Článek
Studie, kterou zveřejnil časopis The Lancet Public Health, je založená na datech z celkem 22 zemí. Autory zajímaly transplantace takzvaných solidních orgánů, tedy transplantace jater, ledvin, plic a srdce. Následně porovnávali počet těchto operací od data, kdy bylo v daných zemích hlášeno 100 případů nákazy, až do konce roku 2020. Výsledné číslo srovnali se stejným obdobím v roce 2019.
Během první vlny koronavirové pandemie celkový počet transplantací klesl až o 31 % a celkový pokles do konce loňského roku činil 16 %, tedy o více než 11 200 operací méně. „Trendy odhalily výrazné celosvětové snížení transplantační aktivity během prvních tří měsíců pandemie. Ztráty se stabilizovaly po červnu 2020, ale od října do prosince 2020 opět klesaly,“ informoval tým autorů.
Podle výsledků studie se ovšem dopad pandemie lišil v případě jednotlivých zemí. Zatímco v Kanadě došlo k celkovému poklesu počtu transplantací o necelých 10 %, což je o 227 transplantací méně, Japonsko evidovalo pokles téměř o 67 %, a v zemi tak bylo provedeno o 1 413 transplantací méně.
Nejvyšší pokles státy zaznamenaly u transplantací ledvin. Podle expertů je důvodem nejspíše to, že tato operace se neřadí mezi akutní, co se týče záchrany života, a je možné procedury s ní spjaté odložit.
Získaná data také ukázala, že si větší pokles připsaly transplantace orgánů od živých dárců. I v tomto případě je zřejmě hlavním důvodem pandemie, která s sebou přinesla logistické i etické problémy. Mezi ty mohly patřit například obavy ohledně vystavení dárců potenciální nákaze ve zdravotnických zařízeních.
Připsat vinu pandemii však není tak jednoduché, sami autoři výzkumu informují, že zatímco některé země zaznamenaly velké snížení počtu transplantací, jiné – přestože je covid-19 zasáhl tvrdě – nikoliv. Pro porozumění rozdílům je tak nutná další analýza na regionálních, národních i globálních úrovních.
