O zakázkách na Ukrajině se rozhodne v příštích měsících, říká nový vládní zmocněnec

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před Českem a tuzemskými firmami se právě otevírá šance získat velké zakázky na obnovu Ukrajiny, toto lákavé „okno“ ale nebude otevřené napořád. Zakázky se budou podle nového vládního zmocněnce Tomáše Kopečného rozdělovat v příštích měsících –⁠ na utichnutí zbraní se čekat nebude.

„Byli jsme jedním z lídrů dodávek zbraní a ukrajinská vláda a společnost mají zafixované, že Česko a Češi se za Ukrajinu postavili a je na nás spolehnutí. To je příležitost, kterou nesmíme pustit,“ říká Kopečný. Do konce loňského roku působil jako náměstek Ministerstva obrany pro průmyslovou spolupráci a podílel se na vyzbrojování Kyjeva.

Zakázky na Ukrajině se podle něj samozřejmě nebudou rozdělovat na základě emocí. „Zároveň to ale nebude v úplném vakuu, bez vzetí v potaz, co se děje v ostatních oblastech spolupráce, například dodávkách zbraní,“ vysvětluje.

V rozhovoru se Seznam Zprávami den po svém jmenování Kopečný potvrzuje, že Česko má předběžně „zamluvenou“ Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Právě na toto území v těsné blízkosti k ohniskům ruské agrese a zabraného Donbasu se mají české aktivity v budoucnu zaměřit.

Od včerejška prý Kopečnému zvoní telefon a podnikatelé se zajímají o to, co je na Ukrajině čeká. „Nyní je to unikátní příležitost a české firmy vědí, že příval zahraničních peněz nebude trvat nekonečně dlouho,“ říká zmocněnec.

Česko podle vládního rozhodnutí plánuje dát mezi lety 2023 až 2025 na pomoc Ukrajině každý rok půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované loni a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační snahy Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem.

Zásadní prostředky na obnovu země přijdou z Evropské unie i z USA. Například letos má z Bruselu do Kyjeva ve formě dlouhodobých půjček doputovat 18 miliard eur a peníze mají jít například na opravu kritické infrastruktury.

Úkolem Kopečného je co nejrychleji sladit českou nabídku, ukrajinskou poptávku a případně také investice ze zahraničí.

„Potřebujeme fungující systém na straně České republiky pro vyřizování papírování, sladění poptávky a nabídky toho, co se v Česku dá pro Ukrajinu udělat, ať už humanitárně nebo komerčně na velkých rekonstrukčních projektech. Za rok bychom měli vidět konkrétní dodávky řešení ze strany českých firem,“ uvedl Kopečný.

Nastavení systému by mělo podle něj trvat měsíc či dva, má mít mezinárodní rozměr právě kvůli investicím ze strany donorů, zejména nejsilnějších států ze skupiny G7.

Česko se má podle něj zaměřit na několik oblastí nejvíce zasažených ruskými raketami i chladnokrevnou taktikou: energetiku, dopravní infrastrukturu a obnovu zdravotnictví. „Bombardování nemocnic bylo od prvních dnů silným a odporným nástrojem ruské demoralizační taktiky, takže tam je ohromné množství nemocnic, kde je potřeba udělat spousta práce. V tuto chvíli se vše orientuje na mobilní zdravotnická zařízení, kontejnerizovaná, ale postupně se to bude opravovat,“ vysvětluje Kopečný.

Několik projektů už podle něj běží –⁠ například na dodávky generátorů či stavbu mobilních ubikací. Konkrétnější však Kopečný být v tuto chvíli nechce.

„Oprava Ukrajiny už běží, začíná od frontových linií až po hranice se západními státy. Ve frontové linii je to humanitární a jiná akutní pomoc, ve zničených oblastech se obnovují základní potřeby. Když je něco za dostřelem hlavňového dělostřelectva, tedy asi 80 km od fronty, kde už granáty nedopadají pořád, už se i opravují domy, obnovuje se zdravotnictví,“ popisuje.

Podle nového zmocněnce pro obnovu Ukrajiny Kyjev s partnery za zahraničí řeší, jak obnovu rozdělit. Už prý byla dvě kola jednání o tom, kterou část která země „adoptuje“. Česko má v hledáčku Dněpropetrovskou oblast. „Bavíme se o tom s ukrajinskou vládou. Je to strategicky důležitá oblast a je o ni velký zájem,“ dodává.

V regionální metropoli regionu Dnipru má například dceřinou firmu plzeňská strojírenská společnost Škoda Transportation, kterou vlastní PPF. Společnost je podle Kopečného stále v provozu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v minulosti uvedl, že česká diplomacie v Dnipru plánuje otevřít úřadovnu české ambasády na Ukrajině.