Na někdejší barokní perlu na Labi dopadlo mezi 13. až 15. únorem 1945 téměř 3 900 tun výbušných a zápalných pum. Smrt v hořícím městě našlo na 25 tisíc lidí. Podrobněji v přiložené fotogalerii.
Foto: ČTK/AP/RICHARD PETER SEN Pohled na Drážďany přes pískovcovou sochu Augusta Schreitmüllera na městské radnici po spojeneckém bombardování města v noci ze 13. na 14. února 1945. Nálety spojenců zničily téměř celé historické jádro města. Diskutabilním masivním bombardováním vrcholila letecká válka proti civilním cílům, kterou zahájili nacisté v roce 1940 zničením britského města Coventry a předtím nizozemského Rotterdamu.
Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/dpa 14. února 1945 byla téměř kompletně zničena historická část Florencie na Labi. Poválečné odhady obětí: 35 tisíc. Až o mnoho desetiletí později (v roce 2008) dospěla komise německých historiků k doložitelným číslům. Hovoří se o 18 tisících až 25 tisících obětí.
Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/dpa Snímek z roku 1945 ukazuje Altmarkt, kam se svážely ostatky. Ještě v noci byla těla zpopelněna.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Mrtvé v Drážďanech nacházeli ještě velmi, velmi dlouho po samotném bombardování. Stovky lidí se ukryly v krytech, kde je zaživa pohřbily sutiny. V archivech lze dohledat snímky těchto nezamýšlených hromadných hrobů. Pro jejich drastičnost jsme se rozhodli je do fotogalerie upomínající zkázu Drážďan nezařadit.
Foto: ČTK/Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl Tím, kdo operaci řídil a také s nápadem srovnat Drážďany se zemí přišel, byl vrchní velitel britského bombardovacího letectva, Sir Arthur Harris (1892-1984). Muž, který byl pro svou horlivou podporu plošného bombardování přezdívaný „bombardér“ Harris. Svého rozkazu nikdy nelitoval: „Byl to nezbytný krok vedoucí ke kapitulaci Německa. Udělal bych to znovu,“ nechal se slyšet.
Létající pevnosti B-17 v akci. Fotografie nebyla pořízena přímo během vzdušného útoku na Drážďany, ale o něco dříve – 6. února 1945, kdy stroje vypouštěly bomby na Chemnitz. Bombardování Drážďan provedly společně britské Royal Air Force a americké United States Army Air Forces. Během čtyř koordinovaných náletů shodilo 769 bombardérů RAF a 527 strojů USAAF přes 3 900 tun výbušných a zápalných pum.
Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/dpa Drážďanský kostel Panny Marie - Frauenkirche - byl považován za nejvýznamnější barokní protestantskou církevní stavbu v Německu. Po bombardování z něj zbylo torzo.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Martin Luther padl. Zničený památník leží před zničeným Frauenkirche. Kostel nezničilo samotné bombardování, zhroutil se po desítkách hodin vlivem obrovského žáru. Trosky kostela pak zůstaly ležet v centru Drážďan přes půl století coby válečné memento. O opětovném postavení se rozhodlo v roce 1990, rekonstrukce byla završena vysvěcením kostela v Den reformace 30. října 2005.
Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/dpa Další sakrální stavba, která nepřežila bombový útok Britů a Američanů. Střecha se zhroutila, zůstala pouze fasáda a několik podpůrných sloupů.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Díváte se na snímky slavného německého fotoreportéra Richarda Petera. Jeho nejznámější prací byla právě dokumentace zdevastovaných Drážďan. Ruina kostela Jakobikirche, fotografie byla pořízena po 17. září 1945.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Další snímek od Richarda Petera ukazuje Divadelní náměstí. V popředí zůstala stát socha německého hudebníka Carla Marii von Webera, v pozadí zříceniny drážďanské katedrály (vlevo) a Rezidenčního zámku s Hausmannovou věží (Hausmannsturm).
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Richard Peter zachytil nejen zkázu. Na tomto snímku ze 17. září 1945 vyfotil malíře Theodora Rosenhauera uprostřed ruin, když pracoval na své olejomalbě. Pojmenoval ji „Pohled na Japonský palác po bombardování“.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek „Pst – Feind hört mit“ neboli „Tiše – nepřítel poslouchá“. Sloup s nacistickou propagandou přestál bombardování.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Přesné datum pořízení tohoto snímku není známo, jistě pochází z roku 1945. Zachycuje snahu Němců znovu zprovoznit ulici Schloßstraße.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek Na jedno místo se postupem času stahovaly i vraky. Šrotiště vyrostlo před zříceninami Výstavního paláce ve Stübelallee.
Foto: ČTK/DPA/Deutsche Fotothek A naposledy práce fotoreportéra Richarda Petera. Zachytil zoufalé úsilí Němců vrátit život do normálních kolejí. Vyčištěná ulice, tramvajová zastávka a v suti pokus vypěstovat zeleninu.