Článek
Je ráno před 8. hodinou a na nádvoří u vojenské jednotky v Chrudimi je rušno. V maskáčích jsou tam seřazeny stovky vojáků a kolem nich je zaparkovaná vojenská technika. Vše je připraveno k tomu, aby mohli vyrazit na Slovensko posílit východní křídlo NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Výsadkáři z Chrudimi si s sebou berou lehká útočná vozidla, nechybí ale ani těžká dopravní technika. Na Slovensku bude jednotka složená z mnoha zemí, Češi budou spolupracovat například s americkými nebo německými vojáky.
„Dnes odjíždí několik set výsadkářů, odjíždí v několika proudech. Nacházíme se v první fázi, kdy se to v tuto chvílí bude stavět na zelené louce. Naše stálá operační základna bude primárně na středním Slovensku, jsme ale schopni manévrů po celém teritoriu Slovenska, takže se přesně nedá říct, kde se budeme kdy vyskytovat,“ řekl před odjezdem Ivo Zelinka, velitel smíšeného pěšího praporu na Slovensku a zástupce velitele 43. výsadkového pluku.
Většina vojáků má rozsáhlou operační zkušenost, ať už z Afriky, Afghánistánu, starší dokonce z Balkánu.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že působení na Slovensku je výhodné z hlediska domluvy, není tam jazyková bariéra a slovenští vojáci mají k českým přirozeně blízko. Vojáci z Chrudimi mají bohaté zkušenosti ze zahraničních misí.
„Většina vojáků má rozsáhlou operační zkušenost, ať už z Afriky, Afghánistánu, starší dokonce z Balkánu. To všechno byly konflikty nízké intenzity, tady kdyby došlo na tu horkou fázi, tak by to byl konflikt střední intenzity, to znamená stát proti státu, je to úplně jiné,“ vysvětluje Ivo Zelinka.
Do Chrudimi se v pondělí ráno přijel s výsadkáři rozloučit před cestou i náčelník generálního štábu Aleš Opata.
„V první fázi je jejich úkolem postavit mezinárodní bojové uskupení, které slouží k ochraně východního křídla NATO, s tím, že je čeká to, že musí integrovat do struktury všechny ostatní státy, které se na tom budou podílet, sestavit tu jednotku, zahájit výcvik a přípravu,“ popisuje Opata, jaké úkoly mají čeští vojáci poté, co přijedou na Slovensko.
Podívejte se na fotografie z odjezdu českých vojáků na Slovensko z Chrudimi.
Podle Opaty jde o jasný vzkaz Severoatlantické aliance, že obranu svého území myslí vážně, a proto posiluje území od Slovenska dolů dále na jih. „Pro naši armádu je to určitě historický okamžik, protože je to poprvé, kdy budeme jako poměrně malý stát v rámci NATO velet úkolovému uskupení jako Česká republika. Za mě je to signál jak pro Alianci, že na to máme, tak i pro nás,“ dodává Opata.
Pro naši armádu je to určitě historický okamžik, protože je to poprvé, kdy budeme jako poměrně malý stát v rámci NATO velet úkolovému uskupení.
Národní rada Slovenska schválila v polovině března přítomnost ozbrojených sil členských zemí NATO v rámci takzvané Posílené předsunuté přítomnosti (eFP).
„Ozbrojené síly jednotlivých přispívajících států přicházejí na území Slovenské republiky postupně v návaznosti na komunikaci s jednotlivými spojenci. Umístění jednotek na Slovensku bude záviset na druhu poskytované způsobilosti a vykonávaných úkolech. Část vojáků Posílené předsunuté přítomnosti NATO bude umístěna na Lešti a na Sliači,“ napsala ve vyjádření pro Seznam Zprávy mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková.
Český parlament v březnu schválil, že Česko může na Slovensko vyslat až 650 vojáků. Součástí mandátu je také až 50 příslušníků logistické jednotky, kteří mají na starost provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u Liptovského Mikuláše.
Kromě České republiky do společné alianční jednotky, takzvané battlegrupy, vyšle své příslušníky také Německo, Slovensko, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko. Podobná bojová uskupení NATO vytváří kvůli ruské invazi na Ukrajinu také v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Již dříve po ruské anexi Krymu vznikla v Pobaltí a v Polsku.
