Dezinfoservis: eRouška nezaznamenává polohu uživatelů, ke sledování tak nedochází

O co jde? Šéfredaktor webu Aeronet Marek Pešl, který vystupuje pod pseudonymem Vedoucí kolotoče, šíří dezinformace o aplikaci eRouška, která je součástí chytré karantény. Věnuje se jí v rozsáhlejším textu, který slučuje dezinformace, kterým jsme se již věnovali dříve. Podle Pešla se jedná o špionážní aplikaci, která má shromažďovat informace o pohybu svých uživatelů. Tyto informace má mít k dispozici hygiena, která následně může rizikové osoby, s nimiž se dotyčný dostal do kontaktu, snáze uzavírat do karantény. Autor tvrdí, že aplikace může uvrhnout do karantény všechny, kteří přišli do kontaktu s danou osobou. Uživatele aplikace označuje autor textu za „aktivní blbce“ a staví svou argumentaci na teoretickém případu instalatéra, který uvrhne do karantény všechny, u kterých vykonával svou práci. Žádné ze zmíněných tvrzení však není založeno na pravdě a jedná se o dezinformace.

Fact-checking: Autor tvrdí, že česká aplikace eRouška slouží ke sledování a zaznamenávání pohybu uživatele 24 hodin denně, že se informace ukládají na datovém úložišti a později je možné data využívat pro korelaci s jinými daty od ostatních uživatelů. Dále uvádí, že pokud se v budoucnu někdo nakazí, hygienikové vezmou z databáze korespondující korelační data a kontaktují všechny ostatní uživatele aplikace, že v minulosti přišli do kontaktu s nakaženým. Skutečnost je taková, že aplikace eRouška nesleduje a nezaznamenává polohu uživatelů, pouze měří míru signálu mezi dvěma zařízeními s nainstalovanou aplikací, a to pomocí systému Bluetooth.

Také není pravda, že by samotná aplikace fungovala 24 hodin denně. Pro její správné fungování je potřeba mít zapnutou funkci Bluetooth, bez níž aplikace nezaznamenává kontakty s jinými uživateli eRoušky. Funguje tedy pouze tehdy, kdy to umožní její uživatel.

Informace o tom, že byl uživatel této aplikace v blízkosti jiného uživatele, se ukládají v aplikaci telefonu, nejsou nikam odesílány. Pokud se u uživatele potvrdí nákaza, ani tehdy hygienici nebo kdokoli jiný nemá právo zaznamenaná data z aplikace nakaženého stáhnout bez jeho svolení. Pokud tedy nakažený uživatel eRoušky nebude chtít informace o tom, s jakými dalšími uživateli eRoušky byl v kontaktu, může odmítnout a hygienici (ani jiné orgány a instituce) nebudou mít tyto informace k dispozici.

Pracovníci hygieny skutečně kontaktují některé uživatele eRoušky, s nimiž nakažený přišel do kontaktu, ale pouze ty, kteří byli k nakaženému člověku blíže než na vzdálenost 2 metrů a déle než 15 minut, a to v součtu za 24 hodin. Zároveň se uživatelé nedozví, kde ke vzájemnému kontaktu došlo, jelikož aplikace nezaznamenává údaje o poloze.

Podle autora článku bude v závislosti na pravomocích ministra zdravotnictví v budoucnosti možné očekávat, že všichni, kteří přišli do styku s nakaženým, budou mít nařízenou karanténu. Dále uvádí, že uživatelé aplikace mohou v zaměstnání riskovat problémy se svým zaměstnavatelem. Ten by dle něj mohl mít obavy, že mu tato aplikace může přivodit například uvržení celé firmy do karantény apod. Skutečnost je taková, že hygienická stanice nejdříve kontaktuje nakaženého, jehož se zeptá, zda byl v poslední době s někým v rizikovém kontaktu. Pokud tento člověk využívá aplikaci eRouška, může místo toho poskytnout hygieně sesbíraná data, což je jeho svobodné rozhodnutí. Hygiena tato data případně vyhodnotí a systém zpřístupní hygieně čísla lidí, se kterými byla daná osoba v rizikovém kontaktu, aby s nimi její zaměstnanci mohli probrat další postup (dobrovolnou karanténu nebo přednostní testování). Na základě těchto rozhovorů je vyhodnoceno, zda byl kontakt skutečně rizikový. Nejedná se o automatický postup, který by uvrhl všechny lidi, s nimiž byl nakažený v kontaktu, do karantény. Problematická je i část tvrzení, že majitelé aplikace riskují problémy se zaměstnavatelem, protože by mohla do budoucna přivodit zavření firmy. Pokud zaměstnanec nějaké firmy bude informován o tom, že byl někdy v kontaktu s nakaženým, neznamená to, že bude automaticky informovaná i společnost, v níž pracuje, natož aby byla uzavřena. Teprve při prokázání nákazy přímo u pracovníka firmy může dojít k potřebným opatřením. To se však týká všech, nehledě na to, zda zaměstnanec má, či nemá aplikaci eRouška, a je tedy irelevantní eRoušku s takovým rizikem spojovat.

Aplikace navíc funguje na principu co největší anonymity. Ostatní uživatelé nevidí, že přišli do kontaktu s konkrétním člověkem, ale mají k dispozici pouze jeho identifikační číslo, které se navíc pravidelně mění. Stejně tak se neukládají ani informace o geografické poloze. Záznam v telefonu tedy vypadá například následovně: 31. 3. 2020 od 12:15 do 13:15 byla ve vaší blízkosti aplikace s identifikátorem ID 29091.

Data se v aplikaci ukládají pouze po dobu 30 dnů, takže není možné, aby hygiena vyhodnotila rizikové kontakty po delší době. Uživatel navíc může nasbíraná data kdykoliv vymazat.

V případě, že se prokáže nákaza, pokládá hygiena dané osobě otázky týkající se jeho možných rizikových kontaktů a vykonávané práce nehledě na to, zda má daný člověk v telefonu aplikaci eRouška, či nikoliv. Jde o běžný proces.

Více o fungování eRoušky se dozvíte i níže ve videu:

Autor textu také uvádí, že nápad chytré karantény přišel z Číny. Chytrá karanténa ale není inspirací z Číny (nebo alespoň ne pouze z Číny). Ministerstvo zdravotnictví uvádí jako inspiraci Jižní Koreu, Singapur, lze hovořit také o Izraeli.

Aplikaci eRouška autor také srovnává s aplikací Health Code App, což je problematické, jelikož každá aplikace funguje na jiném principu. Zatímco Health Code App zaznamenává informace o pohybu uživatele a má k dispozici údaje o jeho zdraví, česká aplikace eRouška nic takového nedělá, jak již bylo vysvětleno výše.

Analýzu dezinformačních aktivit serveru Aeronet přináší například tato reportáž Reportérů ČT, v níž Marka Pešla vypátrali a oslovili.

O co jde? Článek zveřejněný na webu Arfa.cz pojednává o založení Dobrého klubu, sdružujícího nejbohatší filantropy této planety. Mezi jeho členy patří údajně Bill Gates, George Soros, David Rockefeller, Michael Bloomberg, Ted Turner, Eli a Edythe Broadovi, Warren Buffett či Oprah Winfreyová. Článek je doplněn veřejně dostupnými fotografiemi těchto osobností a míst, kde se měly setkávat. Jako zdroj informace je uveden novinář Niall O'Dowd, který je mylně označen v textu za ženu. Redakce Arfy se nenamáhala dohledat původní text článku o údajném zakládajícím setkání Dobrého klubu, který byl zveřejněn v roce 2009. Po zhodnocení zdrojů použitých v textu lze jednoznačně říci, že se jedná o neumný přepis článku Davida Turnera, který vyšel před deseti lety v The Guardian. Článek z pera Arfy nepřináší nic nového ani aktuálního. Využívá starou informaci pro navození dojmu konspirace nejbohatších lidí této planety.

Fact-checking: Autor našel deset let starý článek z deníku The Guardian, který pouze přeformuloval a doplnil o fotografie a snažil se dokázat jeho aktuálnost propojením s aktuálním tématem koronaviru. Nikterak ale neprokázal příčinnou souvislost mezi filantropickými aktivitami zmiňovaného klubu a nemocí covid-19.

Cílem je spíše vyvolat nenávist vůči bohatým lidem a elitám. Konspirace o různých klubech bohatých a vlivných se těší čtenářské oblíbenosti.

Zakládající schůzka Dobrého klubu byla podle Arfy reakcí na globální ekonomický pokles a zdravotní a environmentální krize. Určitým způsobem to byl vrcholný summit. Bill Gates se prý už tehdy netajil svým záměrem přispět ke snížení světové populace. Původní text od Nialla O'Dowda ale zmiňuje, že účelem setkání bylo spíše koordinovat síly a pomoci jako filantropové.

Bill Gates je údajně majitelem většiny vakcín nebo sponzoruje organizace, které je vyvíjejí. Jeho mužem v Bílém domě by měl být dr. Anthony Fauci, hlavní virolog USA, který má stát i za viry HIV či ebola. Propojení hlavního virologa Fauciho a Billa Gatese není nikterak doloženo. Jakým způsobem stojí Fauci za viry HIV a ebolou, je ponecháno jen čtenářově fantazii.

Dalším tvrzením je, že současně Gates ovládá Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), jíž je hlavním sponzorem. Častá dezinformace, podle které je Bill Gates hlavním sponzorem WHO, je nicméně lživá. Je pravda, že Bill and Mellinda Gates Foundation přispívá na chod WHO jako globálního aktéra na poli celosvětového zdraví, ale její příspěvek není největší, činí zhruba 10 % rozpočtu. Největším přispěvatelem je USA (15 %).

Členové Dobrého klubu podle autora ovládají obrovské bohatství – a s tímto bohatstvím přichází obrovská moc, která by mohla přetvořit národy podle jejich vůle. V tomto případě jde o klasický příklad argumentačního faulu – apel na emoce a bohatství. Těžko lze vyvozovat závěr, že když má někdo takřka neomezené prostředky, tak musí mít nutně zlé úmysly a musí je chtít využít ke světové dominanci nad národy. Jedná se o konspirační rétoriku s úmyslem vyvolat nenávist vůči bohatým.

„Je zde také otázka odpovědnosti. I nejvíc diktátorské režimy různých zemí mají na určité úrovni schopnost se měnit a reformovat pod lidovým tlakem. Ale kdo hlasuje pro Dobrý klub?“ ptá se autor. Již dříve podle něj mnozí obviňovali Dobrý klub z toho, že je jakýmsi Bilderbergem pro filantropii se stejně nebezpečnou agendou globální mocenské politiky. V případě tohoto tvrzení se jedná o apel na emoce ve snaze znevěrohodnit bohaté a jejich filantropické zájmy. Jedná se o argumentační faul.

Článek také uvádí, že se Dobrý klub schází dál a poslední schůzka proběhla 24. května 2019, tedy půl roku před vypuknutím koronavirové epidemie. Tuto informaci se nám nepodařilo dohledat a ani původní text článku ji nikterak neozdrojoval.