitivní, ale nevykazovali známky respirační poruchy.
I další lékaři se obávají, že obnova funkce některých orgánů může trvat dlouho nebo nemusí být úplná. „Myslím, že může dojít k dlouhodobým následkům,“ řekl jiný yaleský kardiolog Joseph Brennan. „Nevím to jistě, ale tato nemoc je natolik závažná, že někteří z uzdravených budou pravděpodobně čelit přetrvávajícím zdravotním problémům.“
Odhadování lékařům ztěžuje i fakt, že data ze studií nelze interpretovat jednoznačně tak, že problémy s různými orgány způsobil stoprocentně koronavirus. Jde o to, že mohli mít zdravotní problémy už dřív, aniž by o nich věděli. Lidé s dalšími zdravotními problémy totiž patří do skupiny, u které je kritický průběh nemoci nejpravděpodobnější.
Podle dvojice odborníků Siao a Adalja je ale hlavním problémem nedostatek dat a výzkumů. „Doufám, že se udělá víc pitev zemřelých pacientů. V tuto chvíli toho víme opravdu velmi málo o spektru patologie covid-19,“ řekl Siao.
Naději na pozitivní vyústění situace vyjádřil prezident Německé společnosti pro pneumologii Michael Pfeifer. Ten sice rovněž přiznal, že dosud není možné s jistotou říci, jakou povahu budou mít dlouhodobé následky onemocnění. Minimálně plíce jsou ale podle něj orgánem, který se může úplně uzdravit i u velmi těžkých zánětů. „Viděl jsem už velmi špatné věci a pacienti se pak do půl roku zcela zotavili. Doufejme, že to bude stejné,“ řekl Pfeifer pro Der Spiegel.
