Článek
Když společnost OKD ovládal podnikatel Zdeněk Bakala, její lukrativní majetek se vyvedl mimo strukturu důlní skupiny. Ať už to byly byty, nebo železniční doprava, uhlobaron na tom vydělal desítky miliard korun. OKD postupně zkrachovalo a před třemi lety „vybrabčené“ doly převzal stát.
V danou chvíli se příliš netušilo, jak nákladnou operací pro stát záchrana OKD jednou bude a jaké dědictví po Bakalově éře přebírá.
„OKD dnes prosperuje, dělá zisk, vydělává, má velké finanční prostředky na účtech a uvažuje o rozšíření těžby. V této chvíli je tady schválen podnikatelský záměr, že se bude těžit do roku 2024. My jsme se domluvili, a já myslím, že za stávajících cen to vypadá velmi dobře, že by se těžba rozšířila až do roku 2030,“ maloval si ještě v září 2018 premiér Andrej Babiš (ANO).
Budoucnost OKD v pondělí projednávala vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Řeč už byla o zcela jiných číslech. Hlavním podkladem byl dokument, který doporučuje vládě ukončit těžbu černého uhlí už ke konci roku 2021. Případně v roce 2022, o čemž by se mělo rozhodnout letos v říjnu v závislosti na vývoji cen uhlí.
Z vládního materiálu, který Seznam Zprávy získaly, vyplývá, že státní rozpočet bude stát další vývoj v OKD kolem 15 miliard korun. Vedle peněz na útlum dolů a zahlazení následků hornické práce vysází stát několik miliard korun i na zmírnění sociálních dopadů. Vláda připravuje nařízení, díky kterému by zaměstnanci dosáhli na výplatu i po odchodu z OKD. Ve hře je i to, že se stát zaručí za bankovní úvěry OKD.
Mnohamiliardová tečka
Lze očekávat, že „vypínání“ OKD bude politicky ožehavé. Nejen kvůli tisícům propuštěných horníků a zaměstnanců firem navázaných na těžbu, ale i kvůli nákladnosti celé operace.
Přitom ještě na počátku roku 2017 se tehdejší ministr financí Babiš a šéf průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) přetahovali o to, který úřad pod sebe krachující doly dostane. V dubnu 2017 se nakonec šéf ANO domluvil s novým ministrem průmyslu a obchodu (MPO) Jiřím Havlíčkem (ČSSD), že OKD převezme společnost Prisko, spadající pod finance (stalo se tak v dubnu 2018), s tím, že státní podnik Diamo, spadající zase pod MPO, se v budoucnu zapojí do správy OKD spojené s ukončováním hornických prací.
Tehdy však politici pracovali s odlišnými čísly a optimističtějším scénářem. Předpokládalo se, že černé uhlí by se v dolech OKD mohlo těžit až do roku 2023 s tím, že náklady na ukončení činnosti a útlum těžebních oblastí OKD by stály přibližně pět miliard korun.
Aktuální materiály hovoří o podstatně vyšší sumě a odlišném scénáři. Podle dokumentu nyní ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje materiál, který určí postup státu pro zahájení převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů OKD na státní podnik Diamo (patřící pod MPO).
„Náklady na útlum a činnosti spojené se zahlazováním následků hornické činnosti ponese v plné výši stát a budou průběžně hrazeny ze státního rozpočtu. Celkové náklady na uvedené činnosti byly na základě vstupů společnosti OKD a Diamo stanoveny pro období 2020 až 2035 v celkové výši 13,7 miliardy korun,“ stojí v papírech, které mají Seznam Zprávy k dispozici. Na zmiňovanou částku 13,7 miliardy upozornily ve středu i Hospodářské noviny.
V tom je zahrnuta částka 2,4 miliardy korun na zmírnění sociálních dopadů spojených s propouštěním horníků do konce roku 2021, kdy se má těžba zcela utlumit.
K tomu vláda připravuje ještě pro důlní a povrchové zaměstnance příspěvek, který by horníci dostávali až po dobu 35 měsíců. „Dopad na státní rozpočet je odhadován na cca 1,1 miliardy korun,“ stojí v materiálu.
Celou situaci kolem OKD v posledních týdnech prohloubila pandemie koronaviru. Cena uhlí se propadla až o 30 procent. Kvůli omezení výroby se snížila poptávka po uhlí, kvůli hygienickým opatřením na hranicích začaly OKD ubývat pracovní síly. Zapomínat se nesmí ani na výbuch metanu v dole ČSM v roce 2018. Důlní společnost se dostala do finančních problému a požádala nyní stát o pomoc.
Pro rok 2020 potřebuje ze státního získat 1,873 miliardy korun. Vládní dokument varuje, že takové sumy by společnost OKD po státu mohla požadovat i v následujícím roce, kdyby se nezvýšila poptávka a nespravily se světové ceny uhlí. Tím se dostáváme na zmiňovaných zhruba 15 miliard korun, které ostravsko-karvinské doly vysají ze státní kasy.
Stát by teoreticky mohl utnout finanční potrubí do OKD. Nijak by si však nepomohl, protože kdyby OKD opět zkrachovalo a spadlo do konkurzu, stát by následný útlum dolů přišel ještě dráž. „Poskytnutím peněžních prostředků OKD ze strany Priska by měl být odvrácen možný hrozící konkurz, v jehož důsledku by bylo nezbytné ihned vydat prostředky na útlum všech dolů OKD s vysokými náklady již v roce 2020 (cca 4,9 miliardy korun),“ stojí v dokumentu ministerstva financí.
Záruka pro banky
Státní výpomoc OKD by mohla být ještě hlubší. Do hry by se totiž měla zapojit i Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která má pomoci získat důlní skupině úvěry u bank.
„OKD komunikovalo s Českou spořitelnou za účelem získání bankovního úvěru se zárukou EGAP z programu Covid+. Svým charakterem by se jednalo o provozní úvěr na financování provozních nákladů a pracovního kapitálu. Česká spořitelna na základě dat poskytnutých ze strany OKD v současné době interně analyzuje možnosti poskytnutí úvěru se zárukou EGAP,“ píše se ve vládním materiálu.
Ten zmiňuje i další příležitost, jak by OKD mohlo získat peníze od bank: „OKD dále jednalo o poskytnutí investičního úvěru na financování útlumových nákladů ve výši 600 milionů korun s Raiffeisenbank. Úvěr byl podmíněn tím, že spoludlužníkem bude Prisko. OKD i Prisko předaly požadované podklady pro prověření možnosti poskytnutí úvěru.“
