Hlavní obsah

Praha pláče, Slovácko je plné. Nová čísla ukazují, kam zamířili turisté

Foto: Usplash - Hyosun Rosy Ko

Praha je pro hoteliéry stále prokletá. Hůř jsou na tom velké hotelové řetězce.

Reklama

Hoteliéři se v červenci nadechli. Ve většině krajů měsíc dopadl lépe než loni a také v době před pandemií. Praha je však stále prázdná.

Článek

Hoteliéři v devíti ze čtrnácti krajů mohou být spokojení, obsazenost jejich zařízení byla během prvního prázdninového měsíce dokonce lepší než před covidem v roce 2019. Také rezervace na další měsíce nevypadají tak tragicky jako před rokem, kdy už přibývalo případů nákazy koronavirem.

Metropole však strádá.

Data z rezervačních knih na červenec ve více než tisíci hotelech poskytla redakci SZ Byznys společnost Previo.

„Celorepubliková obsazenost za letošní červenec trhla rekord. V meziročním srovnání s rokem 2020 byla vyšší o tři procentní body a vrátila se na předcovidovou úroveň. Dle informací od ubytovatelů poptávku po ubytování stále táhnou primárně Češi,“ říká Pavel Kotas, zakladatel Previo.

Je to obrázek především o tom, jak se mají menší a středně velké hotely a penziony. Rezervační systém totiž nenabízí kapacity velkých nadnárodních řetězců jako jsou skupina CPI Hotels, Orea a další, které cílí na větší města, zahraniční klientelu a kongresovou turistiku. Právě tyto hotely jsou na tom hůř, cizinci totiž v tradiční skladbě hostů stále chybí.

I když trochu začínají jezdit Němci a Poláci, polepšily si hlavně destinace, kam míří domácí turisté. Ale od září začne obsazenost znovu padat.
Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací

Hotely v Praze nebyly podle dat Previo loni v červenci naplněné ani z poloviny. Letos hlásí obsazenost 57 procent, o deset procentních bodů vyšší. Přesto mohou jen vzpomínat na zlatou éru před pandemií, kdy byla Praha destinací s vůbec nejvyšší obsazeností.

Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek však říká, že v metropoli jednoznačně převažují velké hotely, a pokud by se započítaly, bude se skutečná obsazenost pohybovat maximálně mezi 20 a 30 procenty.

„I když trochu začínají jezdit Němci a Poláci, polepšily si hlavně destinace, kam míří domácí turisté. Ale od září začne obsazenost znovu padat,“ říká Stárek. Stále podle něj také platí, že lidé preferují menší zařízení, například penziony. „Náš odhad pro letošní rok je naopak horší, než jaký jsme měli počátkem letošního roku. Celkově bychom se mohli dostat na 30 až 35 procent ve městech a 70 procent mimo,“ dodal.

Kromě Prahy byli provozovatelé menších hotelů stále pod úrovní roku 2019 ještě v Karlovarském kraji, Plzeňském kraji, Středočeském kraji a Ústeckém kraji.

A kde se naopak dařilo? Absolutním vítězem honu na turisty byl Zlínský kraj. S obsazeností 72 procent se stal rekordmanem a předstihl oblíbené jihočeské a vinařské turistické ráje. Výrazně si polepšil také oproti předcovidovému roku 2019, kdy se regionální ubytovací zařízení naplnila „jen“ z 60 procent.

Významně během pandemie vytěžila Vysočina, Olomoucký kraj a Pardubický kraj. Právě tam počty turistů, respektive obsazenost ve zkoumaných hotelech, přibývají nejvyšším tempem. Nicméně stále přitahují menší pozornost než Jihočeský kraj a Jihomoravský kraj.

Z detailnějšího pohledu na obsazenost hotelů v konkrétních turistických lokalitách se dá vyčíst, že asi polovina destinací si polepšila ve srovnání s loňskem, ale i ve srovnání s rokem 2019. Dvě covidová léta po sobě silně rostla Vysočina (12 a 13 procent) a také Ostravsko (8 a 13 procent). Dnes se proto mohou řadit k destinacím, kde jsou kapacity hotelů nejvytíženější.

Covid mění šance na to, kde turista nejsnadněji sežene ubytování. Nejvíc zaplněné byly letos v červenci menší a střední hotely na Slovácku, kde byly v průměru pokoje plné ze 79 procent. Což ale neznamená, že turista sehnal pobyt v atraktivním termínu, protože kapacita nebyla k dispozici kdykoliv, ale například jen v některých méně oblíbených dnech.

Po Slovácku vedou v obsazenosti hotely na Ostravsku – ve Slezsku a v Moravském krasu a na Brněnsku. Nejvíc volných kapacit měli ubytovatelé v Krušných horách (obsazenost 48,8 procenta), ale i na Šumavě a v Českém lese. Přitom právě tyto jihočeské destinace ještě v roce 2019 patřily k nejexponovanějším. Nicméně Šumava a Český les jsou stále 18 procent pod rokem 2019.

Ve srovnání s dobou před covidem si také výrazně polepšily horské oblasti. V Jizerských horách bylo méně volných pokojů než v Krkonoších, které ale oproti roku 2019 zaznamenaly velký skok dopředu o 22 procent. Nouzi o hosty neměli také v Beskydech a na Valašsku.

Dva roky po sobě však klesla obsazenost v Krušných horách, kde je místa na pokojích nejvíce. Prázdnější byly i Lužické hory.

Poměrně slibný výhled dávají záznamy v rezervačních knihách také do nejbližších měsíců. Průměrná obsazenost na srpen je aktuálně o osm procentních bodů vyšší než loni a na září dokonce o deset procentních bodů.

„Usuzujeme, že oproti předchozím trendům dojde k prodloužení domácí sezony i do podzimních měsíců. Zároveň předpokládáme pokračování trendu zvyšování počtu domácích rezervací v předstihu,“ říká Pavel Kotas z Previa.

Foto: Seznam Zprávy

Foto: Seznam Zprávy

Reklama

Doporučované