Hlavní obsah

Děravé německé zpřísňování. Spolkové země si ho vykládají po svém

Foto: Profimedia.cz

Kancléřka Angela Merkelová směřuje po úterním jednání na tiskovou konferenci.

Reklama

Sotva se v Německu ohlásilo zpřísnění protiepidemických omezení, narazilo na odpor politiků nebo administrativní překážky v některých spolkových zemích. Zavedení zákazů je přitom v jejich moci.

Článek

Prodloužení karantény až do konce ledna a navíc omezení volného pohybu v ohniscích nákazy na maximální vzdálenost 15 kilometrů od domova. Taková opatření oznámila v úterý po jednání s premiéry vlád spolkových zemí německá kancléřka Angela Merkelová. Jejich zavedení je ale v kompetencích zemských vlád.

A některé z nich si už krátce po sedmihodinové videokonferenci začaly vykládat pravidla po svém a upravovat je, upozorňuje Die Zeit. Například premiér Dolního Saska Stephan Weil z SPD uvedl, že se spolkové pravidlo nebude zavádět hned, protože je pro něj potřebná samostatná důvodová zpráva.

Odkazuje se na dřívější rozhodnutí soudu, který po zemské vládě požadoval pro celoněmecký zákaz pyrotechniky a omezení vycházení odůvodnění. V Dolním Sasku ale zatím nenachází žádné z ohnisek, pro která by zákaz vycházení platil.

Omezení narazilo v Durynsku i v Sasku-Anhaltsku

Zákaz má platit v okresech a městech, kde počet nových případů infekce přesáhne 200 na 100 000 obyvatel za sedm dní. Limit teď překračuje více než 70 ze 410 okresů a měst. Zákaz vycházení už platí v Sasku, které už několik týdnů patří k nejpostiženějším regionům Německa.

Patnáctikilometrové omezení narazilo také v Durynsku. Tamní ministr vnitra Georg Maier z SPD řekl, že se pravidlo nedá efektivně vymáhat. „Omezení nelze kontrolovat plošně, ale pouze náhodně,“ říká Maier a pokračuje: „Proto jsem se proti tomu postavil – nemluvě o psychologických a praktických vedlejších účincích takového nařízení.“ V durynské vládě na tom ale nepanuje shoda. Pochybnosti o vymahatelnosti nařízení už dříve vyjádřily policejní odbory.

S implementací dohody s Merkelovou váhá i premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff z CDU a za dál otevřenou věc bere zákaz vycházení i předseda vlády v Bádensku-Württembersku Winfried Kretschmann ze strany Zelených. S omezením pohybu v ohniscích se podle něj původně nepočítalo. „Nejprve musíme příští týden dospět ke spolehlivým hodnotám, abychom mohli učinit rozhodnutí,“ cituje Kretschmanna Die Zeit. Příští týden se také zemská vláda rozhodne o tom, zda se od 18. ledna otevřou školy.

Závěry úterní konference sice znovuotevření škol a školek označují za nejvyšší prioritu, zavřené by ale měly zůstat až do konce ledna, případně fungovat jen v omezeném provozu. Otázka školství je ale v Německu v rukou zemských vlád.

Už v úterý večer proto například premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová z SPD oznámila, že se do lavic vrátí maturanti a žáci posledních ročníků základních škol. V oblastech s méně než 50 případy nákazy na 100 tisíc obyvatel se pak obnoví výuka na ZŠ úplně.

Starosta Berlína Michael Müller z SPD popsal úterní schůzku jako složitou. Jako o znepokojivé mluvil o náladě při videokonferenci dolnosaský premiér Weil, důvodem byly podle něj zprávy o šíření nových mutací koronaviru.

Drosten o nových mutacích

O nových variantách viru mluvil také přední německý virolog Christian Drosten. V podcastu Severoněmeckého rozhlasu NDR vyzval k tomu, aby se mutace objevené ve Velké Británii a Jihoafrické republice braly vážně.

„Myslím, že teprve na Velikonoce nebo v květnu budeme na základě výzkumu s určitostí vědět, jestli je více nakažlivá a nebezpečnější, nebo ne. Na to je ale třeba čas,“ řekl Drosten o britské mutaci B.1.1.7. Pokud jsou ale nové varianty skutečně mnohem nakažlivější, je to podle virologa skutečný problém a opatření proti šíření nákazy by měla být ještě přísnější.

Reklama

Doporučované