Nervozita v justici: Zeman může skočit o půl roku a obsadit nejvyšší post

Tři měsíce před odchodem Miloše Zemana do prezidentského důchodu roste v justici nervozita, kdo se stane příštím předsedou Ústavního soudu.

Současnému předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu. Takže jeho nástupce by měl vybrat až nový prezident, jehož jméno bude známé po volbách na konci ledna.

Několik dobře informovaných zdrojů však zmiňuje reálnou možnost, že Zeman jmenuje předsedu klíčové soudní instituce, ještě než v březnu opustí funkci.

Neboli: Rychetský by řídil Ústavní soud do srpna a pak by do jeho křesla usedl „Zemanův“ předem jmenovaný předseda.

Nový prezident či prezidentka by tak neměli šanci použít jednu z mála svých přímých pravomocí: Vybrat, kdo povede Ústavní soud dalších deset let.

Tuto informaci zveřejnil na facebooku v úterý Jan Kysela, respektovaný ústavní právník a pedagog. A mluví o ní i současný předseda Ústavního soudu Rychetský. „Slyšel jsem to z jiných kruhů,“ potvrdil Rychetský bez podrobností v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

O tom, že Hrad tento plán chystá, hovořily Seznam Zprávy s dalšími třemi vysoce postavenými lidmi z justice i vládních kruhů.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na přímý dotaz, jestli se prezident chystá jmenovat nového předsedu soudu, v úterý nereagoval, neodpověděl ani během středy.

„V posledních měsících jsme s panem prezidentem o Ústavním soudu vůbec nehovořili,“ reagoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který má se Zemanem blízké vztahy a který bývá o prezidentových krocích informovaný s předstihem.

„Tahle informace se v právnických kruzích objevila již v létě-aktuálně nevím,zda jde o spekulace či nikoliv,“ dodal ministr Blažek.

Jeden ze zdrojů blízkých vládě však Seznam Zprávám potvrdil, že Blažek už o prezidentově záměru ví.

Zdroje také říkají, že Zemanovým favoritem je současný ústavní soudce Josef Fiala. „Nechte to stranou – a je to,“ řekl Fiala Seznam Zprávám. Na otázku, jestli s Hradem o funkci předsedy soudu jednal, zopakoval: „Nechte to, děkuji.“ A položil telefon.

Je jasné, že jmenování nového předsedy Ústavního soudu za situace, kdy soud předsedu stále má, by bylo z hlediska Ústavy mimořádně sporným krokem. „Nemůžu říkat, co je reálné, ale z hlediska formálně právního nemůžu někoho jmenovat do obsazené funkce,“ řekl Rychetský.

Něco podobného se v české justici ještě nestalo. Není proto jasné, jestli by proti prezidentovu jmenování existovala nějaká obrana. Například ústavní žalobou a podobně. Ústava říká, že předsedu Ústavního soudu není možné odvolat, nemohou to udělat ani politici, ani prezident.

„Zeman by tak zasáhl do kompetencí svého nástupce. Navíc by se jednalo o rozhodnutí předčasné, bezdůvodně dělané dříve než půl roku předem,“ říká Kysela.

Podle Kysely by se jednalo o nebezpečný precedent, který v silnější podobě zažilo v roce 2015 sousední Polsko. Končící parlament tam také dopředu navolil své lidi do funkcí ústavních. A odstartovalo to vleklou justiční krizi.

Konkrétní soudce Zeman sám jmenovat nemůže. Prezident pouze navrhuje své kandidáty a schvaluje mu je Senát. Zeman se letos pokusil obsadit jedno volné místo ústavního soudce brněnským advokátem Petrem Poledníkem. Senátoři Poledníka jednoznačně odmítli, mimo jiné i proto, že se během své advokátní praxe zapletl s exekučním byznysem.

Velká obměna čeká Ústavní soud v příštím roce, kdy sedmi ústavním soudcům skončí desetiletý mandát - včetně současného předsedy Rychetského.

Rychetský byl v letech 2000 až 2001 ministrem spravedlnosti v Zemanově vládě. Jejich staré přátelství je už dávno pryč. Rychetský často kritizuje Zemana v rozhovorech, loni v pořadu Ptám se já řekl, že ho Zeman zklamal.

Kvůli tomu, že Ústavní soud zrušil část volebního zákona, loni Zeman prohlásil, že Rychetskému neudělí slíbený řád Tomáše Garrigua Masaryka.