Článek
Změnu podpořilo 99 ze 113 přítomných poslanců. Pokud zákon projde Senátem, opatření začne platit od konce roku 2024.
„Kojence a batolata do tří let už nebude možné umístit do ústavu. Změnili jsme tím k lepšímu osudy nejmenších ohrožených dětí a přiblížili jsme se tím civilizovaným zemím,“ komentovala páteční rozhodnutí Sněmovny pirátská poslankyně Olga Richterová, která se o změnu zasadila.
Konec krkavčího Česka. Co se rozhodli poslanci zrušit
Schválení zákona předcházela několikahodinová debata ve Sněmovně. „Pro malé děti jsou ústavy poškozující,“ uvedla Richterová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku.
Zastánci kojeneckých ústavů především z řad KSČM argumentovali tím, že o část dětí se pěstouni údajně nemohou starat. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová poukazovala na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. Snahu o konec kojeneckých ústavů označila za předvolební populismus.
Některé ústavy se v přechodném období budou moci transformovat na zdravotní zařízení, kde se bude poskytovat péče dětem s těžkým postižením. Zdravé děti sem umístit nepůjde.
Zvýší se odměny pěstounů
Česko je poslední zemí v Evropě, která ještě nejmenší děti do ústavů umisťuje. Snahy o zákaz kojeneckých ústavů trvají už nejméně deset let. Počty dětí umisťovaných do kojeneckých ústavů v posledních letech klesají. Na začátku roku v nich bylo zhruba 230 dětí.
Poslanci také schválili, že mají vzrůst odměny pěstounů. Měly by se odvíjet od minimální mzdy, od počtu dětí a jejich zdravotního stavu.
V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.