Článek
Vyslání vojáků minulý týden na mimořádném zasedání schválila vláda v demisi (popsali jsme zde), nyní se měla mandátem zabývat Sněmovna a Senát. Proces však bude pozastaven: Češi teď nejsou u hranic mezi Polskem a Běloruskem potřeba.
Jak uvedl ministr obrany Lubomír Metnar, o stabilizaci na hranici ho dopisem i telefonicky informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Do Polska mělo ještě do Vánoc odjet 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli až 180 dnů pomáhat zvládat migrační tlak. „Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak při osobním telefonickém jednání,“ uvedl v tiskové zprávě Metnar.
Blaszczak podle Jakuba Fajnora z tiskového oddělení ministerstva Česku poděkoval „za kontinuální politickou podporu a nabídku pomoci“. „Ta by se pro jeho zemi stala znovu aktuální až v případě opětovného zhoršení současného stavu,“ poznamenal Fajnor.
Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová (ANO) novinářům řekla, že kabinet na pondělní schůzi otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.
Návrhem na vyslání vojáků se měla už v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Schválení jí dnes doporučil branný výbor. O den později se očekávalo schválení Senátem. Misi vyslovili podporu kromě vlády i zástupci nastupující vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.
Do Polska měli vyjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.
Tak to vypadalo na hranici v půli listopadu:
Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman (psali jsme v této zprávě). V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Česká jednotka měla podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit na ní ženijní práce. Vojáci tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
