Hlavní obsah

Data: V Česku uspěje minimum žadatelů o azyl

Foto: Profimedia.cz

Za poslední desetiletí udělila Česká republika azyl 732 lidem, 65 z nich byly děti. Ilustrační snímek jednoho z afghánských běženců.

Reklama

Česká republika patří v Evropské unii k zemím, které udělují azyl nejméně. Od roku 1999 poskytla azyl nebo doplňkovou ochranu pouhým šesti procentům žadatelů, ukazují data Eurostatu.

Článek

Minulý týden zveřejnily Seznam Zprávy příběh Atty, Čecha afghánského původu. Patřil k dětem, které – ať už s rodiči, či samostatně – nuceně opustily svůj domov a uprchly do Evropy. Nyní jednadvacetiletý Atta v Česku vystudoval střední školu, před několika lety tady získal trvalý pobyt a český cizinecký pas.

Získat v Česku mezinárodní ochranu je podle měření Eurostatu čím dál těžší. Azyl získalo za poslední desetiletí 732 žadatelů ze zahraničí, necelých devět procent z nich byly děti do 18 let. Jedním z nich byl právě i Atta. Jak ale ukazují data, je spíše výjimkou.

Více než čtvrtina žádostí o azyl byla od nezletilých

Od roku 2011 byl český azyl udělen 65 dětem. Největší počet kladných žádostí o mezinárodní pomoc Česká republika vyřídila během roku 2015, kdy úředníci udělili azyl 15 nezletilým. Vloni a před osmi lety azyl nebyl udělen ani jednomu neplnoletému uprchlíkovi.

Nejúspěšnější byli mladí žadatelé o azyl minulý rok v Řecku, Německu a Belgii. Štědrou migrační politiku má například i Švédsko a Velká Británie, která však po odchodu z Evropské unie přestala být zahrnována do unijních statistik.

Dohromady Evropská unie v loňském roce přijala 484 980 žádostí o mezinárodní pomoc, necelá třetina z nich byla od nezletilých dětí.

Česko je skoupé i na mezinárodní ochranu

Česká republika podle dostupných údajů patří v Evropské unii k zemím, které udělují azyl nejméně. V Německu, Španělsku či na Slovensku uspěly v loňském roce až dvě třetiny uchazečů, zatímco v Česku to není ani desetina.

Podle údajů od roku 1999 do roku 2020 dostala Česká republika od cizinců z různých zemí světa 84 729 žádostí o ochranu, část z nich lidé podali opakovaně. Vyhověno bylo 2 551 žadatelům.

Od roku 2006 Česká republika poskytuje také možnost doplňkové ochrany – na rozdíl od azylu, který je na dobu neurčitou, trvá jeden až dva roky. Česko ji dosud poskytlo 2 547 lidem. Azyl a doplňková ochrana byly tedy od roku 1999 dohromady uděleny šesti procentům žadatelů.

Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu bylo evidováno v roce 2001, od roku 2003 se jejich počet začal postupně snižovat. Výrazný nárůst nenastal ani v roce 2015, kdy v Evropě docházelo k velké migrační krizi. Dohromady tehdy požádalo v Evropské unii o azyl 1 255 640 lidí. Jednalo se o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2014, kdy v celé EU požádalo o azyl 626 000 osob.

Mezi žadateli o mezinárodní ochranu figurovali v Česku v loňském roce především lidé z Ukrajiny, Gruzie a Vietnamu. Nezletilé osoby úřady evidovaly nejčastěji v ukrajinských, běloruských, ázerbájdžánských a syrských žádostech.

Se statusem azylanta ke konci loňského roku v Česku žilo dohromady 958 osob. Nejčastěji se jednalo o příchozí z Myanmaru, Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

Doplňková ochrana byla poskytnuta 964 žadatelům, více než třetina z nich byla ze Sýrie.

Afghánci v České republice

V souvislosti s aktuální situací v Afghánistánu, kde se k moci po dvaceti letech znovu dostalo radikální hnutí Tálibán, očekává Česko spolu s Evropskou unií novou vlnu migrantů.

Podle údajů Ministerstva vnitra ČR za posledních deset let podali afghánští žadatelé a žadatelky v České republice 1,5 procenta všech žádostí a získali zhruba tři procenta přiznaných azylů.

S povolením k pobytu dále v Česku žijí více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují. Povolení k přechodnému pobytu mělo na konci července letošního roku 84 osob z Afghánistánu a trvale mohlo v Česku žít 244 lidí.

České občanství získalo od roku 2011 do předloňska 46 lidí z Afghánistánu: 34 z nich zde původně mělo azyl a 12 pobývalo v Česku dlouhodobě s povolením k pobytu. O občanství je možné se ucházet po pěti letech života v ČR.

Reklama

Související témata:

Doporučované