Článek
Tajnou zprávu o Vrběticích doručenou 7. dubna loňského roku na Hrad chtěli podle informací Radiožurnálu a Respektu získat policejní vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu, aby si ověřili, zda na dokumentu nejsou otisky prstů nebo stopy DNA někoho nepovolaného. Tedy osob, které nemají bezpečnostní prověrku, a tajné spisy by jim tudíž neměly přijít do rukou.
Nejbližší spolupracovníci prezidenta Miloše Zemana takovou prověrkou nedisponují – jde především o hradního kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého.
Policisté ovšem podle všeho se svým požadavkem neuspěli. „Ke skartaci se prý asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné, pozn. red.), a to zpráva o Vrběticích,“ citoval Radiožurnál zdroj z prezidentova okolí.
Jak Hrad nakládá s tajnými dokumenty
Zpráva vzbudila pochyby o tom, jak se na Pražském hradě s tajnými dokumenty nakládá. Proto se případem má zítra zabývat i bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny. Na jeho jednání má přijít pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek i zástupce Národního bezpečnostního úřadu. „Chceme si ověřit to, jaká je realita, protože máme informace jen z médií,“ uvedl k tomu pro Seznam Zprávy předseda výboru Pavel Žáček z ODS.
Hrad nejprve informace médií konkrétně nekomentoval. Kancelář prezidenta republiky jen vydala prohlášení, ve kterém odmítla, že by s utajovanými dokumenty manipulovali lidé bez prověrky: „V Kanceláři prezidenta republiky přicházejí do styku s utajovanými dokumenty výhradně osoby disponující odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech,“ stojí v prohlášení ze soboty.
Zároveň Hrad připustil, že ve dnech od 29. listopadu do 1. prosince loňského roku se skartovala řada dokumentů. „Byly skartovány vyřazené utajované písemnosti z minulých let, přes 500 čísel jednacích. Všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení.“
V pondělí pak prezidentská kancelář přiznala, že dokument k případu Vrbětice skutečně skartovala. „Kancelář prezidenta republiky se spisem po jeho doručení i v průběhu skartačního řízení nakládala v souladu s tím, jak byl označen ze strany zpracovatele, tedy jako s běžnou poštou v druhém nejnižším stupni utajení,“ píše se na webu Pražského hradu.
Zda se zpráva o případu Vrbětice dostala mezi skartované spisy skutečně omylem a proč ji vlastně Hrad po osmi měsících skartoval, kancelář neuvedla.
Ovčáček: „Chtěl jsem vám popřát krásný den“
Seznam Zprávy oslovily ředitele odboru bezpečnosti Kanceláře prezidenta republiky Jana Nováka s dotazem, jaké jsou lhůty pro skartaci utajovaných materiálů. „Ochrana utajovaných informací a nakládání s nimi není v mé kompetenci, takže já vás budu muset odkázat na pana kolegu Ovčáčka,“ odpověděl Novák.
Jiří Ovčáček na dotazy Seznam Zpráv dlouhodobě neodpovídá. Reportérka Kristina Ciroková na něj proto dnes čekala přímo na nádvoří Pražského hradu, aby mu mohla dotazy položit osobně.
Na otázku, zda byl materiál skutečně skartován omylem, mluvčí prezidenta odpověděl: „Chtěl jsem vám popřát krásný den. Dneska jsou Hromnice. Je to nádherný svátek.“
Na otázku, proč byla tajná zpráva o Vrběticích skartována, Ovčáček řekl: „V každém případě jste laskavá, že jste přišla na Pražský hrad. Dneska je poněkud větrno, že?“
Podobně reagoval i na dotaz, jaký je skartační řád na Pražském hradě a jaká je lhůta pro skartaci dokumentů v utajovaném režimu D, ve kterém, jak uvedla ve svém prohlášení prezidentská kancelář, byla zpráva o Vrběticích.
A proč mluvčí Jiří Ovčáček, který je placený z peněz daňových poplatníků za to, aby odpovídal na dotazy novinářů, nechce s novináři komunikovat? „Ale já s vámi komunikuji, přeji vám krásný den, jsem rád, že jste přišla na Pražský hrad,“ odpověděl Ovčáček.
