Před válkou získalo české občanství nejvíc Rusů v historii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čím horší má Česko vztahy s putinovským Ruskem, tím rychleji přibývá občanů Ruské federace, jimž úřady udělují české občanství. Překvapivý trend je možné vyčíst ze statistik Ministerstva vnitra, které si vyžádaly Seznam Zprávy za období od roku 2000 do letoška.

Zatímco v poklidných prvních letech nového milénia se počet Rusů, kteří získali občanství České republiky počítal maximálně na desítky, v posledních letech jde už o vyšší stovky.

Rekordní v novém tisíciletí byl loňský rok, kdy se přitom po kauze Vrbětice vztahy s Ruskem vyhrotily. Občanství zde ale získalo 917 ruských přistěhovalců. Letos jich do konce dubna přibylo dalších 217. 

Rozhodně nejde o to, že by v Česku přibývalo politických azylantů z Ruska, těch je totiž u nás podle statistik Ministerstva vnitra mezi úspěšnými žadateli naprosté minimum.

„Mezi lety 2014 až 2021 bylo uděleno české občanství celkem 205 azylantům, včetně 29 státních příslušníků Ruské federace,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška.

Ministerstvo vnitra tento posun vysvětluje tím, že „vyskočila“ nahoru i celková čísla udělených občanství – nejen ta, která se týkají Rusů.

Výrazný růst udělených občanství ruským občanům je vidět už v roce 2014, tedy v době ruské anexe Krymu. Tento skok byl však dán – jak mnozí odborníci zdůrazňují – hlavně novým českým zákonem, který od 1. ledna 2014 přinesl zásadní novinky.

Jde zejména o možnost dvojího státního občanství. Žadatel o české se už nemusí vzdávat své původní státní příslušnosti.

Rovněž přibyla možnost nabýt občanství České republiky v některých specifických případech pouhým prohlášením, což se týká i druhé generace cizinců (tedy v tomto případě dětí ruských přistěhovalců), kteří po stanovenou dobu trvale žili na území Česka a splnili podmínku bezúhonnosti.

Další nárůst z posledních let lze přičíst i skutečnosti, že postupně přibývá cizozemců, kteří splňují stanovenou podmínku minimální délky pobytu na území České republiky.

K loňskému „ruskému“ rekordu ministerstvo uvádí, že vyšší byly i celkové počty udělených občanství, a to meziročně o 1 600 osob.

„Nárůst počtu udělených státních občanství se tak netýkal pouze státních příslušníků Ruské federace, ale i Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Běloruska,“ uvedl mluvčí Krátoška.

Do statistik však mohou částečně promlouvat i jiné faktory bez přímé vazby na zmíněný nový zákon o státním občanství.

Představitelé některých neziskových organizací totiž tvrdí, že při udělování občanství úřady neměří všem cizincům stejným metrem a ve výsledku může rozhodnout zcela subjektivní úsudek jednoho úředníka. „Udělování občanství, to je těžká libovůle Ministerstva vnitra,“ prohlašuje dokonce Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Rozumkova kritika však nemíří jen na resort vnitra, jenž posuzuje mimo jiné, zda je žadatel dostatečně integrován do české společnosti, ale i na tajné služby, které ke každé žádosti dávají takzvané státobezpečnostní stanovisko.

„Oni jsou schopni člověku, který je tu 20 let a těch 20 let nebyl ve své vlasti, tvrdit, že není v naší společnosti dostatečně silně integrován, a to občanství mu nedat. A může mít třeba i českou manželku a s ní tři děti. A naopak, když je na tom nějaký zájem – typicky ze strany Bezpečnostní informační služby – jede to s tím vyřizováním občanství jak na drátkách,“ uvádí Rozumek.

Je přesvědčen, že se tato údajná libovůle může zčásti projevovat i v rekordních číslech u Rusů s českým občanstvím. Roli podle něj mohlo sehrát i to, že ve vrcholné české politice v minulých letech převažovali lidé, kteří měli k Putinově Rusku v zásadě příznivý vztah.

„Napadá mě, zda se ta náhlá vstřícnost k Rusům v udělování občanství náhodou nekryje s nástupem sociální demokracie na vnitro a servilností ministrů Chovance a Hamáčka k (proruskému) prezidentu Zemanovi,“ uvažuje nahlas nad statistikami Martin Rozumek.

Dlouhodobě negativní názory ředitele Organizace na pomoc uprchlíkům však podle Ministerstva vnitra nestojí na pravdivých argumentech.

Zákulisní vlivy nevidí jako pravděpodobné například někdejší ministr vnitra za ANO (z přelomu let 2017 a 2018) Lubomír Metnar.

„Co já o tom z té své nedlouhé zkušenosti vím, proces udělování občanství je dost formalizovaný. Projevuje se tam samozřejmě i nějaké geopolitické ukotvení, ale podle mých informací vše probíhá v jednotlivých krocích podle standardizovaných pravidel,“ věří Metnar ve férový přístup úředníků.

Dokáže si ale představit, že občanství lze udělit i mimo standardní pravidla jako jistou formu ochrany či odměny. „Víme, že se to děje třeba i v USA,“ podotýká exministr.

Seznam Zprávy nedávno popsaly případ, kdy za blíže nevysvětlených okolností získal v Česku občanství někdejší důstojník ruské tajné služby FSB Alexandr Jegorkin. I zde mnozí experti z bezpečnostní komunity uvažují o variantě, že tajné služby toto občanství „zobchodovaly“.

Šéf BIS Michal Koudelka, kterého Seznam Zrprávy oslovily, ale kauzu nechce jakkoliv komentovat.

O státním občanství jakožto cenném „artiklu“, s nímž může stát relativně volně nakládat dle svých aktuálních bezpečnostních potřeb hovoří i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Za velký problém podobně jako zmíněný Martin Rozumek považuje skutečnost, že nelze soudně přezkoumat, proč je někomu občanství mnoho let upíráno, když jiní je naopak získají relativně snadno. „Někdy nás ta rozhodnutí velmi překvapují,“ podotýká Faltová.

Co se týče relativně vysokého počtu počtu Rusů s českým občanstvím, tam ale i ona vidí jako hlavní důvod v úvodu zmíněnou změnu zákona z roku 2014.

Nemyslí si, že by mezi ruskými žadateli o české občanství byli jen odpůrci Vladimira Putina, kteří utíkají z autoritářského režimu za svobodou a demokracií. „Část lidí, co odešla z Ruska, skutečně nechce žít v tamním režimu, ale část je tu jen kvůli práci, podnikání a lepšímu životu,“ sděluje Faltová své vlastní zkušenosti.

V posledních týdnech zjevně přibyl další důvod ke změně občanství. Hrozby zavedení sankcí a zmrazování majetku.

Jen tak si lze vysvětlit, proč po vypuknutí války na Ukrajině rychle přibylo v Česku podnikatelů, kteří v evidenci skutečných majitelů uvádějí jiné občanství než původní ruské. Jde zjevně hlavně o případy lidí, kteří měli dvojí občanství a teď veřejně „ukazují“ to druhé.

Jak Seznam Zprávy v minulých dnech popsaly, ze zmíněné evidence skutečných majitelů vyplývá, že v České republice má aktuálně 9 582 firem vlastníky s ruským občanstvím. Analýza společnosti Dun & Bradstreet přitom ukázala, že od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu došlo k zápisu změny občanství hned u 154 Rusů. Teď tito podnikatelé uvádějí občanství hlavně české, ale i ukrajinské, britské či třeba rumunské.

Důvodem může být i to, že firmy s ruskými majiteli mají být částečně či úplně odříznuty od veřejných zakázek a další veřejné podpory.

„Může se jednat o snahu majitelů firem obejít sankce,“ uvedla k tomu analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.