Hlavní obsah

Čtvrt milionu za senzor, který přežije Venuši. Odměnu vypsala NASA

NASA ukázala i nový design roveru AREE, který bude výherní senzor na Venuši navigovat.Video: Jan Marek, NASA

 

Reklama

Částka je nicotná ve srovnání s prvenstvím, které výzva s extrémními parametry odvážlivcům nabízí. Soutěžící mají na odevzdání superodolného senzoru pro navigaci na povrchu Venuše jenom tři měsíce, píše list Economic Times.

Článek

Zatím ale není jisté ani to, zda téměř půl tisíce stupňů na pekelné planetě vůbec zvládne roky vyvíjená technika amerického Úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Tlak na Venuši je skoro stonásobně vyšší než na Zemi a z devíti ruských sond, které se na její povrch dostaly, žádná nevydržela déle než přibližně dvě hodiny.

Nehostinná Venuše zničila za bezmála 60 let výzkumu už přes 40 vesmírných lodí, uvádí dál vesmírná agentura na svých internetových stránkách.

Druhá planeta sluneční soustavy přitom dříve byla a v mnoha ohledech je podobná Zemi. I proto se jí přezdívá „sesterská“ a Američané o návrat na její povrch – tentokrát ovšem úspěšný – stále tolik stojí.

„Venuše je pro Zemi jako kontrolní bod. Věříme, že obě planety začínaly se stejným složením a poměry vody i oxidu uhličitého. Jen se rozešly po dvou úplně odlišných cestách,“ řekla Sue Smrekarová z divize JPL pro vývoj pohonných jednotek sond a letounů NASA loni v prosinci.

Foto: Jan Marek, NASA

Podobnosti a rozdíly mezi Zemí a Venuší.

Momentálně planetu obíhá japonská sonda Akacuki, do roku 2014 kolem Venuše kroužila také evropská Venus Express. A právě z ní přišlo zjištění, že na Venuši je možná pořád sopečná aktivita, píše server Space.com. Vedle Země by byla jedinou planetou ve sluneční soustavě, která je takto aktivní.

Podobná je rovněž velikost obou těles. Země je se svými 510 miliony rozložitější „jen“ o 50 milionů kilometrů čtverečních. „Pokud by Slunce bylo velké jako typické dveře, Země a Venuše by obě byly velikosti mince,“ dodává NASA na svém webu.

Foto: Jan Marek, NASA

Zkoumání planety v historii.

To je také jeden z důvodů, proč se vědci domnívají, že atmosféra Venuše byla kdysi jako ta zemská – i s oceány. Teď je ale plná oxidu uhličitého, sirných mraků a NASA chce vědět, co proměnu tzv. „kontrolního bodu“ života na Zemi spustilo. Skleníkový efekt ji ohřál tak, že třeba olovo by po ní stékalo.

Senzor pro navigaci na povrchu Venuše musí ale nehostinné podmínky vydržet. Zároveň má samozřejmě pasovat na nový design vozítka, který NASA zveřejnila s výzvou, dodává list Economic Times.

Přihlásit do soutěže se může kdokoliv starší 18 let. Čas odevzdání americký úřad stanovil na 29. května. Tři vítěze, kteří si na crowdfundingové platformě HeroX rozdělí 30 tisíc dolarů, tedy na jednoho asi 231 300 korun, vyhlásí 6. července.

Foto: Jan Marek, NASA

Parametry soutěže.

Reklama

Doporučované