Hlavní obsah

Komentář: Kalousek na Hrad? Spíš jen oživení české reality show

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: ČTK

Miroslava Kalouska byla plná volební kampaň už v roce 2013. (V roce 2018 zněly Zemanovy billboardy „Stop imigrantům a Drahošovi!“).

Reklama

Případná prezidentská kandidatura Miroslava Kalouska by nebyla bez významu. Ale vyhlídky na úspěch nemá valné.

Článek

Bylo by to bývalo docela příhodné datum, ale ani Nový rok 2022 o příštích prezidentských volbách moc nenapověděl. V pelotonu potenciálních kandidátů a kandidátek to pořád šumí takovým tím „vážně zvažuji, rozhoduji se, nevylučuji“. Žádné jasné slovo nepřibylo, nepočítáme-li předvánoční „ne“ Víta Rakušana.

Na zápasníka Vémolu je vypsán sázkový kurz 5555:1, zatímco vítězství Moniky Babišové se zdá podle bookmakerů třikrát pravděpodobnější. To dává smysl: Vémolovi ještě nebude čtyřicet, takže je z příštích voleb předem diskvalifikovaný. Škoda.

Dominantní zprávou prezidentské kampaně se tak o svátcích stalo to, že si Andrej Babiš pořídil obytný vůz. Na voliče. Jeden z nejméně vhodných adeptů na úřad hlavy státu (trestní stíhání, kladení věnců pouze za tmy, masové demonstrace a tak dále) i přesto zůstává jen mírným favoritem, alespoň podle notiček pro sázkařskou komunitu.

Reality show Česko hledá prezidenta oživil vstup Miroslava Kalouska, který prohlásil: Do konce zimy se rozhodnu, jestli budu kandidovat. „Přemýšlíte o tom, jak by se to mělo dělat, a máte pocit, že vy byste to uměl, tak máte chuť říct lidem: Podívejte se, pusťte mě k tomu, já si myslím, že vím, jak by se to mělo dělat. Takže v téhle intenci o tom přemýšlím.“

Miloš Zeman se k inauguraci dopracoval poté, co zemi oblepily billboardy „Stop Kalouskovi!“ a „Stop Kalouskovi na Hradě“; možná by ještě někde byly k mání se slevou (než se z nich naopak stane sběratelský kousek). Nekandidující Kalousek byl v roce 2013 vybrán jako arcizloduch. Představa, že by Zemana mohl ve funkci hlavy státu vystřídat právě on, je pro leckoho svůdná. A ne právě pravděpodobná. I když…

Miroslav Kalousek má oproti většině možných soupeřů a soupeřek jednu výhodu: Každý ho zná. V několik let starých žebříčcích popularity politiků (ty novější už ho nezkoumaly) se vyskytoval až kdesi na chvostu – ale jen minimum respondentů u něj odpovídalo „nevím, neznám“. Stejně jako u Andreje Babiše a Tomio Okamury – tahle trojice byla jasně nejznámější.

Notorickou známost budovaly jak Kalouskovy politické výkony, tak útoky konkurence (viz Babišův hysterický výlev na téma „ožrala, zloděj zlodějský“). Miroslava Kalouska jako postavu politické reality show zpopularizovali právě Andrej Babiš s Milošem Zemanem. Není to úplně bytelné měřítko, ale že TV Barrandov nahradila pořad Týden s prezidentem pořadem Hovory Kalousek Soukup, také o něčem svědčí…

Všeobecná známost, a to se po dvou přímých volbách ví, je pro kandidáty výhodou. Miloš Zeman z ní bohatě těžil: Byl „starý známý“, jeho první kampaň říkala „však ho znáte“, o té druhé ani nemluvě, tam stačilo „Zeman znovu“. Navzdory tomu, že zhruba pro polovinu voličů to byla známost ve zlém, efekt „jistoty“ a „těžké váhy“ měl dostatečný výtlak.

V Kalouskově případě by ale jeho známost přece jen těžko převážila nad jeho neoblíbeností. Zemanovi a Babišovi voliči by pro něj ve velkém nezahořeli, dokonce ani jako pro entertainera. A náladu na opačné straně spektra ilustruje to, že pravicová koalice se ustavila až v době, kdy se Kalousek z výsluní stáhl. Premiér Fiala v neděli řekl, že by minimálně tři strany Spolu měly mít i společného prezidentského kandidáta. Proti Babišovi by prý bylo třeba postavit „silného kandidáta, který má veřejnou zkušenost a který bude přijatelný pro širší skupiny lidí“.

Ale že by tím měl na mysli Miroslava Kalouska? Sotva, ten příliš rozděluje.

Případná Kalouskova kandidatura by nebyla bez významu. A mimochodem to, co říká o zcivilnění prezidentské funkce, zní sympaticky. Do výsledků voleb, vyloučíme-li nepravděpodobnou variantu, že by vyhrál, by se mohla propsat trojím způsobem:

Za prvé jeho účast může mobilizovat voliče Andreje Babiše, případně voliče někoho z ranku Tomio Okamury. Za druhé může Kalousek v prvním kole rozdrobit hlasy těch, kteří Babiše (a Zemana) nemohou vystát. Za třetí by mohl oslovit nějakou část elektorátu a před volbami s věrohodným vysvětlením odstoupí ve prospěch jiného kandidáta nebo kandidátky (tato strategie přispěla k vítězství Zuzany Čaputové).

Řádný termín prezidentských voleb je za rok. A na Hrad po deseti letech přijde změna s velkým Z, to je zatím jediná jistota.

Reklama

Doporučované