Článek
Na první pohled změny nejsou moc vidět, nicméně veřejné rozpočty by po navrhovaných daňových úpravách přišly dost zkrátka. Vládní daňový balíček, který schválila Sněmovna a 10. prosince o něm bude jednat Senát, zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka a zároveň snižuje daň z příjmů zaměstnanců. Veřejné rozpočty by tím podle Ministerstva financí přišly příští rok o 130 miliard korun, z toho obce o 31 miliard a kraje o 12 miliard. Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) pak vyčíslilo, že kvůli daňovému balíčku samosprávy dohromady přijdou o 44 miliard korun.
Klíčové dále je, že všechny údaje jsou nyní jen na úrovni předpovědí, protože vyčíslit možné daňové příjmy obcí pro rok 2021 je v tuto chvíli prakticky nemožné. Sdružení místních samospráv proto upozorňuje, že „na konci roku, tedy v době, kdy se většina obcí a krajů snaží připravit a následně schválit rozpočet na příští rok, dostalo roky zažité financování obcí tolik ran, že reálně hrozí zborcení systému veřejného financování“.
Jak mapu číst?
Mapa slouží jako přehled daňových příjmů, jež obce měly v uplynulém roce a které srovnáváme s predikcemi na rok příští. Jedná se o kvalifikované odhady Sdružení místních samospráv. Detailní přehledy jsou publikované na webu tohoto sdružení.
Přepočítali jsme nejvyšší odhadované ztráty na obyvatele a podle nich mapu vystínovali. Červené odstíny znamenají nejvyšší ztráty, ovšem nutno dodat, že tyto obce zároveň dostávají z rozpočtu nejvyšší příspěvky na obyvatele.
První údaje ukazují, o kolik ročně obce přijdou kvůli poslaneckým návrhům Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) na slevu na poplatníka.
V grafu jsou pak kromě příjmů za rok 2019 (pro srovnání) zachyceny také předpovědi obecních příjmů v příštím roce tak, jak je odhaduje Ministerstvo financí (MF) a jak Českomoravská konfederace odborových svazů (ČKMOS).
Pozn.: Poslanecké návrhy se významně liší: Babišův počítá s pomocí zejména vysokopříjmovým skupinám (z celkových nákladů veřejných rozpočtů okolo 83 miliard směřuje jen 17 % spodním 40 % zaměstnanců a 39 % horní pětině), Ferjenčíkův je více progresivní (směřuje z nákladů veřejných rozpočtů 35 miliard 30 % spodním 40 % zaměstnanců a 24 % horní pětině. Rovnoměrněji tedy dělí celkové náklady mezi skupiny zaměstnanců.)
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila Ferjenčíkův návrh za „chybně schválený společně se snížením daně z příjmů“ a chce jej ze zákona vyjmout.
Města už začala hledat způsoby, jak díry ve svých kasách zalepit. Například zastupitelé Chomutova se rozhodli pro návrat kasin, ze kterých si slibují zisk až 30 milionů. Jiná možnost je, že obce přistoupí na zvýšení daní z nemovitosti.
Šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN) na konci prázdnin v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisoval, jak radnice řeší epidemii koronaviru a ztráty příjmů a jak hrozilo, že se zastaví opravy chodníků, koupališť, škol, investice do zeleně, hřišť a dalších důležitých projektů. Radnice si od vlády vymohly kompenzaci v podobě 1250 korun na osobu, celkově tedy víc než 13 miliard korun, ale podle jejich slov to nestačilo.
Obce kvůli vládním rozhodnutím už na jaře krvácely hned dvakrát. Jednak kvůli sníženým celostátním daňovým výnosům, jednak kvůli kompenzačnímu bonusu (státní pomoci živnostníkům a OSVČ), který se zakousl i do obecních rozpočtů. Nyní se situace opakuje.
Ekonomové kritizují stávající dotační politiku
Daniel Münich z institutu CERGE-EI poukazuje také na to, že už nyní se obecní rozvoj neobejde bez dotací, které jsou však problematické. Získat dotaci na skutečné priority je velmi obtížné a obcím to bere spoustu energie. Stručně řečeno: systém dotačního financování rozvoje a dnes i údržby obcí dusí rozvoj země.
„V přílišné záplavě malých a obtížně předvídatelných dotací se dnes vyznají jen agentury, které si obce musí průběžně platit. Každá vypsaná dotace pak obsahuje spoustu nejrůznějších podmínek a omezení, aniž kdo ví proč. Jednou je vypsána dotace na chodníky nové, tak a tak dlouhé, jindy pouze na opravy chodníků, ale s povinným budováním bezpečnostních prvků. Jednou dotace na opravy škol, ale už ne přístaveb, jindy pak dotace na přístavby, ale už ne na opravy, jindy pouze na nové výstavby,“ říká Münich.
Jen málokdy se složité podmínky dotačního titulu trefí do reálných potřeb a priorit obce. A když už se náhodou trefí, nestihne obec včas připravit projekt, protože času po vyhlášení dotace je málo. Obce jsou pak okolnostmi tlačeny do vymýšlení zbytných až zbytečných projektů, aby se do podmínek zrovna vypsané dotace napasovaly.
Vysoké počty preventivně připravených projektových přihlášek a projektů pak představují spoustu promarněného času a peněz, protože v soutěži při vysokém převisu poptávky neuspěly. Šuplíky obcí přetékají projekty v záloze, co kdyby někdo vypsal dotaci. A o konkrétní potřebě rozvojových a údržbových projektů se s obcemi samotnými nikdo nebaví.
Obce teď přicházejí o nedotační peníze
Letos se obcím už podruhé sahá na nedotační peníze z rozpočtového určení daní (RUD). Byť tento problém není na první pohled moc vidět, považují ho ekonomové za podobně zásadní brzdu rozvoje České republiky, jako je neprovedená reforma školství či neprovedená reforma důchodového a daňového systému.
Ekonomka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity a členka iniciativy KoroNERV-20, shledává daňové návrhy bez provedených reforem jako velice nešťastné. „Našim dětem byla ukradena budoucnost. Budou mít podstatně nižší důchody a podstatně vyšší daně než my.“
Podle Nerudové měla vláda připravit komplexní daňovou reformu, která by výrazně snížila odvody zaměstnavatelů za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Česko má totiž jedno z nejvyšších zatížení pracovní síly právě těmito povinnými platbami do veřejných rozpočtů. To nyní bude extrémně obtížné. „Každý, kdo nyní bude chtít takovou reformu dělat, bude muset zvyšovat jiné daně, aby změna byla ufinancovatelná,“ upozorňuje ekonomka.
Premiér Babiš hasí svůj návrh
Premiér Andrej Babiš nově navrhuje obcím kompenzaci 20 miliard. „Ke svému návrhu o zrušení superhrubé mzdy navrhli přidat kompenzaci krajům a obcím. Krajům, které mají mít výpadek 7,2 miliardy korun, by mělo být navráceno formou kompenzací 5 miliard, obcím s výpadkem 20 miliard má být navráceno nazpět 15 miliard. Vše by se dělo platbou na občana,“ popsal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), s čím přišli Andrej Babiš a Alena Schillerová minulý týden vyjednávat do Senátu.
Financování obcí
📌 Rozpočtové určení daní (RUD) je systém financování všech obcí a měst v ČR. Z určitých daní, které stát vybere, dostanou obecní rozpočty 23,58 %. Konkrétně jde o daň z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (zaměstnanci), daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby (dohody), daně z příjmů fyzických a právnických osob. RUD je hlavní, nikoli jediný zdroj příjmů příjmů obcí.
📌 Výběr daní ovlivňuje výkonnost ekonomiky: je-li ekonomika v kondici, jsou výběry daní, tedy i příjmy obcí vyšší, a naopak.
📌 Příjmy obcí na jednoho obyvatele se liší; zjednodušeně řečeno, čím větší obec či město, tím je příjem na jednoho obyvatele vyšší. Mezi „nejchudšími“ obcemi a Prahou je rozdíl zhruba 4,5násobek na obyvatele. „Nejchudší“ obce nyní dostanou zhruba 8 200 Kč na obyvatele, Praha 31 900 Kč (hlavní město je zároveň kraj, v částce je tedy zahrnuto cca 6000 Kč na obyvatele, které extra dostávají jednotlivé kraje). Do roku 2008 byl tento rozdíl dokonce 6,5násobný.
📌 Každá obec se na celostátním hrubém výnosu sdílených daní podílí procentem stanoveným každoročně vyhláškou Ministerstva financí o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Procentní podíl každé obce se vypočte jako součet vah 4 kritérií, která jsou definována v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o tato kritéria (a jejich podíl ve výpočtu):
◾️ výměra katastrálního území obce (3 %)
◾️ počet obyvatel obce (10 %)
◾️ počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (9 %)
◾️ násobky postupných přechodů podle počtu obyvatel (78 %).
Na daňových příjmech se okrajově podílí i počet zaměstnanců v každé obci.
Poslanecké návrhy - srovnání
📌Návrh Andreje Babiše (ANO)
◾️ Základem pro výpočet daně z příjmů se stává hrubá mzda místo superhrubé.
◾️ K základní sazbě daně 19 % se zavádí druhá sazba 23 % na roční příjmy nad 48násobkem průměrné měsíční mzdy v předminulém roce.
◾️ Ruší se solidární přirážka.
📌Návrh Mikuláše Ferjenčíka (Piráti)
◾️ Zvyšuje se daňová sleva na poplatníka z 24 840 Kč na 34 125 Kč (tj. průměrná hrubá mzda za předminulý rok 2019).
📌Návrh schválený Poslaneckou sněmovnou
◾️ Základem pro výpočet daně z příjmů se stává hrubá mzda místo superhrubé.
◾️ K základní 15procentní sazbě se zavádí druhá 23procentní sazba na roční příjmy nad 48násobkem průměrné měsíční mzdy v předminulém roce.
◾️ Ruší se solidární přirážka.
◾️ Daňová sleva na poplatníka se zvyšuje z 24 840 Kč na 34 125 Kč.
◾️ Je zrušen horní limit na daňový bonus.
