Hlavní obsah

Čínští disidenti jednají v Praze. Politici koalice na poslední chvíli rušili účast

Foto: Profimedia.cz

Ujgury podle zastánců lidských práv čínští komunisté perzekuují.

Reklama

aktualizováno •

Světový ujgurský kongres pořádaný v Česku podpořili politici z nastupující vládní koalice. Čínská ambasáda si stěžuje. Ministerstvo zahraničí od „soukromé akce“ dává ruce pryč.

Článek

Před pěti lety se Praha musela sklonit před čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, když jeho návštěvu v ulicích české metropole provázelo řádění pročínských bojůvek. V té době se, zejména kvůli zahraniční politice prezidenta Miloše Zemana, zdála být česká porevoluční tradice hájení lidských práv v komunistické Číně mrtvá.

Praha ale v těchto dnech – znovu po letech – „patří“ čínským disidentům. Světový ujgurský kongres, exilová organizace pronásledované menšiny Ujgurů, si na české půdě zvolí své vedení.

Akci podporuje zejména pirátský primátor Zdeněk Hřib, který Ujgurům dal záštitu a propůjčil jim na část programu svou rezidenci. Na akci v citlivém čase dojednávání vlády měl podle programu vystoupit i kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský na téma „Politické přístupy v boji proti čínskému autoritářství“.

Ten se ale podle informací Seznam Zpráv na poslední chvíli omluvil. Na dotazy, zda a proč svou účast zrušil, Seznam Zprávám neodpověděl. Z kongresu se včera omluvit i další politik ze vznikající koalice, senátor z ODS Jiří Oberfalzer. Prý kvůli zdravotním problémům. „Organizátory jsem informoval,“ sdělil Seznam Zprávám.

Čínská ambasáda v Praze si stěžovala na konání ujgurského fóra na českém Ministerstvu zahraničních věcí i na pražském magistrátu. Největší zastání ale Peking má na Pražském hradě.

Kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) má příští týden jednat s prezidentem Milošem Zemanem i o příštích ministrech. Ze strany Hradu se nejvíc výhrad čeká právě na adresu Lipavského.

Že se Ujgurové vydali právě do Prahy, i přesto svědčí o tom, že českou půdu znovu, po letech pročínské hradní diplomacie považují za přátelskou.

Sterilizace a nucené práce

Pražský primátor dlouhodobě vystupuje proti čínskému autoritářství. Peking naštval v minulosti už mnohokrát – a právě o svých zkušenostech s čínskými soudruhy chce na ujgurském fóru řečnit.

„Budu mluvit o nedávných zkušenostech Prahy se šikanou ze strany Číny v souvislosti s naší snahou upravit partnerskou smlouvu mezi Prahou a Pekingem, kdy jsme žádali vypuštění článku 3 o politice jedné Číny, který v tomto dokumentu neměl co dělat,“ uvedl Hřib.

Hřib naopak navázal spolupráci s hlavním městem Tchaj-wanu, který Čína považuje za svůj.

Čína čelí obviněním, že v Ujgurské autonomní oblasti zřídila ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů, v nichž drží více než milion menšinových Ujgurů. Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujguři podstupují politickou převýchovu.

Podle bojovníků za lidská práva v táborech probíhají nucené práce a násilná politická agitace. Ujgurské ženy jsou sterilizovány a Ujguři jsou nuceni vzdát se své muslimské víry, jazyka a kultury, uvádějí aktivisté. Čínský ministr zahraničí Wang I v únoru tvrzení, podle kterého Čína páchá na menšině Ujgurů genocidu, označil za lež století.

Číňané si stěžují

Světový ujgurský kongres sídlí v německém Mnichově, byl spojený s Rádiem Svobodná Evropa. Částečně je financovaný americkou vládní organizací pro podporu demokracie v zahraničí National Endowment for Democracy.

„Protože jde o demokratický sněm, je naším úkolem nejen kritizovat ČLR za popírání „autonomie“ autonomní oblasti Sin-ťiang, ale také nabízet pomoc. Pokud mezinárodní instituce nesmějí do Sin-ťiangu – OSN stále čeká na povolení – musíme naslouchat těm, kdo si hrůzami lágrů prošli,” řekl Seznam Zprávám senátor Pavel Fischer.

Do Prahy přijeli vedle přeživších čínských táborů také diplomaté, akademici a poslanci například z Francie, Švýcarska či Kanady.

Primátor Hřib také v pátek řekl, že Číňané si na akci již stěžovali. „Zástupci Číny už projevili znepokojení nad touto akcí skrze zprávu politického rady čínského velvyslanectví v ČR, kterou adresovali magistrátnímu oddělení zahraničních vztahů a protokolárních záležitostí,“ uvedl Hřib.

Zeman neuspěl

Zejména v symbolické rovině jde o diplomaticky významnou akci. Česká vláda, nyní již v demisi, však od ní dává ruce pryč.

„Jedná se o soukromou akci pod záštitou pražského primátora, do které Ministerstvo zahraničních věcí ani vláda nebyly žádným způsobem zapojeny. Nikdo z vedení MZV se této akce oficiálně nebude účastnit. Můžeme potvrdit, že čínští diplomaté v Praze v rámci jednání na MZV na příslušném teritoriálním odboru opakovaně projevili zásadní nesouhlas a výhrady vůči této akci,“ uvedla mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Nastupující vládní koalice stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a Pirátů ve své koaliční smlouvě slibuje „revizi vztahů s Ruskem a Čínou“. „Budeme nadále prohlubovat spolupráci s demokratickými partnery v asijsko-pacifické oblasti, jako je například Tchaj-wan, Japonsko, Korejská republika a další,“ píše se v dokumentu.

Dá se čekat, že politické strany se v této otázce budou lišit spíše ve způsobu vystupování a komunikace než v samotném postoji – od ODS lze čekat méně aktivistické kroky, naopak od liberálů symbolický důraz na toto téma.

Podle pravděpodobného budoucího šéfa Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marka Ženíška z TOP 09 je ujgurská akce v Česku symbolem, že Miloši Zemanovi se nepodařilo zvrátit českou zahraniční politiku natrvalo a vymazat polistopadový odkaz.

„Skutečnost, že Praha letos hostí nejdůležitější událost ujgurské diaspory, že si Světový ujgurský kongres sídlící v Německu vybral pro své valné shromáždění právě ČR a po celé ČR proběhnou v rámci Ujgurských dnů akce s lidskoprávní tematikou, je ukázka toho, že nás vnímají stále spíš přes onen odkaz Václava Havla nežli skrze odkaz prezidenta Zemana, který se snažil s pomocí dalších tuto naši tradici zničit,“ uvedl Ženíšek pro Seznam Zprávy.

I když politici z ODS na ujgurský kongres nedorazili, podporu ze strany nejsilnější strany vznikající vlády má. „Organizaci ujgurského kongresu v Praze vnímám jako pomoc utlačovanému národu, který prokazatelně čelí porušování lidských práv ze strany Číny. Jako země s totalitní minulostí bychom k podobným situacím ve světě neměli být lhostejní. Podpora lidských práv je tradiční linkou naší zahraniční politiky, byť ne všichni politici ji prosazují. Nastupující vládní koalice, jejíž součástí je ODS, si podporu lidských práv vetkla i do své koaliční smlouvy a jednoznačně budeme v této oblasti také působit,“ řekla Seznam Zprávám Jana Černochová z ODS, o které se mluví jako o budoucí ministryni obrany.

Pročínská politika

Miloš Zeman ve své zahraniční politice vystupoval výrazně pročínsky. V roce 2014 například vystoupil v čínské státní televizi a prohlásil, že by se Česko mohlo v komunistické velmoci učit stabilizovat společnost.

Pod Zemanovým tlakem se také čtyři tehdejší nejvyšší ústavní činitelé, tedy prezident, premiér Bohuslav Sobotka, šéf Senátu Milan Štěch a šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (všichni ČSSD) Pekingu v podstatě omluvili za svého vládního kolegu z KDU-ČSL Daniela Hermana, který na Ministerstvu kultury přijal tibetského duchovního vůdce dalajlámu.

Během již zmíněné návštěvy čínského vůdce Si česká policie v řadě případů vystupovala proti českým protičínským demonstrantům, čímž podle pozdějších justičních rozhodnutí porušovali zákon.

Reklama

Doporučované