Hlavní obsah

Developer chce Schillerové překazit vítěznou šňůru

Foto: vlada.cz

Ministryně financí se pochválila za 13 vítězných arbitráží v řadě. Teď přichází další výzva – spor kvůli pozemkům u Prahy.

Reklama

Kvůli miliardovému sporu se švýcarským podnikatelem Sebastianem Pawlowským ohledně pozemků v Benicích u Prahy už stát advokátům zaplatil 19 milionů korun. Celkový účet bude daleko vyšší – i kvůli projednávání kauzy v Paříži.

Článek

Ministerstvo financí si v minulých dnech připsalo na vrub dvě vítězství v mezinárodních investičních arbitrážích. Šlo o spory o celkových zhruba deset miliard korun s podnikatelem a bývalým senátorem Václavem Fischerem.

„Je to už třináctá vítězná arbitráž v řadě a mě nesmírně těší, že i za tímto úspěchem stojí interní tým právníků ministerstva financí,“ nechala se slyšet ministryně Alena Schillerová.

Se snahou překazit státu vítěznou sérii teď na scénu přichází v Praze žijící developer se švýcarským pasem Sebastian Pawlowski. Muž známý svými dřívějšími úzkými vazbami na pražské politiky, zejména z ODS, se domáhá náhrady údajné škody, kterou nyní i s příslušenstvím vyčísluje na více než pět miliard korun.

Tvrdí, že mu české úřady svým zásahem znehodnotily pozemky na okraji Prahy, na nichž plánoval vystavět rezidenční čtvrť pro 3 500 lidí.

Závěrečný úkon protistran

Právě Pawlowského spor s český státem, který teď řeší arbitrážní tribunál při Světové bance, se podle informací Seznam Zpráv blíží do finále. „Rozhodnutí očekávám nejpozději na konci tohoto roku,“ říká pro Seznam Zprávy Pawlowski, který ve sporu argumentuje česko-švýcarskou dohodou o ochraně investic.

Ministerstvo financí je v odhadu opatrnější a i podle svých předešlých zkušeností soudí, že se celá kauza může táhnout i déle. „Procesní pravidla Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic, kterými se předmětný spor řídí, nestanovují závaznou lhůtu k vydání konečného nálezu. Domníváme se, že rozhodčí nález bude vydán nejdříve v průběhu roku 2021,“ reagovala na dotaz mluvčí ministerstva Anna Fuksová.

Jisté je, že tribunál složený ze tří arbitrů – předsedy ze Španělska a dvou Britů – právě teď čeká už jen poslední formální krok protistran před vydáním konečného nálezu. Obě strany mohou už jen podat závěrečné písemné vyjádření, v němž zareagují na nedávné ústní slyšení, které probíhalo v pařížské pobočce Světové banky.

Do samého centra francouzské metropole se poslední lednový týden sjela řada svědků z České republiky, aby za přítomnosti najatých advokátů a také skupiny úředníků z ministerstva financí pod vedením náměstka Ondřeje Landy po několik dnů hovořila k celému případu.

V Paříži byl, jak sám uvádí, i Pawlowski. „Nakonec jsem mluvil asi jen 45 minut, byl jsem připraven, že to bude daleko delší,“ říká.

Své svědectví v Paříži podali mimo jiné bývalý pražský primátor za TOP 09 Tomáš Hudeček a náměstek za Zelené Matěj Stropnický. Vedle nich též například někdejší starostka městské části Praha-Benice Věra Topičová.

Video: Jak začal případ Benice

Reportáž o případu Benice z roku 2017.

Otočka s územním plánem

Právě na pozemcích v katastru Benic má celý případ své jádro. Švýcarský developer tvrdí, že byl českým státem nepřímo vyvlastněn, přičemž ale největší zlost má na samosprávu.

Místní úřady v Praze prý svévolně změnily charakter jeho pozemků, do nichž v dobré víře investoval s úmyslem vybudovat tam nové satelitní městečko. Z Pawlowského parcel, které byly nejdříve schváleny jako zastavitelné, se po změně názoru politiků a po zásahu soudu stala opět „obyčejná“ zeleň.

Pawlowski poukazuje na to, že to byla městská část Praha-Benice, která už v roce 2002 začala sama iniciovat změnu územního plánu, aby na pozemcích bylo možné stavět byty. On sám byl prý k projektu místními orgány „přizván“ a začal předmětné nemovitosti nakupovat v roce 2007.

Hlavní město v roce 2011 žádost Benic o změnu územního plánu nejdříve odsouhlasilo. Později ale benická samospráva názor změnila a usoudila, že projekt je pro obec nevýhodný. Vše vyústilo v žalobu na pražský magistrát kvůli chybně provedené změně územního plánu. A soud příslušnou část plánu v roce 2013 skutečně zrušil.

Pawlowski má vrcholným představitelům metropole za zlé, že se po rozhodnutí soudu nesnažili o nápravu soudem označených chyb. Exprimátor Hudeček už dříve podnikateli vzkázal, že si o změnu územního plánu může znovu zažádat, a mluví ovšem i o tom, že na změnu územního plánu není žádný právní nárok.

I Hudeček potvrzuje svou svědeckou výpověď v Paříži, více ale případ teď komentovat nechce. „Prý to vypadalo dobře, říkali právníci,“ poznamenal pro Seznam Zprávy stručně k průběhu ústního slyšení.

Přímočařejší je bývalý „zelený“ náměstek Stropnický, který z principu odmítá rozpínání města do krajiny. Ani dnes by prý nejednal jinak.

„Jeho investice ničím ohrožena není. Nekoupil si přece právo udělat z pole a zeleně stavební pozemky,“ uvedl Stropnický na adresu Pawlowského pro deník Právo.

Pawlowski věc vidí úplně odlišně, tvrdí, že do zeleně rozhodně neinvestoval. Předpokládá také, že pokud český stát miliardovou arbitráž prohraje, bude se následně státní správa hojit právě na hlavním městě a jeho představitelích. Stejně tak na lidech z Benic.

„Když vyhraji, bude to obrovský průšvih, protože to není primárně český stát, kdo udělal chybu, jsou to jednotlivci na pražském magistrátu a v Benicích,“ vidí Pawlowski celý případ a dopředu avizuje, že je připraven minimálně polovinu z vysouzené částky věnovat na charitativní účely, jelikož mu prý „nejde ani tak o peníze, jako o princip“.

19 milionů jako základ pro advokáty

Stát na řešení tohoto arbitrážního sporu, který započal v roce 2017, dle sdělení ministerstva financí vynaložil již 18,8 milionu korun. Jde o peníze na externí právníky, přičemž Česko zastupuje nadnárodní advokátní kancelář Dechert.

Zmíněná částka ovšem zahrnuje jen náklady vynaložené do konce loňského roku, nikoliv náklady na popisované lednové ústní jednání v Paříži. „Přesnou výši nákladů na toto slyšení zatím nemáme vyčíslenou. Bude známa až po vydání rozhodčího nálezu,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Anna Fuksová.

Právě tyto náklady, jak už ministerstvo dříve uvedlo, bývají přitom při arbitrážích ty nejvyšší. „Tato fáze sporu je z pohledu vynaložených nákladů ekonomicky nejnáročnější, neboť je třeba reagovat na neočekávaný vývoj slyšení v podobě argumentů protistrany a doplňujících požadavků rozhodčích tribunálu a jsou kladeny velké nároky na zapojení celého právního týmu zastupujících advokátních kanceláří,“ uvedlo již dříve ministerstvo.

Reklama

Související témata:

Doporučované