Hlavní obsah

Data ukazují, zda zabírají vládní opatření

Vývoj epidemie nového typu koronaviru se dá jen těžko předpovídat, česká vláda se o to přesto několikrát pokusila. Seznam Zprávy zmapovaly vládní opatření a to, zda se na šíření nákazy projevil jejich očekávaný dopad.

Reklama

Článek

První opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 zavedla česká vláda na začátku září. Od té doby se postupně zpřísňují, denní přírůstky nakažených přesto dál dlouhodobě stoupaly. Navíc se až do prvního listopadového týdnu prakticky ustálil počet provedených testů i podíl těch pozitivních. Konec většiny omezení vláda spojuje s koncem nouzového stavu – ten se však pravděpodobně opět posune.

Září

Od začátku září plánoval tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zavedení roušek ve většině vnitřních prostor. Po konfrontaci s premiérem Andrejem Babišem se toto opatření omezilo pouze na hromadnou dopravu, úřady, zdravotnická a sociální zařízení a volební místnosti. Ke zpřísnění došlo až 10. září, postupné zvyšování protiepidemických opatření v průběhu měsíce pak vyvrcholilo vyhlášením nouzového stavu. Ten platil od 5. října na 30 dní.

S ním souvisí také opatření omezující zejména volnočasové aktivity, která měla platit minimálně dva týdny a neměla být plošná. „Rozhodně to nebudou opatření, která by vedla k zavírání podniků,“ popisoval plány tehdy nový ministr zdravotnictví Roman Prymula s tím, že opatření budou jen v rizikových regionech a vyhlašovat je budou krajské hygienické stanice.

Na konci měsíce pak Prymula v Poslanecké sněmovně uvedl, že „opatření, všechna, která připravujeme, jsou opatření krátkodobá“. Ministr také sdělil, že s experty se shodli na strategii, která by se dala popsat jako brzda-plyn: „Z těch různých strategií, které jsou k dispozici, strategie, jež znamená rychlý zásah na krátkou dobu a potom uvolnění, je nejefektivnější a překvapivě také nejlevnější.“

Říjen

V říjnu se postupně opatření zpřísňovala. Jako první je omezen sport a kultura, následují základní školy a restaurace, nakonec i obchody. V den, kdy je téměř 30 % testů pozitivních, se na Staroměstském náměstí koná protest proti opatřením, při kterém dojde ke střetu s policií. Na konci měsíce vláda vyhlašuje zákaz nočního vycházení a úspěšně žádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. O den dříve měli slíbený návrat do škol žáci prvního stupně základních škol.

Ministr zdravotnictví jej ještě v polovině měsíce potvrzoval na Twitteru. „Opakovaně jsme říkali, že první stupeň se skutečně vrací 2. listopadu do škol,“ stálo v Prymulově příspěvku. „Může nastat situace, že tady vybuchne jaderná elektrárna a pak se asi nevrátí, ale já pevně věřím, že za všech normálních situací se vrátí.“

V polovině října také ministr Prymula spolu s premiérem Babišem prohlásili, že pokud se průměrné reprodukční číslo R za týden sníží na hodnotu 0,8, budou přijatá opatření zmírněna. Této hodnoty však reprodukční číslo dosáhlo až 12. listopadu.

Listopad

V listopadu klesají denní přírůstky nakažených, zároveň se ale méně testuje. Po měsíci poprvé klesl podíl pozitivních testů pod hranici 25 %. Podle nového ministra zdravotnictví Jana Blatného se Česká republika dostala za bod zlomu, nouzový stav je však podle něj nadále potřeba. Vláda proto plánuje požádat Sněmovnu o jeho prodloužení. V současné době se tudíž řeší, v jakém režimu letos proběhnou vánoční svátky.

Reklama

Doporučované