Hlavní obsah

Očkování vakcínou MMR nezvyšuje riziko autismu, potvrdila rozsáhlá studie

Ilustrační fotografie.

Reklama

Vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nijak nezvyšuje riziko autismu. Tvrdí to tým dánského odborníka Anderse Hviida, který v lékařském žurnálu Annals of Internal Medicine zveřejnil výsledky své rozsáhlé studie. Výzkumu se v Dánsku zúčastnilo přes 657 000 dětí narozených v letech 1999 až 2010. Argument autismu často používají lidé odmítající očkování.

Článek

Nově představené závěry se shodují s předchozí studií, na které se Hviid rovněž podílel a do které byly zahrnuty všechny děti narozené v Dánsku v letech 1991 až 1998.

Cílem návazné studie bylo znovu vyhodnotit, zda vakcína MMR zvyšuje riziko autismu. Vědci všechny děti pravidelně sledovali od jednoho roku věku, kontroly ukončili k 31. srpnu 2013. Děti byly rozděleny nejen do skupin očkovaní a neočkovaní, ale také podle pohlaví, jiných vakcín, které dostaly, či podle toho, zda jejich sourozenec již autismem trpí nebo zda samy nejsou rozvojem autismu ohroženy.

V rámci studie odborníci identifikovali přes 663 000 dětí narozených v určeném období v Dánsku, zhruba 6 000 jich ale vyloučili z různých důvodů, například rodiče se odstěhovali za hranice, dítě před dosažením jednoho roku zemřelo nebo mu lékaři autismus diagnostikovali ještě před očkováním. V konečném součtu se tak výzkum soustředil na 657 461 dětí.

Během pravidelných kontrol vědci diagnostikovali u 6 517 dětí autismus. Dalších 6 518 dětí ze statistiky odborníci vyřadili, přes 5 500 jich totiž Dánsko opustilo, zhruba 630 zemřelo a u 335 byl zjištěn stav či syndrom, který je často sdružený s autismem.

V závěru vědci spojování autismu a očkování MMR odmítli. „Nenašli jsme nic, co by podpořilo hypotézu zvýšeného ohrožení autismem po vakcinaci MMR napříč populací dánských dětí,“ napsal Hviidův tým. Stejně tak nezjistil žádné důkazy, že by očkování MMR spouštělo autismus u dětí ohrožených environmentálními či rodinnými faktory.

Ve svých závěrech vědci upozorňují na omezení studie v podobě data, kdy autismus byl u dítěte poprvé a pravděpodobně se zpožděním diagnostikován. „To může být zdrojem informační zaujatosti. Například v případě, kdy symptomy předcházely očkování a diagnóza byla stanovena až po vakcinaci,“ vysvětlili.

Evropa a také Spojené státy v posledních letech hlásí prudký nárůst počtu případů spalniček. Například za první dva měsíce letošního roku se v Česku spalničkami nakazilo 170 lidí, přitom loni za celý rok bylo 203 nemocných.

Odborníci spojují nárůst počtu případů s odmítáním očkování. Proočkovanost populace klesla pod úroveň, která brání šíření nemoci a kdy jsou chráněni i neočkovaní.

Reklama

Doporučované