Hlavní obsah

Dar Rusku a Íránu, nůž do zad Kurdům. Jaké jsou reálné následky Trumpova couvání ze Sýrie?

Vrháme Sýrii zpět do chaosu, zní kritika z Kongresu. Na Trumpa se obořili i jeho jinak věrní zastánci.Video: AP, Reuters

 

Reklama

Nic než písek a smrt. Tak se americký prezident v minulosti zmiňoval o Sýrii. Jeho nedělní rozhodnutí stáhnout vojáky ze strategicky důležitých základen na severovýchodě země tak nebylo zcela nečekané. Přesto mnohé překvapil – nejen na domácí půdě a v samotné Sýrii. Koho Trump – dost možná nevědomě – potěšil a kdo naopak utržil ránu?

Článek

Američtí vojáci vyklidili pozice poblíž měst Rás al-Ajn a Tall Abjad. Obě leží na severovýchodě Sýrie, u hranic s Tureckem. V oblasti, kterou z drtivé většiny obývají syrští Kurdové. Právě proti těm míří chystaná turecká ofenziva, kterou Američané svým odchodem posvětili.

Oficiálním cílem operace je vyčistit 30 kilometrů široký pohraniční pás o délce zhruba 500 kilometrů, kam by se posléze mohly vrátit až dva miliony syrských uprchlíků, kteří jsou nyní na tureckém území. Tedy téměř polovina Syřanů, které Turecko během osmiletého konfliktu přijalo.

Svým rozhodnutím Trump mnohé zaskočil, byť americká média tvrdí, že se dalo předpokládat. Je ale třeba uvést na pravou míru, že americká armáda v Sýrii zůstává i nadále. „Americký prezident nařídil pouze evakuaci zhruba 100 příslušníků speciálních sil ze dvou dočasných základen. Nic nenaznačuje tomu, že by se ze severovýchodu Sýrie mělo stáhnout všech zhruba 1000 vojáků. Nejde tedy o začátek úplného odchodu amerických sil ze Sýrie,“ řekla Seznamu Dareen Khalifová z International Crisis Group (ICG). Jde o mezinárodní nevládní organizaci, která se zaměřuje na řešení akutních konfliktů ve všech světových regionech.

Na amerického prezidenta se nicméně snesla ostrá kritika, a to nejen ze strany jeho kovaných oponentů. Kriticky se vůči prezidentovi vyjádřil i vlivný senátor Lindsey Graham, kterého CNN označuje za jednoho z nejoddanějších obhájců Donalda Trumpa na půdě amerického Kongresu. „Tímto impulzivním rozhodnutím prezident smazal vše dobré, čeho jsme v Sýrii dosáhli, a uvrhnul ji zpátky do chaosu,“ řekl Graham.

Chaos v Sýrii a sousedním Iráku vedl před několika lety ke vzniku takzvaného Islámského státu. Ten sice prezident Trump označuje za rozprášený, sám tomu ale podle všeho nevěří. V pondělí například uvedl, že by Spojené státy „mohly IS rozdrtit znovu“. Otázkou je, zda by k tomu tentokrát Američané našli nějaké spojence. Ty dosavadní totiž nedělní rozhodnutí amerického prezidenta nepotěšilo. Níže najdete přehled toho, komu nově vzniklá situace hraje do karet a komu ne.

Turecko

Turecko má podle Khalifové v Sýrii dva hlavní zájmy. Tím prvním je vytvoření „bezpečného území“, kam by se následně z Turecka mohly navrátit až dva miliony syrských uprchlíků. Sýrie s Tureckem sdílí 800kilometrovou hranici a během osmileté války ji už podle OSN překročilo zhruba 3,6 milionu Syřanů. „Turecká vláda ale nemá v plánu těmto bežencům poskytovat azyl trvale,“ vysvětlila Seznamu Khalifová.

Druhým zájmem je zásah proti syrským Kurdům. Chystaná ofenziva má mířit proti jejich milicím. Ty Erdogan považuje za teroristy napojené na v Turecku působící Stranu kurdských pracujících (PKK). PKK už téměř čtyři dekády vede válku proti turecké vládě a usiluje o vytvoření autonomního kurdského státu.

Před tím, že turecká armáda vtrhne na sever Sýrie, kde syrští Kurdové společně s dalšími partnery vytvořili relativně bezpečnou a de facto autonomní oblast, už Erdogan v minulosti varoval. Podle německé stanice Deutsche Welle má turecký prezident, který se vyznačuje autoritářskými sklony, strach z toho, že si syrští Kurdové zvyknou na nezávislost a touto myšlenkou pak „nakazí“ v Turecku žijící Kurdy.

Bašár Asad a jeho spojenci

Syrského prezidenta podle Dareen Khalifové Trumpův krok musel potěšit. Stejně tak potěšil jeho spojence, tedy zejména Írán a Rusko.

Americká armáda svou přítomností blokovala Íránu sever Sýrie, konkrétně cestu ze Sýrie do Libanonu. Ten je pro Teherán důležitým partnerem. Působí tam totiž militantní organizace Hizballáh, která otevřeně válčí s Izraelem. Skrze Sýrii do Libanonu proudí zbraně, kterými Írán Hizballáh zásobí, tvrdí CNN. Místo americké blokády teď nastoupí íránské milice, syrská armáda a ruští žoldáci. Přeprava zbraní tak bude výrazně snazší.

„Damašek navíc nikdy netvrdil, že musí získat zpět každý kus Sýrie a severovýchod země není žádnou výjimkou. Režim Bašára Asada věří tomu, že má čas na své straně. Trpělivě čeká, až se americká armáda ze Sýrie stáhne definitivně,“ uvedla expertka z ICG. „Bez ochrany Spojených států bude arabsko-kurdská koalice, jejíž součástí jsou i milice syrských Kurdů, muset přijmout Asadovy podmínky,“ doplnila Khalifová.

Syrští Kurdové

„Milice syrských Kurdů doteď fyzicky nijak nezareagovaly a chovají se dost zdrženlivě. Stále doufají, že turecká vojenská operace nebude natolik rozsáhlá, aby je poškodila a že nad nimi Spojené státy i nadále budou v nějaké míře držet ochrannou ruku,“ řekla Seznamu Khalifová.

Už v pondělí ale mluvčí SDF Mustafa Bali uvedl, že Spojené státy arabsko-kurdské koalici dluží vysvětlení a že pokud se Turecko uchýlí k nevyprovokovanému útoku, jednotky SDF se budou ostře bránit.

Den nato pak zástupce SDF Badran Kurd řekl, že pokud USA ze severu Sýrie skutečně odejdou, bude kurdská administrativa spolu s SDF nucena posoudit všechny možnosti. „Můžeme pak vyjednávat s Damaškem nebo ruskou stranou, abychom zastavili turecký útok,“ řekl Badran.

Syrští Kurdové byli podle analýzy CNN s Damaškem relativně zadobře ještě před tím, než se přidali ke koalici vedené Spojenými státy a stali se klíčovými v boji proti IS. K Asadově režimu se tak možná zase přikloní.

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád v úterý syrské Kurdy vyzval k tomu, aby se přimkli k syrské vládě. Turecká ofenzíva podle něj Kurdy „vrhne do propasti“. Šlo o první veřejnou reakci Damašku na Trumpovo rozhodnutí.

Rebelové v Idlibu

Přesun amerických jednotek a chystaná turecká ofenziva netěší ani obyvatele provincie Idlib. Ta je posledním syrským územím, které kontrolují povstalci, tedy odpůrci režimu Bašára Asada.

Milionová provincie na severozápadě Sýrie čelí brutálním útokům ze strany syrského režimu a Ruska. Terčem jsou podle Člověka v tísni a dalších humanitárních organizací zdravotnická zařízení i školy a mezi oběti se tak nezřídka řadí děti.

Mnozí obyvatelé Idlibu viní Turecko z toho, že zavřelo své hranice a do Syřanů, kteří se snaží uprchnout do bezpečí, pohraniční stráž dokonce střílí. Turecký plán na přesun milionů syrských upchlíků zpět do Sýrie tak nepovažují za humánní.

„Turecko hájí své vlastní zájmy a o to, co se děje tady v Idlibu, se nezajímá. Chce především uchránit své hranice před uprchlíky a teroristickými organizacemi,“ řekl Seznamu Syřan žijící v povstalecké provincii.

„My Syřané obecně ale nenávidíme válku a nenávidíme invaze, ať už jsou turecké, ruské nebo jiné. Žádáme jen svobodu a možnost žít v bezpečí a svobodně. Bez zločineckého režimu Bašára Asada a jeho spojenců,” uzavřel.

Reklama

Doporučované