Hlavní obsah

Devítiletý Honzík se ztratil před víc než dvaceti lety. Rodina má právo vidět policejní spis, rozhodl Ústavní soud

16. 7. 2019

Ústavní soud se zastal matky, která marně hledá své dítě už přes dvacet let. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam.cz)

Ústavní soud vynesl verdikt v kauze pohřešovaného Jana Nejedlého. V pražském Podolí se v roce 1998 ztratil nedaleko domova.

Článek

„Ten den v kalendáři vždycky zaškrtám černou lihovkou,“ vypráví Ivana Nejedlá o sedmnáctém lednu. Před 21 lety zmizel beze stopy její devítiletý syn.

Z bytu v pražském Podolí kolem půl čtvrté odpoledne odešel za kamarádem, na ulici ještě potkal místního dětského lékaře. Byl to poslední známý svědek, který Honzíka viděl. Co se dělo dál, zůstává i po desetiletích záhadou. „Nikdy se s tím nesmířím. Teorií je milion,” řekla pro Seznam Zprávy matka pohřešovaného.

Smutný případ doputoval až k Ústavnímu soudu.

Ivana Nejedlá v únoru 2018 totiž požádala policii v Praze o nahlédnutí do všech spisů týkajících se pohřešovaného syna, policisté jí to neumožnili. Dozvěděla se jen kusé informace. „Policista, který měl mít spis nastudovaný, říkal nesmyslné informace,” uvedla matka pohřešovaného.

Policie matce oznámila, že její žádosti nelze vyhovět ani podle správního řádu, ani podle trestního řádu, protože nezahájila úkony trestního řízení. Matka podle policie neměla postavení poškozené a spis byl pouze pátrací.

Soud v úterý rozhodl, že má rodina právo nahlédnout do vyšetřovacího spisu. „Krajským ředitelstvím Policie hlavního města Prahy bylo porušeno právo stěžovatelky na ochranu rodičovství a rodiny a právo na účinné vyšetřování, zaručených Listinou práv a svobod,“ sdělil soudce zpravodaj David Uhlíř.

Podle soudu vztah mezi rodiči a dětmi podléhá zvýšené právní ochraně. „Rodiče jsou těmi nejvýznamnějšími osobami, které i po smrti dítěte budou mít vůli a zájem učinit všechny kroky k tomu, aby bylo odhaleno případné zavinění úmrtí třetí osobou, nebo aby veškeré okolnosti případu byly řádně vyšetřeny. Tím spíše to platí v případě dítěte pohřešovaného, neboť taková situace je ještě více traumatizující, než kdyby měli rodiče jistotu o osudu potomka,“ odůvodnil soudce.

Honzíkova matka namítala před nejvyšší soudní instancí, že chce aspoň vědět, co policie doopravdy vykonala. „Myslíme si, že policie některé věci zanedbala. Třeba pátrací psy vyslala na místo až po dvou dnech, navíc po dešti. Sám psovod se tomu divil,” uvedla Nejedlá.

Rodinu tíží smutný příběh 21 let. Honzíkův otec už se pravdu nedozví, zemřel v roce 2014. Při pátrání nepomohla zaručená svědectví, senzibilové ani milionová odměna případným svědkům, kteří by přinesli rozřešení případu. „Denně jsme měli i dvacet telefonátů. Našli se i vtipálci. Ozval se třeba člověk, který nám slíbil předání Honzy, ale za čtvrt hodiny zavolal znovu s tím, že žertoval,“ popsal v srpnu 1998 Honzíkův otec.

Nejedlí po rozhodnutí Ústavního soudu znovu požádají o nahlédnutí do spisu, tentokrát policie musí svolit. „Uvidíme, jaké budou naše další kroky,” uvedla advokátka rodiny Tereza Kubalíková, která dlouhodobě upozorňuje na policejní nedostatky ve vyšetřování.

Ivana Nejedlá po letech nejistoty ztratila naději, že uvidí syna živého. „Když je mi zle, říkám si, že jsou na tom rodiny ještě hůř, ale stejně…”

Doporučujeme