Nová data: Kde se v Česku nejčastěji nakazíte

Aktualizace: Úřad zdravotnických informací a statistiky redakci Seznam zpráv zaslal aktualizovanou verzi dat. Ta popisují vývoj počtu diagnostikovaných osob s covid-19 žijících v ČR dle sociálního prostředí a pravděpodobného místa nákazy.

Od čtvrtka opět platí přísná epidemická opatření. Až do 3. listopadu vláda zásadním způsobem omezila podmínky, za kterých je možné opustit bydliště. Mezi výjimky patří například cesta do práce nebo za rodinou.

Podle dosud utajovaných dat, která získal server Echo24, však právě domácnost a zaměstnání spolu s běžnými a blíže neupřesněnými aktivitami tvoří přes polovinu všech dohledaných zdrojů nákazy.

Podle serveru zaslal Ústav zdravotnických informací a statistiky čísla omylem, Seznam Zprávy mají nyní k dispozici aktuální verzi mapující situaci k 17. říjnu. Jde ale o typ dat, která známe už ze zahraničí. Například Univerzita v Severní Karolíně zjistila, že nejčastějším místem při komunitním přenosu byla u testovaných osob domácnost, už v dubnu. Konkrétně pro Českou republiku ale doposud detailně známá nebyla.

Tabulka navíc není dokonalá. „S rostoucí epidemiologickou zátěží populace narůstá také pravděpodobnost nákazy při běžných aktivitách dne a často tedy nelze místo nákazy jednoznačně prokázat. Proto tabulka kombinuje místa nákazy se sociálním prostředím či aktivitou, které daný pacient uvedl jako pravděpodobné místo nebo zdroj nákazy,“ popisuje data hlavní hygienička Jarmila Rážová.

„Pokud nebylo místo nebo prostředí nákazy určeno jednoznačně, může být jedna osoba zařazena i do více kategorií. Z tohoto důvodu součet položek v tabulce zpravidla přesahuje celkový počet diagnostikovaných,“ vysvětluje hygienička s tím, že zdroj dat jsou krajské hygienické stanice a jejich epidemiologická šetření. Ta však mají v určitou časovou prodlevu a tabulka proto ukazuje i dosud nedořešené případy.

V číslech je skutečně vidět nárůst neznámého místa nákazy. Strmý je zejména v říjnu, stoupá však už od srpna. Přibližně v této době také Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že se v České republice koronavirus šíří komunitně. Jinými slovy prakticky není trasovatelný.

Čísla sama o sobě však mohou být matoucí. Například ve školách se podle statistik nakazilo zhruba sedm procent případů, jejich zavření však mělo v zahraničí výrazně pozitivní dopad. Podle Jana Kulveita, experta na modelování a globální rizika z Oxfordské univerzity, se školy „stávají jakýmisi rezervoáry infekce, která sice u naprosté většiny dětí má lehký průběh, ale v dalším kroku se nakazí rodiny a o další krok či dva už jsme u rizikových skupin“.

Domácnosti proto ve statistikách vycházejí jako místa s vysokým rizikem nákazy. Jde o logický důsledek dlouhodobého kontaktu nemocného se zdravými spolubydlícími. Pokud se však domácnosti nebudou „mísit“ neboli kontakt mezi jednotlivými domácnostmi se minimalizuje, šíření viru se výrazně omezí.