Hlavní obsah

Dávky před chudobou neochrání. Stát začíná pomáhat, až když je člověk na dně

Foto: Shutterstock

Český sociální systém zachrání před „ulicí“, ale často nefunguje jako odrazový můstek zpět do normálního života. (Ilustrační snímek.)

Reklama

1. 5. 20:33

S žádostí o pomoc se lidé na úřady obracejí často až ve chvíli, kdy už vyzkoušeli vše od prodeje vlastního majetku po půjčku od blízkých. Podle odborníků tak dávky nefungují jako odrazový můstek a ochrana před chudobou.

Článek

Stát lidi nenechá, aby skončili na ulici, pomáhat ale začne ve chvíli, kdy už je těžké se vracet do normálního života. Tak by šel shrnout závěr práce analytiček z Centra pro společenské otázky – SPOT, které zkoumaly, jak během pandemie covidu-19 lidé řešili výpadky příjmů a finanční nouzi.

„V příbězích, které jsme nasbírali, lidé využili veškeré jiné možnosti než sociální dávky, včetně toho, že prodávají svoje věci, darují plazmu a berou si půjčku a teprve potom žádají o dávky,“ říká Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumnice ve SPOT a expertka na problematiku sociálních dávek.

„Je to pojetí sociálního systému, který funguje, až když je člověk úplně na dně. Velmi často to pak ale vede k tomu, že už se lidé od toho dna nemají jak odpíchnout,“ shrnuje Lucie Trlifajová zjištění z hloubkového průzkumu mezi šestnácti lidmi, na které během loňského roku pandemie dopadla a kteří pracovali jako živnostníci nebo na částečný úvazek.

Na úterní tiskové konferenci pak Lucie Trlifajová popsala český systém dávek tak, že stát se stále spíše zabývá tím, aby nebyly peníze zneužity, než aby pomáhal. Proti tomu se ovšem Ministerstvo práce a sociálních věcí ohrazuje.

„Tvrzení, že se na dávky spíše pohlíží s prioritou, aby nebyly zneužívané, a tedy se lidé detailně prověřují, než aby dávky mohly efektivně lidem v nouzi pomoci, je liché a není založeno na pravdě,“ reaguje tiskové oddělení MPSV s tím, že se prověřují podmínky dané zákonem.

Legální práce se nevyplatí

Výzkumnice pro dokreslení zmiňuje zkušenost 39leté samoživitelky Terezy, která je v exekuci, a přestože pobírá sociální dávky, musí pracovat načerno, aby zvládla pokrýt náklady na bydlení a zároveň například nenadálé výdaje na zubaře pro svého syna.

„Oni si to vypočítají podle svých tabulek a na jídlo vychází strašně malá částka, proto jsem se rozhodla jít do práce. Co bych si ale vydělala legálně, to by mi okamžitě sebrali na úřadě,“ citují Terezu výzkumníci ve výsledné analýze.

Kromě hloubkových rozhovorů se snaží problém se sociálním systémem analytičky doložit i na základě dat. Nezaměstnanost rostla z 3,1 procenta v lednu 2020 na čtyři procenta v prosinci 2020 a reálně bylo na konci roku o 62 tisíc víc lidí nahlášených na úřadech práce.

Počet lidí pobírající například příspěvek na živobytí ale nerostl podobně rychle. V lednu 2020 pobíralo příspěvek 138 tisíc osob, v prosinci pak bezmála 144 tisíc, tedy jen o šest tisíc osob více.

Lidé v nouzi přitom mohou od státu získat tři dávky v hmotné nouzi – vedle příspěvku na živobytí ještě doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. U doplatků na bydlení během loňského roku kvůli legislativní změně dokonce počet příjemců poklesl.

Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že sociální dávky si během loňského roku žádaly více peněz z rozpočtu. Celkově výdaje na dávky v hmotné nouzi narostly meziročně o 8,6 procenta (z 4409,4 milionu korun v roce 2019 na 4788,2 milionu korun v roce 2020).

U zmiňovaného doplatku na bydlení výdaje vzrostly jen o 1,4 procenta. Naopak o téměř 70 procent narostly výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc. Právě tuto dávku sama ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) propagovala jako pomoc pro lidi postižené pandemií.

Reálně ministerstvo na mimořádnou okamžitou pomoc vynaložilo 89,4 milionu korun. V roce 2019 pak 52,7 milionu korun.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ovšem není možné dávat do souvislosti nezaměstnanost s počtem lidí, kteří pobírají dávky.

„Je nutné si uvědomit, že v systému pomoci v hmotné nouzi se finanční krize vždy projeví až po nějakém čase. Důvody jsou, že osoby mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jsou saturovány z jiných systémů, jako je příspěvek na bydlení, ošetřovné a jiné. Ne všichni z rodiny jsou nezaměstnaní a nadále někteří členové z rodiny mají příjem, také ne všichni o dávky pomoci v hmotné nouzi hned žádají a využívají své úspory,“ reaguje na otázku Seznam Zpráv tiskový odbor MPSV.

A dodává, že zároveň ekonomický vývoj, navzdory propadu hrubého domácího produktu, není až tak neuspokojivý. „Nezaměstnanost se zvýšila jen mírně, a i peněžní příjmy domácností vzrostly,“ poukazuje v reakci MPSV.

Lucie Trlifajová souhlasí s tím, že trvá, než lidé bez práce začnou žádat o dávky. Ovšem i tak už uplynula dostatečně dlouhá doba, během které se to mělo projevit. „Zpoždění bych čekala o několik měsíců, teď už je to rok a ten poměr dávek nestoupl,“ dodává Lucie Trlifajová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované