Hlavní obsah

Data: Covid v Česku nabírá na síle. Jak se tato vlna liší od podzimní krize

Koronavirový nápor z přelomu října a listopadu ještě nestihl zcela utichnout a čísla opět prudce rostou. Seznam Zprávy zmapovaly, v čem je současný stav pandemie v Česku jiný oproti podzimu a která data je důležité sledovat.

Reklama

Článek

Stejně jako celý rok 2020 i jeho konec poznamenala epidemie koronaviru. Fakt, že oslavy Silvestra i setkávání lidí je nutné omezit, zdůraznily rekordní přírůstky z 29. a 30. prosince, kdy se čísla pozitivně testovaných v Česku vůbec poprvé dostala přes hodnotu 16 tisíc. Srovnání s podzimní vlnou je však složitější.

Jak je vidět z grafů níže, porovnávat obě období čistě podle denních přírůstků by neposkytovalo kompletní obrázek. Zatímco na vrcholu podzimní vlny bylo více dnů s masivními přírůstky, více bylo i testů. Nejvyšší poměr pozitivních pak byl přes 34 % neboli každý třetí test.

Na přelomu roku se však testovalo výrazně méně, přesto byly přírůstky vysoké. Na Nový rok 2021 sice přibylo „pouze“ 3442 nakažených, zato šlo o každého druhého člověka, který se ten den nechal testovat.

Tento vývoj zachycuje graf klouzavého sedmidenního průměru pozitivních testů. Na něm je vidět, že zhruba od začátku prosince tento poměr strmě roste, i když podle denních nárůstů nakažených by se mohlo zdát, že situace se spíše uklidňuje.

Počet denních přírůstků je pak méně relevantní, pokud se počet testů provedených za den nepohybuje v přinejmenším podobných řádech.

Nápor na nemocnice

Největším nebezpečím epidemie je hrozba přetížení zdravotnictví. Jedním z nejdůležitějších čísel, která je třeba v rámci epidemie sledovat, je proto počet hospitalizovaných a počet osob v těžkém stavu a/nebo s vysoce intenzivní péčí. Obě tato čísla sice oproti podzimnímu tlaku na zdravotnická zařízení klesla, vyhráno však ani zdaleka není.

Některé nemocnice už jsou na hranici svých možností, například na Zlínsku hlásí špitály naplnění kapacity z 95 % a menší z nich musí posílat pacienty jinam. Dalším důležitým faktorem je únava personálu a to, že nákaze se nevyhnou ani lékaři či sestry.

Nemocniční péči, jejíž délka záleží na průběhu onemocnění, budou potřebovat přibližně čtyři procenta infikovaných. Nakažení z přelomu roku přitom zdravotnická zařízení zpravidla ještě nepotřebují: hospitalizace podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí přichází zhruba po dvou týdnech od nákazy.

Dobrou zprávou je, že oproti podzimu pomaleji přibývá obětí. Zatímco na začátku listopadu si nemoc covid-19 vybírala nejvyšší daň u více než dvou set lidí denně, a 3. 11. dokonce zabila 262 nemocných, v současné době je klouzavý průměr mírně přes 110 mrtvých za den. Stále ještě velmi vysoké číslo, ale jak je vidět na grafu kumulativního počtu obětí, křivka se pomalu zplošťuje.

V současné době v České republice v souvislosti s covidem-19 zemřelo už více než 12 tisíc lidí.

Reklama

Doporučované