Hlavní obsah

Do nitra maďarské LGBT+ komunity: Jsme občany druhé kategorie

Foto: Eva Soukeníková, Seznam Zprávy

Cintia a Kama patří mezi Maďarky, kterým drsná legislativa namířená proti LGBT+ lidem komplikuje život.

Reklama

Článek

Maďarským parlamentem prošel zákon, který vyvolal silné reakce napříč Evropou. Zákonodárci v čele s vládnoucí stranou Fidesz navrhli a rychle schválili legislativu, jež zakazuje jakýkoliv LGBT+ obsah pro děti do 18 let. Poslechněte si speciální epizodu podcastu Checkpoint přímo z Budapešti.

Co zákon znamená v praxi? Například to, že se o LGBT+ nebude smět učit ve školách, ale také to, že děti do osmnácti let by neměly vidět třeba filmy nebo seriály, kde vystupují LGBT+ postavy. To celé vláda Viktora Orbána zaobalila do širšího balíčku zákonů, kterými bojuje proti pedofilii. Tím prakticky hází celou LGBT+ komunitu do „stejného pytle“ se závažnou sexuální deviací.

Když myslím na mladé lidi, kteří patří k LGBT nebo se začínají cítit jinak, musí to pro ně být děsivé – vyrůstat v zemi, jejichž vláda o nich mluví jako o občanech druhé kategorie.
Ádám András Kanicsár, novinář, aktivista
Foto: Eva Soukeníková, Seznam Zprávy

Ádám András Kanicsár, novinář a aktivista.

O maďarském zákonu se minulý čtvrtek strhla ostrá debata na summitu lídrů Evropské unie v Bruselu. Šestnáct zemí EU totiž podepsalo výzvu Evropské komise, aby zasáhla a vyjádřila tím nesouhlas s maďarskými zákonodárci. Samotný zákon vyvolává nevoli i v Maďarsku.

„Navíc v zákonu je sice napsané, co se nesmí, ale nikdo neví, jaké by mohly být sankce, pokud zákon porušíte. To vyvolá strach zejména u lidí, kteří pracují ve vzdělávání nebo v médiích,“ upozorňuje právník Zsolt Erdei.

„Uděláš všechno, co můžeš, všechno, na co máš sílu, a nevidíš žádný výsledek. Parlament zákon schválí, putuje k prezidentovi, obrátíš se k ombudsmanovi, který neudělá nic, protože je komplicem vlády. Je to demotivující. LGBT+ komunita se vůbec necítí dobře a já se nedivím,“ říká aktivistka Luca Duditsová.

Viktor Orbán si kritiku vyslechl přímo z očí do očí a například nizozemský premiér Mark Rutte mu řekl, že Maďarsko nemá v Unii co dělat. Orbán kritiku odmítá: „Jsem si jistý, že je na Němcích, aby rozhodli o výchově německých dětí. Jsem si také jistý, že jen Maďaři mohou rozhodnout o výchově maďarských dětí, ale určitě ne Němci, Nizozemci nebo Belgičané,“ oponoval maďarský premiér.

„Homofobní část společnosti je o dost hlasitější než v minulosti. Protože vidí, že je vláda homofobní, potom si myslí, že může být také. Je frustrující otevřít noviny, denně vidíme útoky nebo příšerné výroky politiků, premiéra, vlády…,“ vypráví Ádám András Kanicsár, maďarský novinář a aktivista.

Ale sám myslí především na novou generaci, nynější děti a teenagery, kteří patří k LGBT+ nebo se začínají cítit jinak: „Musí to pro ně být děsivé – vyrůstat v zemi, jejichž vláda o nich mluví jako o občanech druhé kategorie. Je to zničující a až fyzicky zdrcující,“ dodává Kanicsár.

Foto: Eva Soukeníková, Seznam Zprávy

Luca Duditsová, aktivistka z organizace Háttér.

Česká republika se ke kritice maďarského zákona přidat odmítla. V neděli navíc prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima News ve spojitosti s maďarským zákonem řekl, že jsou mu transgender lidé „bytostně odporní“. Kritizoval ale také akce celé LGBT+ komunity nebo hnutí #MeToo.

Poslechněte si novou epizodu podcastu Checkpoint, tentokrát s hlasy zevnitř budapešťské LGBT+ komunity – Ádámem, Zsoltem, Cintií a Lucou. Díl je k přehrání ve všech podcastových aplikacích nebo v přehrávači v úvodu článku.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.

Reklama

Doporučované