Hlavní obsah

Nový český plán: jaderná elektrárna do každého kraje

Foto: Profimedia.cz

Už nejen obří Temelín. Energie z jádra má být v menším měřítku dostupná v téměř každém regionu.

Reklama

ANALÝZA. Sériově vyráběné malé jaderné reaktory se mají postupně jako zdroj energie dostat do většiny regionů Česka. Nahradí výpadek způsobený odstavováním uhelných elektráren a umožní odstřihnutí od ruského plynu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Česko teď chystá výstavbu malých jaderných reaktorů, které by mohly jako zdroj energie stát skoro v každém kraji.
  • Energetická firma ČEZ plánuje po roce 2030 postavit hned několik malých jaderných reaktorů.
  • Zprvu chce ČEZ stavět ve velkém hlavně v severních Čechách. Přímo v areálech postupně odstavovaných uhelných elektráren.
  • Jde o cestu, jak kromě masivní podpory obnovitelných zdrojů nahradit postupně odstavované uhelné elektrárny, dosluhující Dukovany a také chybějící ruský plyn.

Jaderné elektrárny dnes známe jako velký průmyslový komplex, jehož obří betonové chladicí věže jsou v krajině vidět už z dálky několika desítek kilometrů. To je minulost. Česko teď chystá výstavbu malých jaderných reaktorů, které by mohly jako zdroj energie stát skoro v každém kraji.

Jde o cestu, jak kromě masivní podpory obnovitelných zdrojů nahradit postupně odstavované uhelné elektrárny, dosluhující Dukovany a také chybějící ruský plyn. Kromě výroby elektřiny mohou jaderné zdroje zároveň fungovat i jako teplárny – teplo je u nich „odpad“, který buď využijete, nebo vypustíte do vzduchu.

Energetici proto žertují, že to trochu celé připomíná komunistické plány z 80. let, které počítaly s jadernou výtopnou v každém krajském městě. „Nakonec k tomu nedošlo, protože to zatracené uhlí bylo prostě levné. Dnes atraktivnost jádra vzrůstá, neboť s uhlím a ruským plynem končíme,“ říká šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Energetická firma ČEZ plánuje po roce 2030 postavit hned několik malých jaderných reaktorů. Jen během jediného týdne se staly tři důležité události, které jsou příslibem, že tentokrát nezůstane jen u velkých slov a strategií na papíře.

Za prvé: Vznikla společnost South Bohemian nuclear park, společný podnik ČEZu, ÚJV Řež (Ústav jaderného výzkumu) a Jihočeského kraje. Jejím cílem je, aby v areálu temelínské elektrárny vyzkoušela a nejpozději do roku 2035 spustila první malý reaktor.

ČEZ se teď rozhoduje mezi americkými firmami NuScale, GE Hitachi, nebo Holtecem a také britskou Rolls-Royce, komu lokalitu v „nukleárním parku“ nabídne. Ambicí je dostat Česko mezi první země v  Evropě, které spustí malý, sériově vyráběný reaktor.

„Na tuhle technologii hodně sázejí v Polsku nebo Rumunsku, ale naší velkou výhodou je silné odborné zázemí. Navíc jsme zemí, kde je na jaderné energetice vzácná shoda. Podporuje ji většina veřejnosti, tak i skoro všechny politické strany,“ říká jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který o pilotní projekt ve svém regionu hodně usiloval.

Velký zájem o malý reaktor mají také v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde je energeticky náročný průmysl. Představitelé těchto regionů říkají, že o možnost podílet se na investici do malého reaktoru se dokonce vyptávají zástupci velkých firem hledající nové zdroje energie – třeba Třinecké železárny nebo Orlen Unipetrol.

Poptávka firmy ČEZ po amerických technologií se ale nelíbí některým českým inženýrům, kteří se pokouší vyvinout a postavit vlastní malý jaderný reaktor. Chtěli by od vlády podporu a peníze, což znamená jednotky miliard.

Například v ÚJV v Řeži zkoušejí projekty pod názvem CR-100, EnergyWell, nebo Hefasto vědci z ČVUT, Západočeské univerzity mají Teplátor, ve Vítkovicích mluví o technologii SMR David. Podle mnoha expertů je však naivní představa, že v konkurenčním boji Česko postaví vlastní, funkční a bezpečný reaktor.

Za druhé: Zrovna dnes šéfka jaderného dozoru Dana Drábová míří kvůli malým reaktorům do Vídně, na jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ta chce pro malé elektrárny stanovit společné standardy a požadavky pro udělení licence po celém světě.

Dnes jsou v každé zemi trochu jiné, což mimo jiné dělá proces výstavby a povolování velmi zdlouhavým a komplikovaným. Ve finále to znamená, že v Evropě se nikde nedaří postavit velkou jadernou elektrárnu v plánovaném termínu a za původní rozpočet.

„Pokud bychom požadavky harmonizovali, znamenalo by to, že když konkrétní technologie získá licenci v jedné zemi, pak dozor v jiné zemi už nemusí vyžadovat vše a převzít věci, které již byly splněny,“ vysvětluje Dana Drábová.

A třetí událost: Na Ministerstvu průmyslu se sešla pracovní skupina pro malé modulární reaktory, která řeší bezpečnostní požadavky na malé reaktory. Těmi se myslí zdroje o výkonu zhruba 300 megawattů (pro porovnání: Jeden dukovanský reaktor má výkon 500, temelínský obr pak dokonce 1000 megawattů).

„Debata ohledně malých reaktorů se v posledním roce na celém světě strašně akcelerovala. Naším cílem je připravit prostředí pro to, až bude technologie komerčně dostupná, aby se dal nový zdroj postavit rychle,“ říká náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák.

Kritici namítají, že není možné snižovat požadavky na bezpečnost u malých reaktorů, protože i ty mohou zažít stejnou nehodu jako velká elektrárna. Drábová mírnější požadavky vysvětluje jako princip „odstupňovaného přístupu“. Malá jachta také nemusí splňovat tatáž bezpečnostní kritéria co velký zaoceánský parník, i když se obě mohou potopit. Malá loď nezpůsobí žádnou katastrofu.

Společnost ČEZ tím vším zároveň nezatracuje velké reaktory, kterých dnes provozuje šest. Vždyť aktuálně vypsala tendr na jeden velký reaktor v Dukovanech, součástí je možná nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně a případně i šestého v Dukovanech.

Jenže ani to nestačí jako náhrada za dosluhující elektrárny. Proto chce ČEZ po vyzkoušení prvního malého reaktoru v Temelíně stavět ve velkém hlavně v severních Čechách. Přímo v areálech postupně odstavovaných uhelných elektráren.

Celý průmyslový svět věří, že malé modulární reaktory jsou tou správnou cestou. Výhod proti obřím elektrárnám je celá řada – menší počáteční investice a díky snadnějšímu povolování i rychlejší stavba.

Třeba dnešní jaderná elektrárna kromě reaktoru a generátoru zahrnuje téměř nepředstavitelné množství různých pomocných systémů – stovky kilometrů trubek, kabelů, výměníků nebo čerpadel. Kdežto malý reaktor má být kompaktní zařízení, které se bude sériově vyrábět a jenom se přiveze a smontuje na místě určení.

„Právě ta sériová výroba je klíčem ke kýženému zlevnění technologie. Dnes je každý reaktor originál, každá jaderná elektrárna je v zásadě unikátní zařízení. Je tam takzvaně na míru vyrobeno téměř všechno. A každý ví, že oblek na míru stojí násobně víc než ten konfekční,“ vysvětluje Marek Ruščák, šéf odboru výzkumu jaderné bezpečnosti ze Státního ústavu radiační ochrany.

Analýzy Seznam Zpráv:

Reklama

Doporučované