Článek
Od začátku května začnou negativní testy na covid fungovat jako propustka, se kterou se budou moci Češi nechat například ostříhat nebo namasírovat a využít další služby péče o tělo. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) oznámil, že PCR test bude mít platnost sedm dní a profesionálně odebraný antigenní test tři dny.
Ministerstvo zdravotnictví přitom během dubna provedlo v otázce platnosti testů změnu, kterou veřejně neodůvodnilo. Zatímco antigenní test má stále stejnou třídenní platnost, tak platnost PCR testů vzrostla z původních pěti na sedm dní.
S nedostatečným vysvětlováním mimořádných opatření přitom resort zdravotnictví narazil i u Nejvyššího správního soudu. Ten ve svém rozsudku z 22. dubna, který mimochodem s odkladem zrušil mimořádná opatření týkající se omezení obchodu a služeb, upozorňuje, že není uvedený důvod, proč mají antigenní testy platnost tři dny a PCR testy pět dní, když obě metody zjišťují stav ke konkrétnímu okamžiku.
Ministerstvo zdravotnictví bylo kvůli Nejvyššímu správnímu soudu nuceno mimořádné opatření vydat znovu doplněné o argumenty, ovšem bez vysvětlení se tentokrát změnila platnost PCR testů z pěti na sedm dní.
Redakce Seznam Zpráv požádala tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví o reakci, proč došlo k prodloužení platnosti PCR testů, to zatím neodpovědělo.
Výstřižek z mimořádného opatření, které platilo od 12. dubna, a které následně zrušil Nejvyšší správní soud. PCR testy mají platnost pět dní.
Opravené mimořádné opatření platné od 26. dubna, nově už se sedmidenní platností PCR testů.
Epidemiolog Rastislav Maďar, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která Ministerstvu zdravotnictví pomáhá opatření nastavovat, protáhnutí platnosti PCR testů vysvětluje hned několika důvody.
Delší interval má zabránit přetíženosti laboratoří, které testy provádí, když od května budou představovat několikadenní „propustku“ a zájem tak o ně může narůst. „Další důvod je cena. Třetí je motivace méně častou frekvencí odběru,“ shrnuje argumenty Rastislav Maďar.
Zároveň upozorňuje, že s platností PCR testů se vždy pracovalo v intervalu pěti až sedmi dní.
Hledání hranice rizika
Oba známé typy testů mají jedno společné – výsledek vypovídá o stavu v okamžiku odběru. Rozdíl mezi antigenním a PCR testem je ovšem velmi zjednodušeně v citlivosti. PCR test je schopný virus v těle detekovat dříve, než se projeví příznaky, a stejně tak i nějaký čas poté, co už průběh nemoci slábne.
„To okno, po které je možné se kvalitním antigenem prokázat, že je pacient infekční, je poloviční než PCR. Pak se obvykle řekne, že platnost PCR je dvakrát delší,“ vysvětluje Jakub Mrázek, vedoucí oddělení molekulární biologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, z čeho vychází rozdílná a delší platnost PCR testu. Ovšem dodává, že jde ve skutečnosti vždycky o to, kde odborníci cítí ještě únosnou míru rizika, že bude mít nakažený PCR test platný. A dodává, že nejjistější by bylo dělat lidem PCR testy každý den, zároveň to ovšem není reálné.
Delší platnost PCR testů se snažil vysvětlit v rozhovoru pro Právo i ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Vysvětluje, že se člověk může nakazit chvíli poté, co je otestovaný. „Když pak chytnete virus, tak mu trvá pár dní, než se pomnoží a teprve potom začnete být infekční,“ argumentoval ministr v rozhovoru.
V novém mimořádném opatření po zásahu Nejvyššího správního soudu se resort zdravotnictví u rozdílné délky platnosti testů odkazuje na studii kolektivu autorů s názvem Rethinking Covid-19 Test Sensitivity zveřejněnou koncem loňského roku. Ta si při vysvětlování problematiky mimo jiné pomáhá touto grafikou:
Graf ze studie „Rethinking Covid-19 Test Sensitivity“, na kterou se v odůvodnění mimořádného opatření odkazuje Ministerstvo zdravotnictví.
Grafika ukazuje průběh virového onemocnění: modrá vlna znázorňuje virovou nálož v čase, která nejdříve dramaticky narůstá a následně postupně klesá. Čárkovaná linka znázorňuje hladinu, od které zachytí virus i testy s nižší citlivostí, tečkovaná hladina pak záchyt citlivějších testů (PCR). Klíčové je pak z pohledu času to, že citlivější PCR test odhalí vir i v krátkém časovém okně, než začne být člověk infekční, po celou dobu, kdy je infekční, a i v době, kdy už infekční není. Zatímco méně citlivé testy odhalí jen zhruba poloviční časový úsek, kde je člověk infekční.
Jenomže ohledně doby, po kterou lze považovat negativně testovaného člověka za neinfekčního, nepanuje mezi odborníky shoda. „Obzvlášť u PCR testů je sedm dní dlouhá doba. Negativní test u antigenu říká, že člověk pravděpodobně není infekční ve chvíli, kdy se dělá ten test. Ale jeho stav se může změnit rychle během dne. U PCR testu může být podle mě platnost 24 nebo 48 hodin, více už je riziko,“ míní virolog Pavel Plevka.
