Hlavní obsah

Michalikův vliv ve STAN trvá. S milionovými sponzory má pouto z éry Priorů

Foto: Profimedia.cz

Místopředseda STAN Věslav Michalik se v listopadu zřekl nominace na ministra průmyslu a obchodu. Pokračuje jako starosta Dolních Břežan a náměstek středočeské hejtmanky.

Reklama

V roce 1998 radil nedávný kandidát na ministra Věslav Michalik s miliardovou investicí americké banky do tehdejšího obchodního impéria podnikatele Jana Tlačbaby. Dnes jde o sponzora hnutí STAN.

Článek

Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik měl být coby ministr průmyslu a obchodu hybnou postavou vlády Petra Fialy. Kvůli nejasnostem v majetkových poměrech se rozhodl o funkci neucházet, pro hnutí STAN však dále zůstává stěžejním hráčem.

Náměstek středočeské hejtmanky je zkušeným finančníkem a investorem, jehož dlouholeté obchodní kontakty se hnutí STAN v posledních měsících vyplatily. Jak upozornil deník MF Dnes, Starostům po volbách přistálo několik milionů korun na jejich transparentním účtu od firem vlastněných mimo jiné skořápkami s domicilem na Kypru a v Lucembursku.

Při bližším pohledu do obchodního rejstříku se ukazuje, že jde o společnosti spojené s podnikateli a manažery kolem obchodních domů Prior. Peníze začaly proudit dva týdny po říjnových volbách, kdy na účtu přistálo 110 tisíc korun od firmy East Building. Naposledy dorazilo 100 tisíc korun ve čtvrtek od firmy DBK management vlastněné offshorovou schránkou v kyperském Limassolu. Za necelé dva měsíce dorazily tři miliony korun od 20 personálně spřízněných firem.

Vedení STAN sponzoring odsouhlasilo. „Firmy, které nás podpořily, zaslaly dary na transparentní účet. Jsou to legální příjmy, které prošly schválením předsednictva STAN. Důsledně dohledáváme firmy, které podnikají v pro nás neetických oborech, jako je hazard, nebo jsou v insolvenci. Nic takového u těchto firem není. Ty firmy podnikají v České republice, mají zde sídlo a zaměstnance, nejsou to kyperské firmy,“ komentoval situaci místopředseda STAN Petr Gazdík.

Blízký sponzor

Pozornost poutá především jméno byznysmena Jana Tlačbaby, který byl koncem 90. let uváděný v žebříčcích nejbohatších tuzemských obchodníků. Vybudoval skupinu Interkontakt, která v zemi vlastnila rozsáhlou síť prodejen a obchodních domů. V roce 1998 do Interkontaktu vstoupila americká investiční banka Credit Suisse First Boston Private Equity, která do české skupiny vložila 1,56 miliardy korun.

Transakce se coby poradce účastnil i Věslav Michalik, který v té době pracoval pro rakouskou banku Creditanstalt (CAIB). Dolnobřežanský starosta potvrdil, že s Tlačbabou udržuje kontakty dodnes.

„Pana Tlačbabu znám z 90. let, kdy investičně-poradenská firma CAIB, ve které jsem pracoval, poskytovala služby Interkontaktu. Od té doby se občas vidíme na hromadných společenských akcích,“ napsal místopředseda hnutí STAN Seznam Zprávám. Tlačbaba na e-mail redakce do vydání článku nereagoval.

Věslav Michalik je pro fungování Starostů důležitým elementem. Jak v listopadu zjistily Seznam Zprávy, místostarosta hnutí skrze investiční fond Valour vlastnil akcie solární firmy Solar Area a Rodvinov Solar Energy, které v minulých letech rovněž STAN sponzorovaly.

Společnost Rodvinov Solar Energy pravidelně posílala peníze hnutí STAN od roku 2016 do roku 2019. Celkem poslala 950 tisíc korun (nejvíce v roce 2019 – 350 tisíc). Firma Solar Area poslala Starostům a nezávislým ve stejném období v součtu 1,95 milionu korun, nejvíce (800 tisíc) v roce 2018.

Magnát z Prioru

Jméno podnikatele Jana Tlačbaby je dnes v českém byznysu málo známé, avšak v druhé polovině devadesátých let šlo o hráče z první ligy. Ještě než do Česka agresivně vstoupily zahraniční obchodní řetězce, byla několik let domácí maloobchodní jedničkou firma Interkontakt Group, jejímž šéfem a největším akcionářem byl právě Jan Tlačbaba. Spolumajitelem byl i jeho bratr Vít.

Na konci roku 1997 provozovala firma v Česku kolem stovky supermarketů a samoobsluh, 14 diskontních prodejen, 14 obchodních domů, 40 drogistických prodejen, 40 prodejen s domácími potřebami, 36 prodejen „cash & carry“ a 23 velkoobchodů. Svého času byl Interkontakt druhou největší obchodní skupinou ve střední Evropě, pohltil i největší tehdejší polský maloobchodní řetězec, investoval na Slovensku a chytal se na Ukrajinu.

Základní majetek přitom pocházel z „Klausovy“ kuponové privatizace, jak kdysi popsal sám Tlačbaba.

„Zrod společnosti řadím do roku 1994. V druhé vlně kupónové privatizace jsme – prostřednictvím investičních fondů – nashromáždili velké množství kupónů a zaměřili jsme se na nejrůznější Prameny a Priory, abychom získali v těchto maloobchodních společnostech majoritu. Ovládli jsme přes třicet firem a v porovnání s tím, za co se dnes pořizují obchodní jednotky, jsme nakoupili asi dvacetkrát levněji. Dodnes si kladu otázku, jak to, že na tak jednoduchou a neuvěřitelně efektivní metodu nepřišli naši konkurenti, banky nebo fondy. Od roku 1994 jsme tomuto nesourodému konglomerátu začali dávat podobu moderní maloobchodní firmy,“ pospal své začátky Jan Tlačbaba v roce 1998 v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Právě v tomto roce došlo k již jednou zmíněnému zlomu, když do původní ryze české skupiny vstoupila po navýšení základního kapitálu mezinárodní investiční banka Credit Suisse First Boston (CSFB) a získala za 46 milionů dolarů zhruba 45 procent akcií Interkontaktu.

A tady se aktivity podnikatele Jana Tlačbaby protnuly s aktivitami nynějšího místopředsedy STAN Věslava Michalika, který v té době pohyboval v oblasti investičního bankovnictví. Byl to právě Michalik, kdo podle pamětníků Tlačbabovým před čtvrt stoletím radil s celou expanzí a bylo tomu tak i při jednání o vstupu s CSFB.

Jenže celý ambiciózní plán na další expanzi nakonec skončil krachem. Interkontakt nezvládl uřídit překotný růst a v roce 2000 skončil v konkurzu. Sám Jan Tlačbaba tehdy hovořil o „tragické záležitosti, která znehodnotila výsledek desetileté práce“.

Interkontaktu se sice nadvakrát podařilo z konkurzu vymanit, ale od začátku nového milénia se Tlačbabovi z velkého byznysu stáhli a přeorientovali na pronájem nemovitostí – obchodních domů a dalších prostor.

Reklama

Doporučované