Hlavní obsah

Nezradil své ideály. Komunisté vzpomínají na tvrdého vládce Prahy, co posílal obušky na děti

Foto: ČTK/Zbyněk Stanislav

Miroslav Štěpán, Lenin, Marx a Engels. Momentka z října 2009.

Reklama

Třicet let od sametového převratu se znovu uvažuje o stíhání někdejších pohlavárů.

Článek

Muž, který nikdy nezradil své ideály a udělal mnohé pro společnost. Tak označil předlistopadového komunistického politika Miroslava Štěpána na svém facebookovém profilu Roman Blaško. Neúspěšný komunistický kandidát do europarlamentu svým příspěvkem upozornil na Štěpánovy nedožité 74. narozeniny.

Štěpán, někdejší člen ústředního výboru strany, platil za jeden ze symbolů normalizace. Svého času předsedal pražskému výboru partaje, rád chodil v uniformě Lidových milicí a poklidné demonstrace nechával rozehnat obušky.

Příspěvek si okamžitě přesdílela na své stránky KSČM. Štěpán přitom proslul při sametové revoluci jako jeden z těch, kteří se situaci snažili zvrátit a zachovat vládu své strany. Památný je jeho tehdejší výrok: „V žádné zemi, ani v rozvojové, ani socialistické a kapitalistické, neexistuje to, aby patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.“

Sdílený příspěvek Komunistické strany Čech a Moravy.

„Je to jen vzpomínka. Nejedná se o žádnou oslavu, je to konstatování faktu,” řekla na otázku Seznamu mluvčí KSČM Helena Grofová s tím, že je to původní příspěvek jiné politické strany. Blaško je totiž členem KSČ, což je v roce 1995 ustavená strana navazující na předlistopadovou komunistickou stranu a odsuzuje revizionismus KSČM. „Se stranou (KSČ) spolupracujeme, jejich kandidát byl na naší kandidátce, to přeci není nic zavazujícího,” odpověděla na otázku, proč tedy příspěvek sdíleli oni.

Shodou okolností se k odkazu Miroslava Štěpána čeští komunisté hlásí ve chvíli, kdy se začíná debatovat i o možném soudním řízení s bývalými komunistickými pohlaváry. A to za smrt lidí na hraničních přechodech.

K soudu by mohli jít Milouš Jakeš, bývalý generální tajemník ÚV KSČ, a také další předlistopadový politik Lubomír Štrougal. Mohli by oficiálně nést vinu za smrt lidí na hraničních přechodech během normalizace v Československu. Se zprávou o obnovené debatě přišel Týden.cz.

Na otázky spojené s otevřením soudních procesů s bývalými komunistickými pohlaváry mluvčí Grofová odmítla odpovědět. Komentář prý mohou dát pouze lidé z vedení strany. Ti na telefony neodpovídají anebo se odmítli vyjadřovat.

Jakeš už ostatně před soudem jednou stanul. V roce 2002 proběhlo řízení, v němž se společně s Jozefem Lenártem zodpovídali z pokusu o ustavení nelegální vlády ve spolupráci s okupanty ze Sovětského svazu v roce 1968. Hrozilo jim až doživotí.

Stejný trest by mohl hrozit i nyní. Kauzu řeší jak čeští, tak němečtí státní zástupci. V případu jde totiž i o usmrcené Němce. „Zdaleka to není tak, že všichni lidé, kteří byli usmrceni na hranicích, utíkali za svobodou. Jedním takovým příkladem je snaha o scelení rodiny. Napadá mě návštěva jednoho odsunutého Němce na svatbě své neodsunuté sestry, a byl na hranicích usmrcen,” připomíná jeden z příběhů Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

„České státní zastupitelství je s námi v kontaktu. Německé zastupitelství je v tom však již od 90. let výrazně aktivnější. Nejsem si jistý, zda se nyní lze dostat dál,” dodává Ripka. Podle něj nyní jde o to, aby zastupitelství vybudovalo dostatečně přesvědčivý důkazní materiál. Už nejde o jednotlivé lidi, již někoho zastřelili, ale o vyšší pozice, které nesou zodpovědnost za systém.

Reklama

Doporučované