Hlavní obsah

NKÚ prověřuje elektronické dálniční známky. Zda jsou skutečně výhodnější

Foto: Profimedia.cz

Během prvního roku provozu si lidé a firmy nakoupili elektronické dálniční známky v hodnotě před 5 miliard korun. Nejde ale jen o výnosy systému, výhodnost určují i náklady.

Reklama

Kontroloři zjišťují, zda digitalizace dálničních známek přinesla kýžené úspory. Cena vyskočila a státní firma Cendis, která provoz systému zajišťuje, se loni dostala do finančních potíží. Její stav chce prověřit i ministr Kupka.

Článek

Nejvyšší kontrolní úřad začal prověřovat, nakolik se státu vyplatil přechod z papírových na elektronické dálniční známky. Zda úspory jsou skutečně tak výrazné, jak před startem digitalizačního projektu politici slibovali.

Mluvčí NKÚ Václav Kešner na dotaz Seznam Zpráv sdělil, že kontrolní akce začala v lednu a měla by být završena v listopadu. „Kontrolu jsme zařadili do plánu činnosti s ohledem na naši analýzu rizik,“ uvedl mluvčí.

Prověrka se netýká jen Ministerstva dopravy, ale také Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a státního podniku Cendis, jemuž bylo vybudování a provozování systému nakonec svěřeno.

A to poté, co byl z důvodu údajně přemrštěné ceny i nevole odborné veřejnosti na začátku roku 2020 stornován kontrakt se soukromou firmou Asseco Central Europe.

Kvůli původní zakázce byl tehdy odvolán i ministr dopravy Vladimír Kremlík. Dopravu poté začal řídit jako svůj druhý resort tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten také hned slíbil, že systém dálničních e-známek výrazně zlevní.

Cena narůstá

Karel Havlíček a jeho tým vymysleli model čistě v režii státu. Vládní činitel z hnutí ANO vypichoval, že s firmou Cendis, jako novým dodavatelem, se resortu podařilo původní cenu zakázky na vybudování a provoz systému e-vinět srazit ze 602 na pouhých 309 milionů korun. Nicméně se už ukázalo, že úspory nebudou tak výrazné. Některých bylo dosaženo jen proto, že nové zadání nebylo identické jako staré.

Seznam Zprávy loni uvedly, že Cendis už požádal, aby zmíněný čtyřletý kontrakt v hodnotě 309 milionů byl o dalších 50 milionů navýšen. A to formou dodatku ke smlouvě se SFDI. A některé informace nasvědčují tomu, že konečná cena nakonec bude ještě vyšší.

Jisté je, že Státní fond dopravní infrastruktury systém e-vinět kvůli některým nedodělkům ani po více jak roce od zprovoznění nepřevzal. Přitom k převodu z Cendisu na SFDI mělo původně dojít do konce roku 2020. Fond státnímu podniku za pozdní dokončení díla vystavil i několik pokut.

Navíc Ministerstvo dopravy loni Cendisu půjčilo 40 milionů korun, jelikož podnik začal mít potíže plnit své finanční závazky. Není ani neobvyklé, že firma od svých zákazníků – což jsou „sesterské“ státní organizace z resortu dopravy – požaduje předplatby.

Pověřený ředitel Cendisu Jan Paroubek ale odmítá, že by jím řízená firma byla ve finanční krizi. Nezastírá ale, že v penězích se určitě netopí, přičemž práce během let výrazně přibylo.

Je to vidět i na počtu lidí a poboček. „Před čtyřmi lety měl Cendis asi 30 zaměstnanců, teď už je jich o stovku více,“ uvádí Paroubek. Dříve malá státní firma už je na čtyřech adresách. Nejen v Praze, ale i v Průhonicích a Brně.

Údaje z registru smluv přitom ukazují, že Cendis si na mnohé práce najímá externí subdodavatele z řad privátních firem. Jako je pražská softwarová firma eMan, s níž vedení podepsalo hned několik smluv, včetně smlouvy o podnájmu kancelářských prostor v pražské budově Jablotron Office Park.

„Pomáhají nám s některými zakázkami ve špičkách, když se nám nedostává našich vlastních lidí,“ vysvětluje ředitel Paroubek.

Cendis nedělá jen na systému dálničních známek, ale zajišťuje některé další IT projekty v resortu Ministerstva dopravy. Třeba projekt jednotné jízdenky na železnici nebo taktéž dohlíží nad fungováním nového mýtného systému.

Původně měla jen radit

Když v roce 2015 Cendis na ministerstvu vznikal, měl mít v počátku úplně jinou roli. Pamětníci vzpomínají, že cílem bylo, aby resortu dopravy pomáhal se zvládáním a řízením IT projektů, ale jen čistě poradensky.

„Nikdy to ale nebylo myšleno tak, že Cendis bude sám ty zakázky zabezpečovat a snažit se konkurovat privátním firmám. Výsledkem je, že dělá na projektech, na které nemá kapacity. A to přesně se událo i u dálničních známek,“ uvedl jeden z úředníků Ministerstva dopravy, který si nepřál být jmenován.

Ministr dopravy Martin Kupka si nemyslí, že by kontrola NKÚ nějak souvisela s naznačenými potížemi firmy Cendis. „Co mám informace, tak jde o dále plánovanou kontrolní akci s cílem posoudit výhodnost nového systému elektronických dálničních známek,“ uvedl Kupka pro Seznam Zprávy. Každopádně je prý ale připraven ekonomickou kondici Cendisu prověřit.

Nakolik je model, kdy si stát digitalizaci zajišťuje vlastními silami, skutečně výhodný a životaschopný, by měla dát odpověď kontrola ze strany NKÚ. Minimálně u dálničních známek.

„Zaměřovat se budeme například na náklady, tedy na kolik zavedení elektronických dálničních známek vyšlo nebo jestli se podařilo dosáhnout avizovaných úspor. Otázkou může být ale také například úroveň automatizace celého systému i toho, jestli a jak se podařilo zavést plánované funkcionality,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Reklama

Doporučované